Článek
Ročníky dětí 2008, 2009 a 2010 byly zdaleka těmi nejsilnějšími za posledních 15 let, ale stát nezvládl střední školy na nápor připravit. Především v nejvyhledávanějších oborech tak byl letos daleko větší přetlak, než zažily starší ročníky.
„Žáci, kteří poslední tři roky nastupovali na střední školy, si zažili křivdu, především v Praze, protože kapacity se dostatečně nerozšiřovaly,“ upozorňuje analytik PAQ Research Jan Zeman s tím, že nejvíce se dařilo přidávat místa v Brně. Středočeský kraj pak například v letošním roce výrazně rozšiřoval nabídku lyceí.
Nejsilnější ročníky tak měly tu smůlu, že měly daleko náročnější cestu na střední školu. Ostatně to samé si zažili už před lety v mateřských a základních školách, jejichž kapacity rovněž nestačily. Letos se hlásilo 130 tisíc uchazečů o čtyřleté obory, loni ještě o něco víc – skoro 133 tisíc.
„Zlepšila se ale komunikace ohledně následků špatné volby škol. Daleko více se dařilo informovat žáky, jakým způsobem si seřadit priority přihlášek, aby jim to neuškodilo,“ dodává Zeman.
Ostatně během února byl v tomhle aktivní i ministr školství Robert Plaga (za ANO), který opakovaně na svých sociálních sítích publikoval videa, kde vysvětluje, jak si co nejvhodněji vybrat střední školu a na co si dát pozor.
Jak se taktizovalo
Z prvních dat, která jsou k dispozici, je patrné, že v Brně a Praze si daleko méně žáků než dříve dávalo na poslední místo veřejné gymnázium a volilo raději nějakou bezpečnější alternativu pro případ, že by nevyšla ani jedna z prvních dvou variant.
Konkrétně ještě v roce 2024 si podávalo i ve třetí prioritě 552 uchazečů v Brně přihlášku na čtyřleté veřejné gymnázium. Během letošních přijímaček to udělalo už jen 345 žáků, ačkoliv byla kapacita škol o 11 procent vyšší.
Je tak vidět, že žáci rok od roku více taktizují s přihláškami, protože dobře vědí o tom, že přetlak je na žádaných oborech enormní. Zatím Cermat nezveřejnil data o přihláškách na konkrétní školy, známe je ale za jednotlivé obory a kraje.
Z nich se dá například vyčíst, že po loňském poklesu uchazeči v Praze sáhli opět daleko častěji po obchodních akademiích zřizovaných krajem. Nejvíce je to znát ve třetí prioritě (nárůst skoro o pětinu), což je možné vykládat tak, že tuhle variantu zvolil velký počet žáků jako záložní.
Tam se hlásit nemůžeš
Praha proto tlačí na to, aby se zavedla spádovost pro střední školy. Tedy že by byli žáci bodově zvýhodněni, pokud žijí v hlavním městě.
„Nemyslím spádovost pro školy, které jsou unikátní. Bavíme se o všeobecných školách, které jsou v každém kraji,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
S tím ale nesouhlasí nejen Středočeský kraj, ale ani ministerstvo školství.
„Pořád platí, že hlavním městem Středočeského kraje je Praha. A hlavně je třeba dodat, že proud žáků do hlavního města je konstantní. Kdyby byl zájem o budování kapacit, tak už dávno bylo možné školy postavit tak, aby vyhovovaly Praze i Středočeskému kraji. Praha má financí na rozvoj dost, ale stále leží na účtech,“ dodává Zeman.
Když se podíváme na data z loňského roku, napříč celou republikou ukazují stejný obrázek – naprostá většina dětí se hlásí na střední školu v kraji, kam chodí na základní školu (průměrně 95 procent žáků). S jedinou výjimkou, a tou je Středočeský kraj, kde to je 76 procent dětí.
„Pohyb žáků by měl dále běžet oběma směry. Je to tak normální a mělo by to tak zůstat i do budoucna,“ říká radní pro školství Středočeského kraje Milan Vácha (STAN).
Na druhou stranu totiž zase platí, že 12 procent dětí se hlásí z Prahy také do Středočeského kraje, tohle číslo pak roste až na 20 procent v případě druhého kola přijímacích zkoušek. Ale pohyby dětí fungují i mezi dalšími kraji. Do středních Čech míří ve značné míře děti z Libereckého kraje. Pětina dětí se takhle točí například i mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem.
