Hlavní obsah

K výročí okupace Zeman ani letos nepromluví. Mlčí už sedmý rok

Foto: Profimedia.cz

Prezident Miloš Zeman s proslovem ani letos na 21. srpna nevystoupí.

Reklama

21. 8. 2020 18:15

Už tehdy jsem byl s vámi, odkazoval Miloš Zeman na srpen 1968 v roce 2013, kdy kandidoval na prezidenta. Tehdy to byl ale také poslední rok, kdy na výročí sovětské okupace vystoupil s projevem.

Článek

„Nikoliv,“ odpověděl stručně hradní mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz Seznam Zpráv, zda prezident letos bude mít nějaký proslov či komentář k připomínce sovětské okupace 21. srpna 1968.

Letošek je tak už sedmým rokem v řadě.

Poprvé a naposledy se Miloš Zeman v roli prezidenta na výročí vyjádřil v roce 2013, tedy v prvním roce svého mandátu. Tehdy přednesl projev při návštěvě výstavy pořádané Jazzovou sekcí. 21. srpen 1968 v projevu označil za zradu elit a vedoucích představitelů tehdejšího Československa.

„Je nešťastný národ, který nemá hrdiny, abych parafrázoval Bertolta Brechta. Ale také je šťastný národ, který hrdiny nepotřebuje. My jsme v srpnu 1968, předtím i potom ty hrdiny potřebovali, my jsme si je idealizovali a nakonec - a já vím, že jsou to velmi tvrdá slova, se z hrdinů stali zbabělci,“ řekl Zeman v projevu v roce 2013.

Srpen 1968 v témže roce zmínil ještě jednou, a to o několik měsíců dříve, když o prezidentské křeslo usiloval. Na billboardy během kampaně tehdy nechal otisknout fotografii ze srpna 1968 a připojil věty „Už tehdy jsem byl s vámi“ a „Veřejně nesouhlasil se sovětskou okupací“.

A v tomto duchu argumentoval hradní mluvčí i v minulých letech, když na dotazy novinářů vysvětloval, proč prezident bude na výročí okupace mlčet. Podle něj Zeman přednesl svůj „odvážný proslov“ už na počátku normalizace, neboť prezident byl podle jeho slov „odvážný především v době, kdy odvaha nebyla levná“.

Ovčáček nikdy neupřesnil, jaký proslov měl na mysli. Když v roce 2018 portál iDnes.cz pátral mezi historiky po tom, kde a jaká slova Zeman v srpnu 1968 pronesl, ukázalo se, že nevědí ani oni. Je ale známo, že Zeman napsal „ostře protistranický článek“, který nakonec nevyšel. Jeden z jeho tehdejších spolužáků pak vypověděl, že Zeman coby student údajně hovořil o tom, že organizuje protisovětský protest.

Tichá vzpomínka

K budově Českého rozhlasu na pražských Vinohradech, kde se na výročí okupace každý rok vzpomíná, tak pokládá věnec zpravidla nějaký vyslanec Hradu.

„Pan prezident dává přednost tiché vzpomínce. 21. srpen měl pro něj těžké důsledky. Třikrát byl za normalizace komunisty kvůli svobodným politickým postojům vyhozen z práce. Naposledy těsně před listopadem 1989,“ vysvětloval to Ovčáček v roce 2016 pro server Echo24.cz.

Projev Miloš Zeman nepronesl ani v roce 2018, kdy uběhlo od sovětské okupace 50 let. Místo Zemana přednesl projev u budovy rozhlasu premiér Andrej Babiš. Ten se ale setkal s velikým nesouhlasem přítomných občanů, kteří se snažili proslov přehlušit.

Česká televize nakonec vysílala projev tehdejšího slovenského prezidenta Andreje Kisky. Proč ani k padesátému výročí Miloš Zeman nevystoupil, zdůvodnil jeho mluvčí znovu slovy o odvaze v době minulé.

Loni se pak Pražský hrad ozval, když se ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo, že zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.

„Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na obé zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem,“ reagoval tehdy Jiří Ovčáček.

A podobně i letos je jedinou veřejnou zmínkou ze strany Hradu twitterový příspěvek mluvčího.

Dodejme, že naopak každoročně má Miloš Zeman proslov 28. října, kdy rozdává státní vyznamenání. Loni během něj zavzpomínal například na Václava Havla a popřál České republice úspěch.

V posledních měsících pak s projevem vystoupil během pandemie koronaviru po vlně kritiky od opozice. První proslov byl předtočený a vysílala ho televize Prima. Druhý byl velikonoční a trval necelé tři minuty.

Před 52 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Tehdejší masové protesty začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené