Článek
Více než třetina uchazečů o maturitní obory řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce měli výrazně těžší školu než na prvním místě. V analýze to uvedla výzkumná agentura PAQ Research. Dalších šest procent deváťáků nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy. Podle odborníků z PAQ tím zbytečně riskovali.
Od roku 2024 se uchazeči mohou hlásit na střední školy přes elektronický systém DiPSy. Žáci, kteří mají zájem o maturitní obor, skládají jednotnou přijímací zkoušku. Každý uchazeč si může podat až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a až dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na obory je na základě výsledků přijímací zkoušky a preferencí žáků přiřadí algoritmus.
V minulém roce se asi 94 procent deváťáků dostalo na nějakou střední školu v prvním kole přijímacích zkoušek. Tři čtvrtiny uchazečů se dostaly na školu, kterou v přihlášce uvedly na prvním místě. „Z takovýchto statistik však nevyplývá, zda se uchazeči skutečně dostali na školu, na kterou chtěli nejvíce, nebo zda při přihlašování taktizovali. Někteří čeští žáci se hlásí na jistotu – podávají přihlášky na školy, u kterých se domnívají, že mají vyšší šanci přijetí, nikoli na ty, které nejvíce preferují,“ uvedli experti.
Rozřazovací algoritmus umožňuje podle odborníků riskovat a obory v přihlášce skutečně řadit podle preferencí uchazečů. Na prvním místě v přihlášce podle nich může být i ambiciózní volba. „Pokud se na ni žák nedostane, neovlivňuje to jeho pravděpodobnost přijetí na realističtější volbu na druhé prioritě, případně na ‚záchrannou‘ školu na třetí prioritě,“ uvedli odborníci.
Riskantní je podle odborníků také nevyužití všech tří přihlášek, tedy těch na netalentové obory, které má žák k dispozici. Zhruba čtvrtina žáků, kteří podali méně než tři přihlášky, se podle PAQ na žádnou školu nedostala a musela tak pravděpodobně podat přihlášku do druhého kola.
„Až 27 procent uchazečů mohlo podle svých výsledků v jednotných přijímacích zkouškách mířit výše, než kam se reálně dostali,“ uvedli experti. V jejich okrese podle PAQ byla těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na kterou se dostali, a zároveň měli na tuto těžší školu dostatečný počet bodů. Podle expertů to neznamená, že škola náročnějšími požadavky by byla pro každého uchazeče lepší volbou. Může to ale naznačovat tendenci žáků podceňovat svoje schopnosti.
Pomoci by podle expertů mohlo předřazení testů před podávání přihlášek či zvýšení počtu přihlášek. Zároveň podle nich chybí centralizovaný zdroj snadno dostupných informací o požadavcích na přijetí i srozumitelný popis rozřazovacího mechanismu. Stát by měl podle PAQ také motivovat kraje, aby navyšovaly kapacity žádaných oborů, například gymnázií či lyceí.
