Hlavní obsah

Jsme slabší než Čína? Ne, jen jsme nepočítali s krizí, říká politolog

Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Podle politologa Balíka premiér Andrej Babiš doplácí na to, že nevěří vlastní instituci, ale jenom sám sobě.

21. 3. 18:55

Demokracie nejsou v boji proti koronaviru méně akceschopné než autoritativní režimy, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Stanislav Balík. Podle něj česká vláda musela improvizovat. Nyní by ale měla rychle představit plán dalších kroků a ujistit lidi, že jim finančně pomůže.

Článek

Kéž by se u nás dalo vládnout jako v Číně, posteskl si premiér Andrej Babiš tento týden na jednání s opozicí. Šéf ústředního krizového štábu Roman Prymula už dříve prohlásil, že v „hyperdemokracii“ se koronavirus nedá efektivně kontrolovat jako v některých asijských zemích.

Podle politologa Stanislava Balíka, který je děkanem Fakulty sociálních studí Masarykovy univerzity v Brně, se však zatím nějaká těžkopádnost demokracií v boji s koronavirem neprokázala. Záleží na tom, jak se konkrétní země připravila na krizovou situaci. Vláda má navíc v nouzovém stavu rozsáhlé pravomoci.

Objevují se názory, že země s demokratickým zřízením nedokázaly reagovat na šíření koronaviru tak rychle a účinně jako komunistická Čína. Je demokracie v krizové situaci těžkopádnější, méně akceschopná než autoritativní režimy?

Otázka je, zda je opravdu rozdíl mezi zeměmi, které jsou demokratické a které demokratické nejsou. Zatím nemám ten dojem. Japonsko a Jižní Korea tu těžkou situaci, zdá se, zvládají a v obou případech můžeme mluvit v zásadě o demokratických svobodných systémech. Na druhé straně vidíme Írán jako úplnou katastrofu, ale také Itálii jako úplnou katastrofu. To, že jeden či více států něco zvládá, nebo nezvládá, nám zatím nemůže říct moc o tom, jak to zvládá konkrétní systém.

Na čem tedy záleží? Je to akceschopnost jednotlivých lídrů nebo vlád?

To je jeden moment. Velmi významnou roli hraje také obecná zkušenost společností s řešením krizových situací. Například už zmíněné Japonsko je vystavené permanentně nějakým přírodním katastrofám typu zemětřesení, před pár lety si prošlo havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě. Jižní Korea měla v minulých desetiletích závažné zkušenosti s virem SARS a vůbec s epidemiemi chřipky. U nás na druhou stranu vidíme tragickou nepřipravenost. Rád dávám příklad z povodní. První velká povodeň na Moravě proběhla před téměř pětadvaceti lety a druhá v Čechách téměř před dvaceti lety. Dodnes nejsou hotové některé poldry, stále se dodělávají protipovodňová opatření. Ačkoli jsme si něčím prošli, nevyvodili jsme z toho nic, jak nastavit společnost pro případ, že se stane průšvih.

Jak hodnotíte dosavadní kroky české vlády? Nemám na mysli zajištění dostatečného množství roušek, ale spíš celkovou reakci na koronavirus. Třeba jestli omezení pohybu nejsou příliš tvrdá. Někteří ekonomové třeba namítají, že ano.

Nerad bych mluvil jako generál po bitvě. Vláda de facto improvizuje a nic jiného jí ani nezbývá. Vlastně ani nemá možnosti se inspirovat někde jinde. Asi bych jí tedy nevyčítal nějakou nekoncepčnost. Co mně spíš vadí, je chybějící plán, co dál. Možná vzniká na ministerstvech, ale přinejmenším zatím není vidět. Ten plán by měl stanovit, co se bude dít po odvolání současných opatření. Nemáme také žádné kvalifikované odhady, jak dlouho je možné držet současný stav. Když školy zůstanou dva měsíce zavřené, tak se asi nic nestane. Ale jak dlouho můžou vydržet zavřené některé služby? Jak si poradíme s tím, že naše ekonomika je ve velké míře navázaná na automobilový průmysl?

Co říkáte výkonu premiéra Babiše?

