Hlavní obsah

Kábul na dosah. Tálibán bleskově dobyl Mazáre Šaríf, obránci složili zbraně

Foto: Profimedia.cz

Povstalci z hnutí Tálibán v Kandaháru, druhém největším městě Afghánistánu.

Reklama

aktualizováno •

Povstalecké hnutí Tálibán v Afghánistánu v posledních dnech zaznamenalo výrazné územní zisky. Povstalci se přiblížili předměstí hlavního města Kábulu, od kterého je podle některých zdrojů dělí jen několik kilometrů.

Článek

Tálibán již dobyl řadu provinčních středisek a má tak pod kontrolou většinu severu, západu a jihu země. V sobotu obsadil centrum provincie Paktika Zarí Šarán na hranici s Pákistánem. Celkem už získal kontrolu nad dvaceti ze 34 provinčních správních středisek.

Během dne bojovníci Tálibánu zahájili z několika směrů ofenzivu také na čtyřsettisícový Mazáre Šaríf, kde na předměstích začaly tvrdé boje. Podle agentury Reuters povstalci nakonec město i dobyli. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici.

Podle šéfa provinční rady město vypadá, jako by padlo bez boje. Vojáci údajně na místě nechali všechno vybavení a vydali se směrem k uzbecké hranici. Ve městě už dochází jen k menším střetům v jedné části mimo centrum, píše Reuters.

Poslanec z provincie Balch Abbás Ibráhím Zadá agentuře AP sdělil, že se nejprve vzdaly vládní vojenské jednotky, což mělo dopad na morálku provládních milicí a dalších sil, které se vzápětí vzdaly též. Podle poslance jsou teď v rukou Tálibánu všechny budovy a provinční úřady, včetně úřadu guvernéra, píše AP.

Kábul, Mazáre Šaríf a východoafghánský Dželálábád byla poslední tři velká města, které ještě ovládal tamní režim. Nyní tak zbyla pouze dvě.

V Kábulu mezitím hrozí humanitární krize, během několika dnů tam totiž před Tálibánem uprchly desetitisíce lidí. Utečenci táboří pod širým nebem a spolu s místními skupují rýži i další potraviny a také léky a zdravotnický materiál. Podle Světového potravinového programu OSN v důsledku bojů v zemi od začátku roku opustilo domov na 400 tisíc osob.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní v sobotu vystoupil s prvním projevem za několik dní. Veřejnosti sdělil, že vláda se nevzdá úspěchů, kterých země dosáhla za posledních 20 let, tedy po invazi vedené Spojenými státy, a uvedl také, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím s cílem, aby boje co nejdříve skončily.

Z Afghánistánu se v předchozích několika měsících stáhli po téměř 20 letech skoro všichni američtí vojáci i vojáci dalších zemí NATO. Na 3000 amerických vojáků a několik stovek britských vojáků se ale nyní do země vrací kvůli evakuaci personálu ambasád. Zaměstnanci amerického velvyslanectví v Kábulu mezitím dostali od svých nadřízených instrukce, aby začali se skartací citlivých dokumentů.

Reaguje i Česko

Své diplomaty na tamní mezinárodní letiště už stahuje také Česko, rozhodl o tom ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Stalo se tak na základě informací spojenců a na doporučení českého velvyslance. Opatření se týká celkem dvou českých diplomatů. O otázce pomoci afghánským tlumočníkům, kteří pomáhali českým vojákům a kterým hrozí od Tálibánu smrt, se Kulhánek nezmínil. Premiér Andrej Babiš ovšem oznámil, že Česká republika se o tyto jedince chce postarat, více však kvůli jejich bezpečnosti říct nyní nemůže.

Ministr také novinářům po jednání krizového štábu na Ministerstvu zahraničí, kterého se zúčastnili i zástupci armády a Ministerstva obrany, řekl, že čeští občané, kteří se nacházeli v Afghánistánu a o kterých Ministerstvo zahraničí ví, jsou v bezpečí. Dodal, že nadále samozřejmě platí důrazné doporučení do země necestovat.

Kvůli rychlému postupu Tálibánu omezují činnost svých zastupitelských úřadů i další země, například Německo, Británie či Švédsko. Dánsko a Norsko svá velvyslanectví dočasně úplně uzavřou.

Úprk před boji i smrtí

Podle agentury AP je jedinou cestou do a ze země mezinárodní kábulské letiště, využít by ho měly jak americké jednotky, tak lidé prchající z Afghánistánu. Na místě je tak možné vidět neustálý proud lidí, které doprovází velká zavazadla. S postupem Tálibánu roste v zemi panika.

Letenky se prodávají i před budovou letiště, šťastlivci, kterým se je podařilo získat, pak někdy čekají i déle než tři hodiny, než se dostanou do letištního terminálu. „Sbalil jsem všechno, co jsem mohl, abych začal nový život mimo tuhle válku,“ cituje AP Naweeda Azimiho, který odletěl se svou manželkou a pěti dětmi do Istanbulu. Azimi pracoval jako subdodavatel a bál se, že ho Tálibán zabije kvůli spolupráci s NATO.

K úspěšnému tažení Tálibánu přispěly podle serveru International Business Times jeho značné příjmy v roce 2020, kdy hnutí získalo 1,67 miliardy dolarů. Šlo zejména o příjmy z obchodu s drogami, z těžby surovin i formou darů od soukromých osob ze zemí jako je Pákistán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Katar.

Reklama

Doporučované