Hlavní obsah

Kandidát na místopředsedu FAČR Salač: Šance na změnu ve fotbale je velká

Foto: Profimedia.cz

Rozhovor s moravským kandidátem na post místopředsedy FAČR Václavem Salačem.

Reklama

28. 4. 11:30

Volby do vrcholných funkcí FAČR se kvapem blíží. Hodně se mluví o tom, kdo se nakonec stane předsedou, ale stejně zajímavé bude, kdo se posadí na židle místopředsedů. Za Moravu se o tento post uchází i Václav Salač.

Článek

Musím hned na úvod říct, že poté, co jste vyhlásil kandidaturu, to asi nemáte úplně jednoduché. Na rozdíl od vašich protikandidátů jste v podstatě ve fotbale jméno neznámé…

Já to vnímám jako částečnou výhodu, protože nepatřím do žádných stávajících bafuňářských struktur, nikomu jsem nic neslíbil, nikomu nic nedlužím. Pro mě je zásadní, že můžu nabídnout fotbalu manažerské zkušenosti. Více jak 15 let se pohybuji na top manažerských pozicích, do roku 2010 jsem působil osm let ve financích, následně jsem sedm let dělal generálního ředitele či ředitele projektů v oboru sportu a energetiky. Během toho jsem vybudoval vlastní společnost v oborech nemovitostí a e-commerce, mluvím plynule anglicky a dorozumím se německy. Takže si myslím, že mám fotbalu co nabídnout z pohledu profesního. Z toho pohledu fotbalového jsem hráčem, trenérem mládeže, předsedou okresního klubu. Fotbal znám odspodu a dělám ho srdcem, takže si myslím, že mám dostatečné předpoklady proto, abych dokázal změnit český fotbal i z pozice místopředsedy.

Když jsem sledoval, jakým způsobem vedete svoji kampaň, viděl jsem, že se hodně věnujete modernější stránce věci, sociálním sítím, Twitteru, Facebooku. Říkám si, jestli fotbal přece jen není víc zvyklý na to, setkávat se osobně s lidmi, kteří vás eventuálně mohou volit. Je to zavedená praxe, nemůže vám chybět osobní kontakt?

Pravda je, že historicky se volby dělaly tak, že kandidáti neměli žádný program, nepředstavovali, na čem budou pracovat v asociaci další čtyři roky, nepotkávali se osobně, všechno nechávali na poslední chvíli, dá se říct na noc před volbou, před valnou hromadou. Já jsem zvolil cestu demokratického představení kandidáta, sestavil jsem program osmi bodů, které jsou průběžně doplňovány. Snažím se vysvětlit, že kandidát by se měl včas představit, měl by říct „ano, chci kandidovat“, zdůvodnit, proč chce kandidovat, měl by mít připravený program, předložit ho jednotlivým úrovním voličům ať už na okresech, krajích, nebo v klubech, a měl by si za tím programem stát.

A nemáte strach z toho, že právě způsob přesvědčování eventuálních volitelů, který známe z minulých let, může být velmi silnou kartou v rukách vašich protikandidátů? Protože jsou to lidé, kteří už mají nějaké zkušenosti s funkcionařinou ve fotbale.

Myslím si, že zdaleka ne všichni s ní mají zkušenosti. Jak jsem řekl, mám dost zkušeností na okresní klubové úrovni. Vzhledem k tomu, že 80-90 % členů FAČR tvoří právě okresní fotbalové kluby, respektive jejich zástupci, tedy hráči i funkcionáři, myslím si, že by budoucí předseda měl znát fotbal i z této stránky. V současné době jezdím po celé Moravě. V tuto chvíli mám za sebou cesty do více jak tří čtvrtin okresních fotbalových svazů, krajských fotbalových svazů, ale i klubů. Zatím mám pouze pozitivní zpětnou vazbu právě na to, že kluby chtějí, aby s nimi bylo komunikováno, chtějí říct, jaké problémy by chtěly řešit, chtějí vědět, kdo se za ně případně postaví a s čím jim může pomoci.

V čem si myslíte, že je váš program jiný než u vašich konkurentů? V čem je nový?

Minimálně je konkrétní, tzn. není to nic, co by bylo jenom napsané na papír. Je to podpořeno osobními zkušenostmi. Každý z kandidátů může samozřejmě říci, že bude rozvíjet mládež, ale pokud neprokáže v rámci osobní komunikace s lidmi na okresní či krajské úrovni, že ty znalosti a zkušenosti skutečně má, tak jde pořád jen o prázdná slova. Já jsem vypíchl čtyři nejpodstatnější body. Na svém webu jsem jich umístil osm. Rozvoj mládeže je naprosto zásadní. Fotbalová asociace by měla být servisní organizací právě pro všechny okresní, krajské kluby a asociace a měla by primárně pomáhat rozvíjet stav mládeže v daných regionech tak, abychom měli co největší počet mládežnických kategorií i co největší počet mládežnických hráčů, kteří budou moci výkonnostně růst.

Co je proto potřeba?

K tomu potřebujeme kvalitní školení trenérů, trenéry u mládeže nutně potřebujeme. Měli bychom je umět vzdělávat, měli bychom je umět zaplatit. Zároveň musíme myslet i na infrastrukturu, aby děti měly kde fotbal hrát. Pořád vnímám zásadní nedostatek umělých hřišť v rámci všech regionů na Moravě. V každé obci by mělo být malé, co nejdostupnější hřiště, kam si kluci půjdou zakopat. Třetím bodem je komunikace. Ta dosud na Moravě chyběla napříč okresy, kraji i kluby. Stávající místopředseda nebyl zvyklý komunikovat, což je věc, kterou mu okresy, kraje i kluby nejvíce vyčítají. Nejen, že nefungovala komunikace napříč okresy, kraji a kluby, ale ani směrem na asociaci a zpátky. Čtvrtý zásadní bod je přivedení nových sponzorů. Ale nejen těch nových, ale i sponzorů bývalých, kteří už dávno z fotbalu utekli. Já jsem s nimi hodně v kontaktu a sdělují mi, že pokud ve vedení FAČR budou důvěryhodné osoby, tak se velice rádi do fotbalu vrátí.

Doba je zlá a může být ještě horší, protože nás budou pořád ještě dobíhat následky covidové krize a spousta firem může říci: My máme málo a teď po nás ještě chcete, abychom dávali peníze do fotbalu, který nemá zrovna nejlepší jméno?

Obrovskou přidanou hodnotu nových funkcionářů budou tvořit osobní vazby s významnými obchodními společnostmi ať už z automobilového průmyslu, bankovnictví, energetiky, nemovitostí atd., které působí na českém trhu. Pokud funkcionář takové osobní vazby má a bude schopen díky nim přinést peníze do fotbalu, bude to velké plus. Pokud dokáže přesvědčit šéfy firem, když se bude rozhodovat, kam budou jejich peníze směřovat, aby šly do fotbalu. Ale to dokážeme pouze tak, že změníme vedení FAČR tak, aby bylo důvěryhodné. Pak bude jednodušší přesvědčovat například sázkové společnosti, které musí posílat peníze do sportu, aby v rámci výběru zvolily právě fotbal, a my tak zajistili dostatek peněz na všech úrovních.

Můžete garantovat, že společnosti ze sektorů, o kterých jste mluvil, jsou připravené investovat do fotbalu, pokud byste byl zvolen?

Já už od října loňského roku, kdy se věnuji změně nebo očistě českého fotbalu, komunikuji s lidmi z byznysového prostředí, protože se v něm dlouho pohybuji a je mi garantováno, že pokud se stane český fotbal znovu důvěryhodným pro veřejnost, vrátí se právě strategičtí partneři typu banka, sázková společnost, která dosud nepodporovala fotbal, nebo společnost významná v energetice. To jsou všechno subjekty, které mě podporují a které jsou ochotné znovu vstoupit do fotbalu.

A nemáte strach z toho, že fotbal hlavně v těch vyšších patrech je přece jen politika? Funguje to tak trochu systémem něco za něco. Nemůžete si úplně vybrat všechny lidi, s kterými budete spolupracovat, ale nějakým způsobem s nimi musíte komunikovat a fungovat. A to i v případě, že jste v oboru nový.

Vůbec nemám strach. Více jak 15 let podnikám nebo jsem působil v různých top manažerských funkcích. Tam jsem musel pracovat v multikulturním, multinázorovém prostředí, kde vždycky bylo potřeba se domluvit na nějakém kompromisu. Já určitě budu rád spolupracovat s kýmkoliv, kdo bude chtít změnit český fotbal k lepšímu. Nerad bych spolupracoval s takovými lidmi, kteří by chtěli zachovávat stávající strukturu FAČR.

Tím vlastně trošku odpovídáte na to, na co jsem se chtěl zeptat. Už tři lidé vyhlásili svoji kandidaturu na předsedu asociace: Vladimír Šmicer, Karel Poborský a také Petr Fousek. Vy byste se přikláněl ke komu?

Já bych se přikláněl k tomu, kdo opravdu chce změnit český fotbal k lepšímu a kdo nebude zastávat názor, že by se stávající struktura FAČR neměla měnit. Ať už jde o Vladimíra Šmicera, Petra Fouska, Karla Poborského, tak pokud by kterýkoliv kandidát chtěl zachovat stávající vedení, byl by pro mě neakceptovatelný.

Vždy před velkými volbami se mluvilo o vztahu české a moravské komory. Morava byla vždycky tak trošku svébytná. Jak vy vidíte vůbec postavení Moravy? Není už trošku přežitý dvoukomorový systém?

Postavení Moravy je stále ještě slabé vůči Čechám. Výkonný výbor FAČR je dvanáctičlenný, přičemž moravská komora má pouze čtyři hlasy. Dvoukomorový systém je nástroj ochrany pro Moravu, aby mohla hlasovat o věcech, které jsou pro ni rozhodující, a měla dostatečně silný hlas. Ve stávající chvíli bych určitě neměnil dvoukomorový systém i proto, že Čechy jsou v současnosti ovládány lidmi, kteří nebyli úplně kompetentní a nemysleli to s fotbalem dobře. Pokud v rámci výkonného výboru FAČR do budoucna budou všichni spolehliví, poctiví a pracovití a budou opravdu dělat svoji práci právě kvůli pověsti českého fotbalu a pro to, aby se fotbal posouval dál, tak by se dalo uvažovat o zrušení dvoukomorového systému. To se ale musí ověřit v čase několika volebních období tak, aby bylo jasné, že to bude fungovat.

Vrátím se zpátky k vesnickému fotbalu. Sám se ještě pořád fotbalu na téhle úrovni věnuji a mně by tedy extrémně, stejně jako moje spoluhráče, zajímalo, co může v tuhle chvíli vrcholný funkcionář, respektive celé vedení asociace udělat proto, aby kluby nekrachovaly. Situace pro malé kluby je totiž daleko horší než pro ty v profesionálním fotbale. Ti malí budou nyní mít velké existenční starosti.

Jedna věc je právě finanční podpora rozvoje mládeže tak, aby kluby mohly růst od nejnižších pater. Aby měly vlastní základ, aby nemusely kupovat hráče, ale vychovávaly si vlastní. Tedy musíme vytvořit podmínky pro to, abychom děti a vůbec všechny hráče měli jak a z čeho podporovat. Musíme mít připravenou infrastrukturu i přímé peníze na její rozvoj. Zároveň je nutné mít trenéry, to znamená zase přímou podporu trenérů mládeže tak, aby ti, kteří například chodí pracovat do fabriky a mají doma dvě malé děti, vůbec byli ochotni si udělat čas a prostor pro trénování mládežnických týmů. No ale kromě toho bychom měli zachránit i takové kluby, které mládež nemají, a to právě proto, že trenéři mládeže se většinou generují právě z dospělých aktivních hráčů. Takže pokud nezachráníme okresní týmy, nebudeme moci pořádně rozvíjet ani mládežnický fotbal.

Ještě jedna věc mě zajímá. Už jsem také pamětník, zažil jsem spoustu funkcionářů ve vedení fotbalového svazu a poté Fotbalové asociace České republiky a musím říct, že mě kolikrát fascinovalo, že v různých funkcích působili lidé, kteří to dělali vlastně tak trošku jako vedlejšák. Měli svoji práci a v pátek večer nebo v sobotu dopoledne měli čas se konečně věnovat fotbalu. Když budete eventuálně zvolen, budete se moci oprostit od svých současných podnikatelských aktivit a naplno se věnovat fotbalu?

Já už jsem si na tuhle otázku odpovídal před pěti lety, když jsem se rozhodl věnovat se něčemu, co je společensky prospěšné. Mně dávají největší smysl děti, takže jsem se u nás na vesnici začal věnovat těm nejmenším. Společně s dalšími trenéry jsme postavili mládežnický fotbal u nás na vesnici až po kategorii starších žáků. V současnosti, po pěti letech práce, u nás hraje až 100 dětí. V tomhle hodlám pokračovat, většinu svého podnikání a aktivit přesouvám a budu dále přesouvat na své zaměstnance. Chci být maximálně prospěšný fotbalu.

Jak by podle vás mohl dopadnout výsledek volby? Jaké si dáváte šance nebo co vlastně máte za poznatky z posledních měsíců z doby, kdy se věnujete kampani?

Zásadní poznatek je, že lidé chtějí na všech úrovních změnu. Ať už jde o okresy, kraje i samotné kluby. Chtějí změnu i v tom, jakým způsobem probíhá kampaň, chtějí změnu v tom, jakým způsobem bude FAČR nadále řízen. Lidé už nechtějí vidět politikaření. Chtějí v řídících funkcích ty, kteří rozumí fotbalu opravdu od nejnižších úrovní a chtějí ho dělat srdcem. Myslím si, že zde je velká šance na úspěch a velká šance na změnu českého fotbalu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené