Hlavní obsah

Kam po převratu kráčí Súdán? Hledá někoho, kdo ukončí temno, říká etnolog

Foto: Profimedia.cz

Záběr z demonstrace proti vojenskému převratu.

Reklama

17. 11. 9:00

Ani tři týdny po vojenském převratu v Súdánu není jasné, jakým směrem se bude vývoj v této důležité zemi ubírat. Přinášíme proto průvodce aktuálním súdánským děním.

Článek

V Súdánů už desítky let víceméně neutuchá mocenský boj mezi civilními a vojenskými elitami. Nelze ovšem jednoduše rozlišit mezi takzvanými dobrými a špatnými, upozorňuje v textu pro web Voxpot Andrea Filipi z Centra afrických studií při FF UK.

Země je jednou z největších a strategicky nejdůležitějších států na africkém kontinentu, její stabilita je tak pro mezinárodní společenství důležitá.

Súdán má ohromné zdroje nerostného bohatství, nejdůležitější z nich je ropa. Významná je v zemi i těžba dřeva a produkce arabské gumy, jejímž je největším světovým výrobcem. Súdán má kvůli své poloze také velký politický význam pro stabilitu v Africkém rohu, severní Africe a Sahelu.

„Afrika vždy byla a bude turbulentním regionem a další z mnoha převratů v Súdánu je toho jasným důkazem,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Petr Buchtyar, etnolog specializující se na bezpečnostní problematiku zemí severní Afriky. „Politické události z širšího regionu severní Afriky nám ukazují, že mnohé politické premisy i znalosti místních prostředí již neplatí a predikce budoucího vývoje již nelze vůbec brát vážně.“

Podle Buchtyara je nutné stejně jako v mnoha jiných zemích převrat z 25. října vnímat z hlediska místních poměrů i geopolitické důležitosti zainteresovaných zemí, především Egypta, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Ruska, Izraele a Číny. Diplomatická prohlášení pak můžeme čekat od Evropské unie, Spojených států i Africké unie. Co dál byste o aktuální situaci měli vědět?

Kdo stojí na stranách „barikády“?

Od roku 2019 stála v čele Súdánu prozatímní vláda, která otěže moci přebrala poté, co v dubnu téhož roku po třiceti letech došlo ke svržení diktátora Umara al-Bašíra. Kabinet měl vést zemi až do voleb v roce 2023. V čele nyní svržené přechodné vlády stál premiér Abdalla Hamdok a tvořily ji dvě složky – civilní a vojenská.

Převrat 25. října zřejmě spustily Jednotky rychlé podpory (RSF), nikoliv přímo armáda. Takzvané Rapid Support Forces jsou ale polovojenské síly tamní vlády. Jsou spojeny třeba s působením v západosúdánském Dárfúru, kde byla páchána genocida, za kterou je bývalý súdánský prezident Bašír souzen u Mezinárodního trestního soudu.

Po vojenském převratu se nicméně hlavními postavami v zemi stali dva zkušení armádní představitelé – generál Abdal Fattáh Burhán a muž číslo dvě tamního režimu generál Mohamed Hamdan Dagalo. Burhán se brzy po puči nechal slyšet, že přechod k demokracii bude navzdory převzetí moci pokračovat a že brzy bude z technokratů složena nová prozatímní vláda.

Prodemokratické hnutí v Súdánu se ovšem obává, že armáda nemá v úmyslu snížit svůj momentální vliv, a jmenuje tak politiky, které bude moci ovládat. Převzetí moci bylo podle Burhána nezbytné, aby se zabránilo občanské válce kvůli rostoucím rozdílům mezi politickými skupinami. Puč však přišel necelý měsíc předtím, než měl generál moc v rámci přechodu k demokracii předat civilistům, čímž by značně klesl politický vliv armády v zemi.

Jaký je nejnovější vývoj situace?

Demonstrace v zemi od říjnového převratu víceméně neustaly a odpůrci puče před více než týdnem dokonce naplánovali dvoudenní protestní kampaň. Jejich víkendovou akci v blízkosti ministerstva školství v Chartúmu však slzným plynem rozehnaly bezpečnostní složky. Ve městě vyrostlo i několik barikád z cihel a kamenů, některé obchody se ke stávce připojily tak, že zůstaly zavřené.

„Zorganizovali jsme tichý protest proti krokům Burhána před ministerstvem školství,“ řekl agentuře AFP Mohamed al-Amin, súdánský učitel zeměpisu. „Později přišla policie a použila na nás slzný plyn, i když jsme jen stáli na ulicích a drželi transparenty,“ dodal. Během této a dalších protestních akcí bylo pozatýkáno několik desítek lidí. Počet osob, které v důsledku puče přišly o život, se již vyšplhal nejméně na 23.

