Hlavní obsah

K soudu přijde stížnost na vládu. Otevřete všechny obchody, žádá

Foto: ČTK

Senátorům se nelíbí, že některé obchody jsou uzavřené a jiné mají výjimku.

Reklama

21. 11. 8:01
aktualizováno • 21. 11. 8:47

Třiašedesát senátorů podá ústavní stížnost kvůli tomu, že vláda premiéra Andreje Babiše během nouzového stavu uzavřela celou řadu malých obchodů. Dalším ale dala výjimku.

Článek

K Ústavnímu soudu míří stížnost, kterou chce více než šest desítek senátorů zrušit opatření zavedené vládou premiéra Andreje Babiše.

Jde v ní především o to, že kvůli nárůstu počtu nakažených koronavirem se v Česku musely uzavřít některé obchody. Na druhou stranu další mají výjimku. A podle senátorů tak dochází k diskriminaci.

Ústavní stížnost vznikla za zhruba tři dny a její sepsání inicioval senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Stížnost bude podána v nejbližší době, autoři jen dolaďují poslední detaily.

„Podepsalo se pod ní 63 z 81 senátorů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Wagenknecht. To je podle něho nejspíše největší počet senátorů, který kdy nějakou ústavní stížnost od vzniku Senátu podpořil.

Na její přípravě pak pracovalo sedm advokátů nebo specialistů na právo. Jedním z nich je advokát Eduard Belšán.

Podle něho ve stížnosti mimo jiné píší, že není jasné, proč musejí být uzavřeny třeba prodejny obuvi, oblečení, nábytku nebo prodejny elektro s nabídkou praček a lednic nebo počítačů, které jsou v době vládních omezení potřebné pro on-line práci z domova nebo výuku dětí. Ale květinářství nebo železářství jsou otevřená.

„Takových nesrovnalostí je nespočet, když nelze pro takový stav užít jiného pojmu nežli nedůvodná diskriminace napříč skupinami dotčených osob. Vláda nikde nevysvětlila, proč přikročila k zákazu pro některé provozovny a proč jiné provozovny mají ze zákazu výjimku,“ uvedl Belšán.

Wagenknecht navíc řekl, že impulsem pro podání ústavní stížnosti bylo také pár dní staré opatření, kdy je v prodejně omezena kapacita jednoho zákazníka na patnáct metrů čtverečních.

Jenže zavedením tohoto opatření nedošlo ke znovuotevření zmíněných menších provozen. Ty by podle Wagenknechta přitom mohly bez větších problémů regulovat počet osob v prodejně.

Ústavní stížností senátoři chtějí, aby bylo příslušné opatření zrušeno. Tedy aby se obchody znovuotevřely.

„Návrh je takový, aby došlo ke zrušení. Ale cílem je nastavit rovné podmínky a ukončit diskriminaci, která tady vznikla,“ řekl Belšán. „Ústavní soud je ten, který do toho může zasáhnout a vznést do toho světlo,“ dodal.

Ve stížnosti argumentují - jak bylo zmíněno - i tím, že opatření nejsou dostatečně vysvětlená. Což byl hlavní důvod, proč minulý týden Městský soud v Praze zrušil opatření, kterým se nařizovalo nošení roušek na veřejnosti nebo v městské hromadné dopravě.

Soud toto opatření zrušil - jak vysvětlil soudce Aleš Sabol - protože ve zdůvodnění chybělo, proč určité skupiny roušky nosit nemusí. Výjimku v této souvislosti dostali třeba děti do dvou let, učitelky v mateřské školce, sportovci, soudci nebo třeba moderátoři.

V tomto případě byl navíc problém také v tom, že Ministerstvo zdravotnictví do opatření od 19. srpna jen postupně kopírovalo dřívější odůvodnění.

Přitom podle mimořádného nařízení ze srpna bylo nutné roušky nosit jen v některých budovách a MHD nebo vlacích. Postupem času - když rostl počet nakažených koronavirem - pak docházelo ke zpřísňování.

V textu jsme aktualizovali termín podání žádosti, původní informace o termínu jejího podání se změnila.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené