Článek
Škola bez mobilního telefonu, a to striktně i během přestávek.
Nová pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách by měla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) začít platit od září 2027, uvedl to v neděli ve videu na svých sociálních sítích.
Návrh zákona na plošný zákaz používání osobních mobilů ve školách chce vláda Andreje Babiše (ANO) prosadit cestou poslaneckého návrhu. Premiér ho podepsal společně s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a v pondělí ho nahraje do systému. V tomto zrychleném procesu se ke vznikající legislativě nevyjadřují ministerstva, nezkoumá se ani soulad s evropským právem.
Nová pravidla se budou podle Babiše týkat mateřských škol, přípravných tříd, základních škol, nižších ročníků víceletých gymnázií a odpovídajícím ročníkům konzervatoří. „Takže hlavně žáků do konce povinné školní docházky,“ podotkl. „Platí to při výuce, o přestávkách a tak dále,“ dodal.
K návrhu očekává velkou debatu, účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. „Aby školy měly čas se připravit a upravit školní řády a nastavit prakticky režim,“ řekl Babiš. Za lepší by ale považoval zavedení už od letošního září. „Ale tak uvidíme. Nevím, jestli to musí být vždycky 1. září a nemohlo by to začít platit nějak v průběhu školního roku,“ doplnil premiér.
Zatím rozhoduje škola
Momentálně si podle školského zákona může každá škola sama nastavit režim, jak její žáci budou moct zařízení používat. Podle květnového průzkumu ministerstva jejich užívání školním řádem reguluje 93 procent škol, většina je v průběhu vyučování zakazuje. Pro přestávky jsou pravidla napříč školami různá.
Od svého nástupu vláda o různých formách omezení uvažovala už několikrát. Začátkem roku ministr školství Robert Plaga (za ANO) veřejně mluvil o možném plošném zákazu o přestávkách. Na konci února pak rozeslal ředitelům metodiku, která dětem telefony ve třídách přímo nezakazuje, dává však různá doporučení.
Radí například nezakládat společné skupiny v chatovacích aplikacích, které by mohly naopak tlačit rodiče k pořízení telefonů dětem. Navrhuje i různé nastavení pravidel podle věku a stupně vzdělání dětí. Ale stále umožňuje používat technologie ve výuce pro osobní rozvoj.
O měsíc později vláda odmítla opoziční návrh na plošný zákaz používání mobilů ve školách, tedy obdobu aktuálního návrhu. Poukázala při tom na současná pravidla, která podle ní umožňují individuální nastavení.
Babišův kabinet si snahu omezit čas dětí strávený na telefonech ve školních třídách vytkl i ve svém programovém prohlášení. „Závislost na mobilech a sociálních sítích do škol nepatří; přestávky mají děti trávit aktivně a v reálném světě,“ píše vláda v kapitole věnované vzdělávání. Nyní chce plánovaný zákaz rozšířit na celou dobu pobytu žáků ve škole. Zároveň však dodává, že používání moderních technologií se souhlasem učitele do výuky patří.
Cílem opatření má být zlepšení duševního zdraví dětí, jejich studijních výkonů i snížení podílu problematického používání mobilů nebo online šikany.
Výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nebo jejich kolegové z britského Birminghamu však ve svých studiích došli k závěru, že plošný zákaz mobilů ve školách k těmto cílům nevede. Jediným efektem je podle brněnského výzkumu snížení času stráveného u obrazovky.
Naopak možnost zákonem stanovit plošný zákaz používání telefonů žáky v základních školách během vyučování podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Ředitel ústavu Jiří Horáček minulý týden na dotaz ČTK uvedl, že nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím má vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí. Nejvíce podle něj sociální sítě a používání telefonů ovlivňují dívky a problematické uživatele. Připomněl, že většina platforem stanovuje minimální věk uživatelů na 13 let.
Omezení v zahraničí
Zákaz používání telefonů na části prvního stupně základních škol v minulém roce zavedli na Slovensku, kde mohou vlastní zařízení používat jen zdravotně postižení. Obdobně telefony omezili i v Dánsku, Švédsku a Finsku, opatření zpřísnili i ve Francii. Německo jednotnou regulaci nemá, zákaz na zemské úrovni zavedlo v roce 2025 Hesensko. Některá opatření se liší podle stupně vzdělání a věku dětí.
Premiér v únoru mluvil i o omezení dostupnosti sociálních sítí pro mladé do patnácti let. K tomu minulý rok přistoupila třeba Austrálie, ve které se na platformy jako Instagram nebo TikTok nedostanou děti mladší šestnácti let. Podobné opatření plánuje zavést i Velká Británie.