Na propuštění jak vysoce postavených představitelů země, tak demonstrantů už apelovaly mezinárodní organizace bojující za lidská práva Human Rights Watch a Amnesty International. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala súdánské vojenské vůdce, aby odstoupili.

S generálem Burhánem již mluvil i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten podle vládního webu vyzval k okamžitému obnovení vlády vedené civilisty a k propuštění všech politických aktérů, kteří byli 25. října zadrženi. Spojené státy také prozatím pozastavily finanční pomoc Súdánu ve výši 700 milionů dolarů.

V Súdánu mezitím probíhala také vyjednávání o podobě nové přechodné vlády. Burhán již dříve uvedl, že není vyloučeno, že do vlády znovu povolá Hamdoka. Nový kabinet má zemi vést až do roku 2023, kdy jsou plánované volby.

Do čela nové přechodné vlády se postavil sám Burhán, hlavní postava převratu, a na místo vicepremiéra dosáhl generál Dagalo. Součástí kabinetu jsou i některé postavy, které figurovaly už v předešlé prozatímní vládě, a několik civilistů. Po jeho jmenování však lidé stejně znovu vyrazili do ulic.

Jak se situace může vyvíjet dál?

Podobně jako v ostatních zemích severní Afriky, kde proběhly nebo probíhají politické změny, se dá očekávat téměř cokoliv, podotýká v rozhovoru pro Seznam Zprávy etnolog Petr Buchtyar. „Osobně se nedomnívám, že nynější převrat dokáže něco změnit. Mění se okolní situace v zemích jako Libye a Čad. Mění se přístup Ruska k politické situaci v mnoha afrických zemích. Mění se i přístup americké administrativy, pro kterou neměla Afrika nikdy prvořadý význam a stále nemá. Mění se přístup dříve klíčových bývalých koloniálních mocností, především Francie, a osobně si vůbec netroufám odhadovat, jakých změn se dočkáme.“

Osobně se nedomnívám, že nynější převrat dokáže něco změnit.
Petr Buchtyar, etnolog

„Súdánci si jistě najdou svou cestu, jen nikdo neví, jak dlouho to bude trvat a s kým bude současný i budoucí establishment spolupracovat. (…) Hlavním problémem všech afrických zemí je, že historie každé jednotlivé země je až příliš krátká – tedy v moderních hranicích, jak je známe – a to, na jakých hranicích se ustálí budoucí uspořádání země, se ještě ukáže. Stále se totiž snažíme pochopit africké problémy naším pohledem, což je chyba.“

Co předcházelo převratu 25. října?

V Súdánu se v době převratu nacházela i česká politoložka Linda Piknerová, která do země přijela v rámci expedice po stopách legendární cesty Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda napříč Afrikou a Amerikou. Spolu s kolegou překročila hranice Súdánu již v září a kromě událostí samotného puče popsala ve svém příspěvku pro web Deník Referendum i dění předchozích dní.

„V pátek 22. října proběhly na území Súdánu intenzivní protesty, jejichž cílem bylo podpořit civilní složku vlády. Statisíce lidí pochodujících chartúmskými ulicemi nesly transparenty na podporu dosavadního směřování země, která během posledních dvou let čelila rozsáhlým ekonomickým a politickým změnám a pro běžné Súdánce rozhodně nebyla jednoduchá,“ napsala politoložka. Sama prý byla po dobu, kdy se v zemi nachází, ujišťována, že situace je „nadmíru výtečná“.

V zemi totiž k jinému pokusu o puč mělo dojít již 21. září, ten však podle úřadů skončil neúspěchem. Na svědomí ho podle dostupných informací měli vojáci a další lidé věrní již zmiňovanému bývalému prezidentu Bašírovi. Zářijové události následně vyvolaly ostré obviňování mezi civilní a vojenskou frakcí země.

Co se stalo v den převratu?

„Události pondělního rána překvapily kromě strůjců převratu asi všechny bez ohledu na to, jak hlubokým vhledem do vnitrosúdánské politiky disponují. Prvním znamením signalizujícím cosi mimořádného byla absence mobilního připojení, které má sice v Súdánu pravidelné výpadky, nikdy ne však v řádu hodin,“ píše ve svém textu Piknerová o říjnovém dni, kdy se odehrál již úspěšný puč.

V „osudné“ pondělí nejvýše postavený súdánský generál Abdal Fattáh Burhán rozpustil přechodnou vládu a vyhlásil v zemi výjimečný stav. Súdánští vojáci také zadrželi většinu členů kabinetu a řadu dalších vysoce postavených politiků a úředníků. Dosavadního premiéra Abdalláha Hamdoka následně převezli na neznámé místo a momentálně by se měl nacházet v domácím vězení.