Babiše dohnalo to, co je na jednu stranu jeho silnou stránkou, v premiérské funkci se to ale ukázalo jako hlavní handicap. On se utápí v mikromanagementu. Krásným příkladem byla jeho slova, že bude klidně rozvážet zdravotnický materiál. Věřím, že on to nutně nemusí chápat jako PR, jak se mu někdy vyčítá, je to skutečně jeho mentální nastavení. Dělá řešení teď a tady, ale není zvyklý rozvažovat strategie a koncepce. Dost možná jim nevěří nebo jimi pohrdá. V téhle situaci se ale ukazuje, že je to jeho velký handicap, přes který se neumí přenést. Proto se také vyjadřuje tak, jak vyjadřuje - co je třeba teď hned udělat nebo zavést. Takhle on skutečně přemýšlí. Proto také nestál o ústřední krizový štáb, protože to chtěl skutečně všechno řešit osobně. Ukázalo se, že Babiš nevěří vlastní instituci, nevěří systému, věří jenom sám sobě. Představme si, jak by takový člověk reagoval ve válečném stavu.

V pátek mohli lidé vidět Babiše a další ministry, jak osobně vítají přílet čínského letadla s respirátory. Nejsou roušky do značné míry symbolem, který slouží pro uklidnění obyvatel? Podle odborníků nemají takový účinek, jako se jim přikládá.

V tuto dobu nemohou vládní politici dělat nic jiného než na vlnu roušek úplně naskočit. Jestli prezident Zeman udělal ve svém projevu něco špatně, tak to bylo právě to, že neměl roušku. Ukázal všem, že je mu to tak trochu jedno. Vláda naopak dobře pochopila, že tohle je to nejmenší, co může udělat.

Silné omezení volného pohybu lidí, které nařídila vláda, je podle vás adekvátní?

Ve výjimečné situaci ano. Ukazuje se, že byly věci, které jsme vůbec nebyli schopni předvídat. Že jsme nebyli mentálně nastaveni na to, že se ze dne na den může zastavit celá společnost. Je samozřejmě otázka, jak dlouho společnost nařízená opatření unese. Zvlášť v situaci, o které víme, že nejde zvládnout za týden nebo čtrnáct dní. Vydržíme to měsíc, se skřípěním zubů dva měsíce. Moc si ale neumím představit, že by to mohlo trvat déle.

Zatím jsou ale Češi celkem disciplinovaní.

Řada lidí ta opatření akceptuje proto, že důvěřují, že se tím podaří zastavit šíření nákazy. Jenže i za dva měsíce budou přibývat noví nakažení. A tam se to bude lámat. Šéf krizového štábu Roman Prymula pohrozil, že by se zavedl úplný zákaz vycházení, ale to si moc nedovedu představit. Nemáme ani dost pořádkových sil, aby na to dohlédly. Ani když zapojíme armádu.

Mohou za takové mimořádné situace u vládních politiků sílit tendence k posilování pravomocí? Se zdůvodněním, že potřebujeme silnější pravomoci vlády k efektivnějšímu boji s nákazou?

Tyhle chutě zcela jistě budou. Dostáváme se do situace, kdy velká hodnota svobody bude upozaděna a bude vyzdvihována hodnota bezpečí. Nicméně nevím, jestli to bude mít nějakou širokou podporu. Premiér Babiš a vláda se také zatím nedostali do situace, že by jim demokratický systém něco znemožňoval. Nemuseli čekat na schválení opatření v Parlamentu. V současnosti jsou vlastně v diktátorské pozici.

Nicméně vládou vyhlášený nouzový stav může trvat nejdéle měsíc, o jeho prodloužení musí rozhodnout Poslanecká sněmovna.

Uvidí se, jak se bude vyvíjet dynamika šíření infekce. Řekl bych, že tentokrát ještě poslanci nebudou proti prodloužení nouzového stavu. To by bylo politicky trochu sebevražedné. Ze samotného nouzového stavu na druhou stranu nevyplývá, že se musí všechno zastavit. Ale to už je zase v pravomoci vlády.

Na čem teď bude nejvíc záležet, aby se udržela důvěra veřejnosti k vládě a politickému systému? Na velkých finančních injekcích?

Stěžejní budou peníze pro lidi. Jak bude vláda, respektive celá politická reprezentace schopna garantovat, že přinejmenším během doby, kdy bude všechno zavřené, budou lidé dál dostávat výplaty. Ne jenom 60 procent ošetřovného na děti, ale částky, které se téměř blíží normálním platům.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené