Hlavní obsah

Kaczyńskému i unavené opozici roste konkurent: moderátor talentové show

Foto: Jarosław Barański/FB Szymon Hołownia

Szymon Hołownia (v popředí) se zákonodárci, kteří se přidali k jeho straně. Snímek z parlamentních kuloárů.

Reklama

1. 5. 16:28

Z katolického novice přes televizního moderátora a prezidentského kandidáta možná až k lídrovi polské opozice. V Polsku stoupá hvězda Szymona Hołowni. Kdo je politik, jenž má být alternativou k Občanské platformě i ke Kaczyńskému?

Článek

Když před rokem a půl v působivé budově Shakespearova divadla v Gdaňsku oznamoval Szymon Hołownia svou prezidentskou kandidaturu, komentátoři psali, že ze všeho nejvíc připomínal kazatele, který rád poslouchá sám sebe. Za jeho programové postuláty se mu ale dostalo i pochvaly.

Katolický novic a zastánce sekularizace

V zemi, kde poslední léta zažívá zkostnatělá a zdiskreditovaná katolická církev prudký úpadek důvěry, zaujal Hołownia slibem odluky církve od státu a kritikou politizace církve. „Říkám to jako katolík, je potřeba provést přátelské rozdělení státu od církve,“ prohlásil kandidát, který zdůrazňoval svoji nepolitičnost.

Ostatně katolictví má čtyřiačtyřicetiletý Hołownia – manžel vojenské pilotky a otec jedné dcery – i ve svém životopise. Dvakrát byl dominikánským novicem, tedy čekatelem na vstup do katolického řeholního společenství. Do něj ale nakonec nevstoupil.

Foto: Profimedia.cz

Szymon Hołownia při loňské prezidentské kampani.

Několik let byl také programovým ředitelem náboženské televize Religia. A jako publicista psal pro Tygodnik Powszechny, týdeník spojovaný spíše s levicovějšími a liberálními katolickými intelektuály. Psal také do liberálně-levicového deníku Gazeta Wyborcza, liberálního magazínu Newsweeku a mírně konzervativnějšího deníku Rzeczpospolita a ještě konzervativnějšího týdeníku Wprost.

Dvanáct let v talentové show

Známým se stal Szymon Hołownia až jako televizní moderátor. Na největší soukromé polské televizi TVN dvanáct let uváděl populární talentovou show Mám talent! Místo třinácté série dal ale přednost jiné scéně – té politické. Krátce po odvysílání poslední epizody oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Na té se svým týmem pracoval už od léta 2019.

Navzdory pandemii, komplikované volební (ne)kampani, na poslední chvíli pofidérně přesunutému termínu voleb a výměně jednoho z opozičních kandidátů dalo loni v červenci Hołowniovi hlas 2,7 milionu lidí. To z něj s téměř 14 procenty udělalo bronzového prezidentského kandidáta a otevřelo cestu do velké polské politiky.

„Nepřímý cíl byl dosažen, protože se nám podařilo sestavit skupinu fantastických lidí, velmi společensky a občansky aktivních, podařilo se nám zvýšit volební účast,“ komentoval svoje třetí místo. Oznámil také vznik sdružení Polsko 2050, ze kterého se pak stala politická strana Polsko 2050 Szymona Hołowni.

Ne volební období, ale celé pokolení

„Všechno, co jsem chtěl dělat v prezidentské kanceláři, ale také při ovlivňování života v Polsku, nemělo být v měřítku mého funkčního období nebo období nějakého politika, ale mělo sloužit tomu, aby v roce 2050 naše děti žily v Polsku, které bude zelenější, bezpečné, solidární a demokratické,“ vysvětloval loni na začátku července, proč je v názvu rok 2050. Řekl také, že ve druhém kole bude volit varšavského primátora Rafała Trzaskowského z opoziční Občanské platformy. Toho nakonec porazil prezident Andrzej Duda z tábora vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.

Zatímco prezident Duda je od svého červencového vítězství ve svém úřadu prakticky neviditelný, Hołownia se svůj bronz systematicky snaží přetavit v konkrétní politickou pozici. Míří přitom vysoko a v turbulentní a nepředvídatelné polské politice není časem vyloučená ani premiérská funkce (ale ani rychlý pád na politické dno…).

Hołowniovi hraje do karet více věcí. Občanské platformě (PO), která už je v opozici skoro stejně tak dlouho, jako byla ve vládě, se nepodařilo a možná už ani nepodaří zmátořit. Ztratila autenticitu, vyčerpala se vnitřními spory, aférami svých politiků a vypadá to, že už ani sama nevěří, že někdy vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) může porazit. Varšavský primátor Rafał Trzaskowski sice loni v létě dokázal nahnat táboru Kaczyńského strach z možné porážky, jedna postava ale PO už nejspíš nestačí.

Nepředvídatelný a rozhádaný tábor Kaczyńského

Na druhé straně stojí vláda tzv. Sjednocené pravice. Koaliční kabinet PiS a dvou menších „satelitních stran“, které ale i z koaliční orbity zejména poslední rok tvrdě prosazují vlastní zájmy. Autorita Jarosława Kaczyńského už zdaleka nefunguje tak jako dřív. A to se týká i jeho vlastní strany rozdělené na frakce jdoucí si po krku. Pozici ve vládě nemá nikdy zcela jistou ani premiér Mateusz Morawiecki.

