Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Se začátkem školního roku se dostává do problémů stále více rodin. Z terénu přitom přichází varování, že nejde jen o sociálně slabší domácnosti. Pomoc začala častěji vyhledávat i střední třída.
Výrazný nárůst zájmu zažívá projekt Obědy pro děti organizace Women for Women, který za vytipované rodiče hradí stravné. Celorepublikově zažívají letos nárůst o 15 procent. Nejvíce přitom v Praze, Ústeckém a Olomouckém kraji. Celkově letos podporují 16 tisíc dětí.
A se začátkem letošního školního roku evidují další vlnu zájemců. „Každý den žádá zhruba 20 nových škol,“ hlásí Barbora Nejedlová, hlavní koordinátorka projektu Obědy pro děti.
Trend rostoucího počtu rodin žádajících o pomoc v souvislosti se školním rokem ovšem potvrzují i další pomáhající organizace. „Roste zájem o pomoc s obědy i školními pomůckami,“ říká Jaroslava Stoklasová z pobočky Maltézské pomoci v Olomouckém kraji.
Datově to má podložené i Neposeda, pražský poskytovatel sociálních služeb pro rodiče a děti. Počet rodin, kterým pomáhá s nedostatkem financí, vzrostl z 20 na letošních 53.
„Vyšlo nám to. Obě děti mají dotované obědy, je to obrovská pomoc. Ale myslím, že o tom spousta lidí neví, že to existuje,“ konstatuje Alena z Moravskoslezského kraje, jejíž syn šel od září do první a dcera do páté třídy. Jde o úplnou rodinu, která se propadla do chudoby, protože manuálně pracující otec řeší zásadní zdravotní problém.
Samoživitel Bronislav z Olomouckého kraje, který se stará o prvňáčka a středoškolačku, popisuje, že se také odhodlal začít řešit pomoc s financováním obědů. „Ve středu jsem asistentce paní učitelky říkal, že bych měl zájem o dotaci. Musím to řešit,“ říká.
Začátek školy přestává zvládat i střední třída
Oslovené pomáhající organizace zdůrazňují, že začátek školního roku neruinuje jen chudší domácnosti.
„Situace je náročná i pro rodiny, kde jsou oba rodiče pracovně a finančně aktivní. Školní obědy představuji měsíčně 850 korun, vybavení, pomůcky do školy, kroužky a další 60 tisíc ročně a k tomu samozřejmě náklady na jídlo a oblečení doma – běžný život,“ vysvětluje Jakub Vokurka, šéf sociálně aktivizační služby pro rodiny v pražském Neposedovi.
Barbora Bočková, předsedkyně organizace Květina, pomáhající na Teplicku mimo jiné rodinám s dětmi, si všímá jevu už delší dobu.
„Trend v posledních dvou letech je, že naše sociální služby využívají i lidé, kteří jsou statusově výš postavení a byli lépe ekonomicky zajištění. A dostávají se do nesnází ohledně péče o děti a zajištění domácnosti,“ říká Barbora Bočková.
Obecně je to podle ní tím, že zdražuje bydlení a potraviny do té míry, že na další výdaje zůstává mnohem méně peněz.
„Začátek školního roku je obecně finanční zátěží i pro vícečetné rodiny z takzvané střední třídy. Pro rodiny odkázané na sociální dávky, samoživitele, kdy chybí jeden příjem, či nízkopříjmové rodiny s větším počtem dětí, se pořízení školních potřeb stává někdy i neřešitelný problém. Stává se, že nákup školních pomůcek pak jde na úkor nezaplaceného nájmu či nedostatku potravin,“ konstatuje Hana Joglová, vedoucí pobočky organizace Romodrom ve městě Slaný a Nymburk.
Že jsou české domácnosti na hraně s příjmy, dokládá i ukazatel nazvaný minimální důstojná mzda. Skupina odborníků už několik let vypočítává, jaký příjem potřebuje průměrná česká domácnost, aby si mohla dovolit běžné výdaje včetně těch zbytných, jako jsou kroužky nebo volnočasové aktivity.
Pro rok 2024 minimální důstojnou mzdu stanovila na 45 865 korun. Jenomže skutečná průměrná měsíční mzda loni byla podle prvních výsledků Českého statistického úřadu 45 899 korun. Ukazuje se tak, že velká část domácností reálně žije na samé hraně finanční udržitelnosti.
Z šetření Českého statistického úřadu je přitom riziko ohrožení chudobou větší právě u rodin s dětmi. Zatímco v příjmové chudobě loni bylo 9,5 procenta osob v Česku, tak u rodin s dětmi to bylo 12 procent osob.
Lyžák jako sociální dilema
V kontextu finančně složitého začátku školního roku je pak o to citlivější téma lyžařských kurzů. V posledních letech řada škol sází na jistější počasí v zahraničí a stále častěji vyráží za sněhem do Alp – jenomže zároveň dráž.
Tuzemské lyžařské kurzy vychází zhruba do osmi tisíc korun, lyžáky mířící do Alp pak stojí celkově okolo 15 tisíc korun.
A právě se začátkem školního roku řada škol požaduje i první zálohy na lyžáky. Například Základní škola v Lounech má nastavenou platbu první zálohy – 3000 korun – do poloviny října. Stejně tak i třeba teplická Fakultní základní škola. Nebo Základní škola v Dolních Měcholupech – 2800 korun do 10. října.
„Pro řadu rodičů tak už není dostupný ani lyžařský výcvik v tuzemsku,“ hodnotí Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů.
Tomáš Matoušek z informačního centra o vzdělávání EDUin popisuje, že právě lyžařské kurzy se tak stávají stále častěji sociálním problémem.
„A není to jenom o lyžařských kurzech, ale například i o škole v přírodě a dalších podobných aktivitách. Žák, který nejede, chodí normálně do školy, takže na první pohled o tolik nepřijde, ale přichází o hodně - je vyčleněn z kolektivu a přichází o zážitky se spolužáky. O budování pevných přátelství. Na těchto akcích se navíc netuží pouze kolektiv, ale často se děti učí různým kompetencím. Po téhle stránce jde tedy skutečně o ztrátu, že se dítě nezúčastní,“ zmiňuje mluvčí organizace.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy popisuje, že školský zákon neukládá povinnou účast na lyžařském výcviku.
„Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání uvádí, že jsou zimní sporty jako lyžování, snowboarding či bruslení vykonávány podle podmínek a možností škol. Jsou tedy školy, které kurzy pořádají, a jsou školy, které kurzy nepořádají. Záleží na rozhodnutí vedení škol a poptávce a možnostech rodičů. Jde tedy o dobrovolnou činnost i účast,“ zmiňuje mluvčí ministerstva Veronika Lucká Loosová.
Zároveň dodává, že rodiny v tíživých finančních situacích mohou žádat o mimořádnou okamžitou pomoc Úřad práce. „Tuto sociální dávku lze využít na lyžařský výcvik, školu v přírodě nebo zájmové kroužky a další,“ říká mluvčí.
Podle posledních zveřejněných údajů v srpnu úřady práce vyplatily skrze mimořádnou okamžitou pomoc celkově 14,8 milionu korun 2400 domácnostem.