Ještě tentýž den se lidé opět vydali do ulic. K tomu i k zahájení stávky či stavbě barikád je vyzvalo Súdánské profesní sdružení, organizace zastřešující několik odborových svazů, nebo největší súdánská strana Umma. Podle agentury Reuters se v ulicích hlavního města rozmístily také vojenské a bezpečnostní síly, které se pohyb civilistů snažily omezit. Svůj provoz kvůli událostem přerušilo i mezinárodní letiště v Chartúmu.

„Také střelba, kterou bylo i přes zavřené okno dobře slyšet, a absence lidí na jindy velmi hlučné ulici dávaly tušit, že se něco děje. To se konečně potvrdilo hned před domem, kde bydlím, protože náhodný kolemjdoucí mi sdělil, že proběhl převrat,“ vzpomínala na 25. říjen česká politoložka. „Stala jsem se součástí davu, který mířil na stejná místa jako ve čtvrtek, avšak s tím rozdílem, že zatímco ve čtvrtek na situaci dohlížela neozbrojená policie, dnes se do davu střílelo ostrými.“

Ta střelba není náhodná, jeden člověk, který v pondělí zemřel, měl čistý průstřel hlavy.
Linda Piknerová, politoložka

První den vzdoru si tak ihned vyžádal oběti i desítky zraněných. „Dostali jsme se na JIP, kam v pondělí odvezli zraněné z demonstrací. (…) Ta střelba není náhodná, jeden člověk, který v pondělí zemřel, měl čistý průstřel hlavy,“ uvedla Piknerová v rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří. „Jsme uklidňováni, že situace, která tady nastává, je spíše politická než bezpečnostní, že se tady hraje o politické směřování země.“

Jak vypadá situace v Súdánu dlouhodobě?

„Země procházela v posledních letech obrovskými změnami, ale jako mnoho ostatních afrických zemí se k problémům globální ekonomiky přidávají přetrvávající problémy, které v Evropě neznáme,“ vysvětlil již zmiňovaný Petr Buchtyar. „Jde kupříkladu o obrovské vzdálenosti neumožňující zajištění bezpečnosti, informovanosti, snadného obchodu či výměny informací, dále etnická řevnivost, přetrvávající antagonismus jednotlivců i náboženského establishmentu a zájem zemí Perského zálivu, Ruska nebo Číny o moc.“

Podle etnologa se například hospodářská situace země v posledních letech vyvíjela poměrně dobře, i když tamní ekonomika byla značně zasažena oddělením Jižního Súdánu v roce 2011 a s tím i příjmů plynoucích z jeho ropných nalezišť. Situaci posledních tří let po období dlouhé vlády bývalého prezidenta Bašíra však nelze hodnotit jako lepší, či horší.

„Bašír, ač stíhán Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny v Dárfúru, se zasadil o pozdější mírové dohody. Taky je třeba si uvědomit, že svržený ministerský předseda Hamdok, za jehož vlády americký prezident odňal zemi ze seznamu zemí podporujících terorismus, se stavěl zdrženlivě k formujícím se vztahům s Izraelem, na rozdíl od vojenského křídla tehdejší súdánské vlády,“ připomněl Buchtyar.

„V polovině roku se téměř zdvojnásobily ceny pohonných hmot, nelze se tedy divit, že po slibech přechodné vlády o záchraně ekonomiky došlo o několik měsíců později k dalšímu převratu,“ dodal etnolog.

Přestože v mnoha regionech docházelo již za starého režimu k dramatickému nárůstu chudoby, nelze prý popřít tempo růstu zemědělství, které vždy tvořilo páteř súdánské ekonomiky a zaměstnávalo většinu obyvatel.

Je podobné dění v Súdánu časté?

„Súdán se stejně jako mnoho dalších zemí v severní Africe neliší tím, že zde dochází k výměně politických špiček. U těch se místní obyvatelé domnívají, že ukončí temné období, aby zanedlouho vystřízlivěli a zjistili, že ani současná situace není tak černobílá, jak se domnívali,“ informoval Buchtyar. Do historie země se tak nejnovější převrat nejspíše zapíše jako další z mnoha.

Příkladem může být právě již zmiňované svržení bývalého prezidenta Bašíra před více než dvěma lety. „Většinou tomu bývá tak, že dlouholeté vládce zradí právě jejich nejbližší, a ani Bašíra tento osud neminul. (…) Když byl Bašír po třech dekádách v čele Súdánu v roce 2019 sesazen poté, co zemi na dlouhé měsíce zachvátily protesty proti zhoršující se ekonomické situaci, byli to právě Bašírovi nejbližší, kteří zosnovali palácový převrat,“ připomíná Andrea Filipi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované