Článek
21. srpna 1968 vpadla vojska zemí Varšavské smlouvy na území ČSSR. Předním impulsem pro okupaci byly události Pražského jara. Sovětská armáda zůstala v Československu až do roku 1991.
Co se stalo v srpnu '68
Invaze začala v noci na středu 21. srpna 1968. Operace proběhla v několika krocích, kdy prvním bylo obsazení letišť. Přistávající nákladní letadla probudila řadu občanů v blízkosti letišť a indikovala, že se něco děje. Krátce nato začala vojska pěti zemí Varšavské smlouvy pronikat hranicemi Československa v tancích a obrněných vozech.
Armáda odstartovala invazi již před půlnocí v úterý 20. srpna. Okolo sedmé hodiny ranní následujícího dne už mířila na Prahu, přičemž další velká města jako Brno, Ostravu nebo Liberec měla pod kontrolou. Krátce nato se zmocnila i hlavního města a vrhla na budovu Československého rozhlasu, který ještě ten den vydal hlášení.
Povolání všemu lidu ČSSR
„Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.“
Proč došlo k okupaci
V lednu 1968 se Alexandr Dubček stal předsedou ÚV KSČ. Při té příležitosti představil svůj program s názvem "Socialismus s lidskou tváří", podle kterého se měla situace v zemi uvolnit. Dubček měl za to, že po tom, co ideologie socialismu dostála svému jménu, je čas na uvolnění politické, ekonomické i společenské situace ve státě. Spustil tak obsáhlý program liberalizací známý jako Pražské jaro.
Okupace v srpnu '68 ve fotkách:
Program vyvolal řadu pochybností. Vrchní představitelé Československa a Sovětského svazu se sešli v Čierné nad Tisou, kde se Leonidu Brežněvovi dostal do rukou "zvací dopis". Tento dokument vylíčil situaci v Československu jako antisovětskou a žádal Sovětský svaz o bratrskou pomoc. S těmito informacemi se Brežněv obrátil na Dubčeka a požadoval, aby bylo proti těmto nekalým praktikám zasáhnuto všemi dostupnými prostředky. Dubček se k celé věci postavil nestranně, a tak začalo politbyro SSSR jednat o možnosti invaze.
Směs dezinformací, s kterými přišlo KGB, vylíčila Československo v tom nejhorším možném světle. To vzbudilo popud u všech představitelů zemí Varšavské smlouvy. Všichni se postupně shodli na vojenské intervenci, která se uskutečnila 21. srpna 1968.
Počet obětí při okupaci roku 1986
- V období od počátku okupace do konce roku 1986 zemřelo při střetech vojáků a civilistů nad sto občanů Československa
- První vlna emigrace, zaznamenána v letech 1968 až 69, se týkala až 100 000 Čechoslováků
- Počet obětí ze strany Sovětského svazu čítal nad 100 lidí během prvního měsíce invaze
- V lednu 1969 se na protest proti potlačování lidských práv a svod upálil student Jan Palach. Jeho činy následovalo bezmála 30 dalších, z nichž 7 zemřelo stejně jako jejich předchůdce