Kaczyńského strategie udržování neustálého společenského konfliktu a tu přikládání pod kotel, tu hašení, fungovala poslední léta bez větších zádrhelů. Změnu znamenal podzimní rozsudek, který znamenal prakticky úplný zákaz umělého přerušení těhotenství. V masivních protestech po celém Polsku se zrcadlil hněv ženského hnutí, ale i obecná kritika vlády a dopady pandemické krize.

Zatímco podzimní protesty ve společnosti relativně rychle utichly, preference PiS se po říjnovém propadu zpátky na úroveň kolem 40 procent nedostaly.

Přidaly se navíc další problémy: nová pandemická vlna, enormní nápor na podfinancované zdravotnictví a také velké programové i personální hádky v koalici. Velkým testem bude pro vládu květnové hlasování poslanců o evropském fondu obnovy.

Tělo na tělo s Občanskou platformou

Vícero relevantních průzkumů z posledních týdnů Hołowniově straně přisuzovalo druhé místo s odstupem za PiS. Podle aktuální sondáže agentury Kantar pro soukromou televizi TVN by teď volby vyhrála strana PiS se 30 procenty. Mezi druhou Občanskou koalicí (Občanskou platformou a partnery) a Polskem 2050 je jen minimální rozdíl. Obě strany mají kolem 20 procent. Do Sejmu by se dostala ještě koalice Levice a ultrapravicové uskupení Konfederace. Průzkum ale zahrnuje i nerozhodnuté voliče.

Szymon Hołownia teď tudíž bezpochyby těží z únavy z PiS, pandemie a krize politického systému zaseknutého mezi dvěma mlýnskými kameny. Ty už přitom nové politické projekty, samozvané „třetí síly“, dokázaly v minulosti semlít.

V posledních letech Občanská platforma spolkla liberální stranu Moderní původně založenou ekonomem Ryszardem Petru. Nedaří se ani zpěvákovi Pawłu Kukizovi, který sice své třetí místo v prezidentských volbách v roce 2015 dokázal přetavit ve vstup do Sejmu, podruhé se ale do parlamentu dostal jen díky spojení s agrárníky. Jeho populistické hnutí se teď přibližuje vlivu jen tehdy, pokud je v sázce většina pro PiS. Příliš neuspěl ani levicový politik Robert Biedroń, který měl se svou stranou Jaro velké ambice. Nakonec skončil v levicové trojkoalici, kterou ale ani podzimní protesty nedostaly nad 10 procent.

Zhasne Hołownia jako svíčka?

„Katolíci v Hołowniovi vidí katolíka, liberálové liberála a levice člověka s levicovou citlivostí,“ píše novinář deníku Rzeczpospolita Jacek Nizinkiewicz. „Sbírá i mladé a rebelující voliče, je v podobné roli jako kdysi Janusz Palikot nebo Paweł Kukiz a do určité míry i Ryszard Petru. Ale tak se nedá fungovat dlouhodobě – strany vytvořené těmito politiky teď nehrají vážnější roli: buď zmizely, anebo se začlenily do větších. Hołownia ujišťuje, že s jeho hnutím to bude jinak. Ale proč by to tak mělo být?“ ptá se Nizinkiewicz.

Svůj program Hołownia teprve postupně představuje. Hotové jsou kapitoly o vztahu mezi státem a církví a klimatu a ekologii. Jedním z postulátů je i dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050 a od roku 2035 minimalizace role uhlí v energetice. Ve středu politik představil plán pro zdravotnictví. Na řadě jsou záležitosti politického systému a zahraniční politika.

Foto: Profimedia.cz

„Víme jak.“ Hołownia při lednové prezentaci své strany Polsko 2050.

Něco si Hołownia bere z programu Občanské platformy a levice, ale i konzervativní polské pravice. Navrhuje například dočasný návrat k tzv. potratovému kompromisu z roku 1993. O zpřísnění, setrvání či liberalizaci potratového zákona by pak měli lidé rozhodnout v závazném referendu. Sám ale odmítá „potrat na požádání“, jak se v Polsku liberalizace předpisů shrnuje. „Interrupce je vždy drama. Musíme udělat všechno, abychom se jí vyhnuli,“ řekl politik.

V současné pandemické krizi žádal po vládě vyhlášení stavu přírodní pohromy, což by umožnilo podnikatelům žádat odškodnění za epidemická omezení.

Přibývají poslanečtí přeběhlíci

Strana teď pracuje na budování svých regionálních struktur a své zástupce má Polsko 2050 už i v parlamentu. Během pár měsíců totiž k Hołowniovi přeběhlo už pět poslanců, což znamená, že má strana ve sněmovně svou poslaneckou skupinu. Přeběhlíci jsou od Levice a zejména z Občanské platformy, odkud přestoupil i jeden senátor.

Strana Polsko 2050, kterou soud zaregistroval začátkem dubna, má sice v názvu Hołowniovo příjmení, jejím předsedou se ale stal Michał Kobosko. Bývalý politický novinář dělal Hołowniovi v prezidentských volbách volebního manažera.

V podcastu deníku Rzeczpospolita Kobosko nevyloučil další přijetí přeběhlíků. „Nepodnikáme pokusy k tomu, abychom zvýšili naše zastoupení v parlamentu, ale nemůžeme vyloučit, že k takovým přechodům ještě dojde,“ řekl politik. Rozhovory prý probíhají i s poslanci Kazcyńského Sjednocené pravice. „Jsme přítomni v každém vojvodském městě, vznikáme v mnoha okresních městech. Ti, kdo se nepřiklání k PiS ani k PO, v nás vidí skutečnou třetí sílu,“ dodal Kobosko.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené