Hlavní obsah

Kavanaugh rozdělil Američany, nakonec ale sedí mezi devíti mocnými. Proč je nejvyšší soud USA tak důležitý?

Proč je americký nejvyšší soud tak důležitý? (Video: Jakub Říha, AP)

16. 10. 2018 23:44

Republikáni po týdnech bojů s demokraty protlačili senátem Bretta Kavanaugha do pozice soudce amerického nejvyššího soudu. Demokraté volali po vyšetření obvinění 36 let starého sexuálního napadení. Republikáni to ale označovali za zdržovací taktiku a Kavanaugha bránili. Celá kauza rezonovala jak médii za oceánem, tak i těmi evropskými.

Článek

V mnoha demokratických zemích o zákonech rozhodují politici. Ve Spojených státech má ale nezvykle silnou zákonodárnou moc nejvyšší soud. Významné společenské otázky a celkové směřování země tak leží v rukou devíti lidí.

Prací soudců nejvyššího soudu je interpretovat ústavu a její dodatky. U jednotlivých soudců se ale liší její vnímání. Zatímco někteří se chtějí držet toho, jak byla napsána, liberální křídlo s ní pracuje jako s živým dokumentem.

„Těchto devět osob se strašně zpolitizovalo. Od většiny v poměru 5:4 na nich závisí rozhodnutí mnohých otázek, které jsou společensky problematické a vyvolávají vášně,“ říká o fungování amerického nejvyššího soudu Roman Joch z Občanského institutu.

Případ z jednoho státu nastavuje precedens pro celou zemi

Jedním z příkladů takového rozhodnutí je verdikt v případu Roe vs. Wade z roku 1973. V něm nejvyšší soud rozhodl, že většina dosavadních interrupčních zákonů byla protiústavní. To mělo za následek, že se „interrupční legislativa“ změnila pro všechny americké státy.

„Ve dvacátém století se stalo, že nejvyšší soud posuzoval nejen ústavnost zákonů, ale mnohé politické otázky, které v parlamentních demokraciích rozhodují parlamenty. Americký nejvyšší soud je prohlásil za ústavní a rozhodl je,“ vysvětluje Roman Joch.

Konzervativec Brett Kavanaugh nyní v křesle nejvyššího soudce vystřídal Anthonyho Kennedyho. I přestože byl Kennedy považován za konzervativce, neváhal hlasovat se soudci, které do úřadu dosadili demokraté.

Právě z Kavanaughova konzervativního přístupu mají mnozí demokraté strach. Pokud by nový soudce podpořil ostatní konzervativce a společně by zvrátili verdikt v případu Roe vs. Wade, legislativu ohledně interrupcí by si jednotlivé americké státy opět řídily samy.

Rozhodnutí lze zvrátit

Jedno ze zásadních rozhodnutí amerického nejvyššího soudu padlo v případu Brown vs. školní rada Topeky z roku 1954. V tom soud rozhodl, že segregace je protiústavní. Do té doby na základě jiného rozhodnutí nejvyššího soudu se mělo za to, že pokud chtějí mít některé státy oddělené školy, mohou.

„Z morálního i ústavního hlediska si myslím, že to bylo rozhodnutí dobré, ale to odůvodnění bylo takové slabé. Neopíralo se o text ústavy, ale o sociologické teorie. A tím pádem soud jako by naznačil, byť v tomto rozhodl správně, že v budoucnu při svých rozhodnutích nebude přihlížet k samotné ústavě, ale ke svým vlastním teoriím,“ říká Joch. Tento případ podle politologa ilustruje to, jak si soud začal přivlastňovat zákonodárnou moc.

Boj o Bílý dům je boj o nejvyšší soud

K politizaci soudu dochází především kvůli tomu, že soudce do jejich funkce jmenuje prezident a poté je schvaluje senát. Mnozí se domnívají, že právě jmenování soudců je jednou z jeho nejsilnějších pravomocí, u těch z nejvyššího soudu to pak platí tím spíše.

Protože je funkce amerického nejvyššího soudu na doživotí, nebo do doby, kdy se soudce rozhodne sám odstoupit (jako v případě zmíněného Anthonyho Kennedyho), hraje důležitou roli u jednotlivých nominantů i to, jakou politickou filozofii zastávají.

„V principu je možné, že dosavadní čtení nebo interpretace ústavy ze strany nejvyššího osudu se změní podle toho, jak se změní osazení soudců. To znamená, že když tam přijdou soudci s jinými názory, může se to změnit. A právě proto jsou boje o obsazení soudu tak dramaticky politické,“ říká Joch.

Doporučené