Hlavní obsah

Kdo s kým hlasoval ve Sněmovně aneb Stranická disciplína, nebo jiné ambice

8. 10. 13:30

Analýza deseti tisíc hlasování ve Sněmovně ukazuje, že stranická disciplína je jedna věc, osobní ambice – ale také trucovitost nebo jiné motivy – jsou věc druhá. Podívejte se, kdo ve Sněmovně s kým hlasoval a posuďte sami.

Reklama

Článek

Dalo by se to číst jako kronika končící Poslanecké sněmovny – od jejího ustanovení po volbách 2017 do posledních dnů právě nyní. Jde o tzv. prostorovou analýzu téměř deseti tisíc hlasování, která ukazuje na blízkost hlasování jednotlivých poslanců a poslankyň během celého funkčního období.

Nejsilnější stranická disciplína: ANO i demokratická opozice

Shluky poslanců podle shody hlasování ukazují, že nejsilnější stranickou disciplínu si drželo hnutí ANO, ale také opoziční strany jako jeden blok (KDU-ČSL, Piráti, ODS, TOP 09, STAN). Ty sice v prvních měsících od ustanovení Sněmovny v roce 2017 hlasovaly nejednotně, ale velmi rychle se sjednotily v jeden protivládní blok.

Naopak SPD nebo poslanci nezařazení v klubech, kteří opustili ODS (Václav Klaus ml., Zuzana Majerová Zahradníková) nebo ČSSD (Jaroslav Foldyna) a SPD (Lubomír Volný, Marián Bojko, Tereza Hyťhová) se většinu funkčního období drželi bokem od vládní koalice i od zbytku opozice.

Svislá osa grafu (dimenze X) zobrazuje hlavní hlasovací souboj ve Sněmovně, tedy odděluje vládu a opozici.

Vodorovná osa grafu (dimenze Y) poněkud méně zřetelně odděluje strany uvnitř vládní koalice (ANO, ČSSD a KSČM) a uvnitř opozice – hlavně tedy skupina pěti stran ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN versus SPD a nezařazení poslanci.

Jak se počítají hlasovací koalice

Analýza všech hlasování od listopadu 2017 do současnosti je zpracována na základě otevřených dat Poslanecké sněmovny. Využívá se statistická metoda analýza hlavních komponent.

Každý bod v grafu představuje jednoho poslance nebo poslankyni. Vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často hlasovali společně. Kdyby dva poslanci hlasovali vždy stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně.

Metoda je vážená, tedy upravená tak, aby vynikly rozdíly mezi poslanci. Větší váha se přikládá hlasováním, při nichž byla Sněmovna více rozdělena. Vůbec největší vliv na rozmístění poslanců by mělo hlasování, které by skončilo nerozhodně 100:100, nejmenší pak jednomyslná rozhodnutí. Těm se nejčastěji blíží různá procedurální či formální hlasování.

Klaus a Kalousek hledali domov

Období první poloviny roku 2019 by se podle shody hlasování dalo usuzovat na to, že Václav Klaus mladší a Miroslav Kalousek nejsou ukotveni v žádné skupině, stranické nebo koaliční či opoziční. Jako by šlo o předzvěst, že se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a jeden z nejvýraznějších politiků opozice za dva roky vzdá poslaneckého mandátu.

Václav Klaus ml. se naopak mandátu nevzdal, ale zároveň se od stran, pro které se vžilo označení demokratická opozice, vzdálil, až se našel v těsné blízkosti SPD.

V období druhé Babišovy vlády od června 2018 je zajímavé sledovat těsný příklon sociálních demokratů a komunistů k vládnímu hnutí ANO.

2018–2020: ČSSD a KSČM držely většinou s ANO

Největší „rebelové“, kteří zpočátku často hlasovali jinak než jejich klub, byli Václav Klaus (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Olga Richterová (Piráti) nebo Jiří Dolejš (KSČM).

To se ale změnilo po skončení první vlády Andreje Babiše (v lednu 2018 tato menšinová vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018 vládla v demisi).

Druhá Babišova vláda už důvěru získala zásluhou poslanců ANO, ČSSD a KSČM. To s sebou přineslo i velké přiklonění zástupců dvou menších stran k poslancům ANO při jednotlivých hlasováních ve Sněmovně.

2021: Odklon sociální demokracie a komunistů od ANO

Celý letošní rok naopak ukazuje, jak se poslanci a poslankyně ČSSD a KSČM postupně vzdalují hnutí ANO.

Sociální demokraté kvůli svému rozhodnutí vládnout společně s Babišovým hnutím ztrácejí voliče minimálně od loňských krajských voleb a nyní jim hrozí, že se vůbec nedostanou do Sněmovny.

Letos se postupně vytrácela i blízkost hlasování mezi hnutím ANO a komunisty. ČSSD i KSČM se Babišovu hnutí stále více vzdalovaly a poslanci a poslankyně Jan Chvojka, Kateřina Valachová, Ondřej Veselý nebo Alena Gajdůšková se stále více blížili opozičním stranám. Naproti tomu někdejší ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk zůstal v těsné blízkosti poslanců ANO.

Extrémní strany k sobě mají blízko

V analýze pak nejde přehlédnout ještě jedna skutečnost: totiž značná aktuální blízkost komunistů a poslanců SPD (popřípadě Trikolóry a Volného bloku). Ti sice deklarují velkou názorovou odlišnost až antipatie, ale v praxi se to nyní neprojevuje.

Celé období Poslanecké sněmovny

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované