Hlavní obsah

Karanténa ušetřila v Evropě 11 tisíc životů, tvrdí studie

Foto: Profimedia.cz

Uhelná elektrárna v německém Porýní-Vestfálsku.

Reklama

2. 5. 2020 19:00

Prudké snížení znečištění z dopravy i z průmyslových podniků vedlo také ke značnému snížení výskytu astmatu a k méně častým předčasným porodům, soudí vědci z helsinského Centra pro výzkum čistého vzduchu a energie.

Článek

Pokud by se svět rozhodl zbavit závislosti na fosilních palivech, přineslo by mu to čistší vzduch i zdravější životní prostředí, vyplývá ze studie finských vědců z Centra pro výzkum čistého vzduchu a energie (CREA).

Na nemoc covid-19 zemřelo už přes 220 tisíc lidí. Kvůli znečištěnému vzduchu oxidy dusíku a jemnými prachovými částicemi označovanými zkratkou PM2,5 zemře v Evropě zhruba 470 tisíc lidí ročně. Právě znečištění totiž oslabuje lidské srdce a způsobuje respirační choroby.

Díky karanténě se letos na jaře dostalo do ovzduší o 40 procent méně oxidu dusičitého a o deset procent méně jemných částic. Jen v Německu se tak podařilo předejít více než dvěma tisícům úmrtí, na dalších místech figuruje podle finských vědců Velká Británie (1752 úmrtí) a Itálie (1490 úmrtí). Dvě pětiny „ušetřených“ životů připadají na selhání srdce, 17 procent na onemocnění ledvin, další v pořadí je bronchitida a 13 procent tvoří infarkty a cukrovka.

Pandemie může pomoci v boji se změnou klimatu

Celkově se podle vědců v Evropě podařilo zabránit 11 tisícům předčasných úmrtí. Vědci vycházeli z řady počítačových analýz, jejichž výsledky se pohybovaly od sedmi tisíc do 20 tisíc zachráněných životů. Tato čísla se přitom týkají jen Evropy. V zemích, kde je znečištění ještě horší, jako je Čína nebo Indie, by předčasná úmrtí klesla ještě více.

Studie přitom nezahrnuje úmrtí na nemoc covid-19. Z výsledků několika předchozích studií se zdá, že právě znečištění vzduchu přispívá k rychlejšímu šíření koronaviru.

Hlavním autorem analýzy je Lauri Myllyvirta, který je ale daleko od toho, aby se v současné situaci z ochromených ekonomik radoval: „Lidé umírají. Opatření, která jsme byli nuceni přijmout, způsobují značná ekonomická i jiná utrpení, je to ale také bezprecedentní experiment ve snížení spotřeby fosilních paliv. Lidé, kteří se věnují znečištění vzduchu, mu samozřejmě věnují pozornost,“ citoval ho deník The Guardian. Vědec doufá, že pandemie koronaviru pomůže lidstvu v boji s klimatickými změnami.

Kromě samotných úmrtí se čistší ovzduší projevilo podle studie i jinak - o šest tisíc dětí méně trpí astmatem a předčasný porod nemuselo absolvovat na šest set matek.

Češi jako uhelní dinosauři

Odklon od fosilních paliv – zvláště uhlí – je hlavním cílem takzvané Zelené dohody, kterou navrhla Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Na nutnosti ho realizovat se shoduje velká většina evropských států, proti už není kategoricky ani Polsko, jehož ekonomika je dnes z velké části na spalování uhlí závislá.

Jedinou vládou, která se v posledních týdnech proti Zelené dohodě vyjadřovala, je ta česká. Jak premiér Andrej Babiš, tak i ministr průmyslu Karel Havlíček požadují, aby EU ekologický pakt odložila a soustředila se raději na vypořádání se s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií koronaviru.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované