Hlavní obsah

Kellner si kupuje vstupenku do elitního klubu, v němž je nově i Soros

Foto: Wikimedia.org

Vzývaný i zatracovaný miliardář George Soros se na jaře stal zachráncem mediální skupiny Vice Media.

30. 10. 8:00

Média následují přání svého publika, nikoli obráceně, zpochybňuje sílu novin mocný Rupert Murdoch.

Článek

Zapomeňte na iluzi nezávislosti. Hlavní světová média vlastní čtyři lidé. A dva z nich se jmenují Rupert Murdoch, praví profesor mladým adeptům žurnalistiky na první hodině v jednom béčkovém americkém filmu.

Je to trochu přitažené za vlasy, ale platí to i dnes. Letos 88letý miliardář původem z Austrálie ovládá mediální impérium vlivné na obou stranách Atlantského oceánu. Do jeho stáje patří jak bulvárně laděné The New York Post a The Sun, tak seriózní The Times nebo The Wall Street Journal. Dále pak Donaldu Trumpovi nakloněná Fox News plus a další televizní stanice, které v součtu umějí oslovit přes polovinu Američanů.

Ke starému pánovi – do světa vlivných v médiích – v posledních letech míří stále více dolarových miliardářů, kteří si vydělali v jiných oborech.

Mezi ně se, pokud antimonopolní úřady dovolí, zařadí i číslo 73 z žebříčku Forbes s odhadovaným majetkem ve výši 15,5 miliardy dolarů. Neboli Petr Kellner, který se svou skupinou PPF uzavřel dohodu o koupi Central Media Enterprises, do jejíž stáje patří i česká nejsledovanější televize Nova. Vyjde ho to na víc než dvě miliardy dolarů, tedy 48 miliard korun.

V tom je Kellnerova plánovaná transakce výjimečná. Noví mediální investoři – převážně z řad technologických miliardářů – totiž většinou za „svá“ média dávají přibližně desetinové sumy. Povětšinou s vysvětlením, že je třeba zachránit ekonomicky upadající kvalitní žurnalistiku.

Jedním z nejnovějších přírůstků do rodiny mediálních mogulů je finančník George Soros, který je kvůli podpoře plejády neziskových organizací trnem v oku řadě středoevropských populistů a kterého maďarský prezident Viktor Orbán označuje za úhlavního nepřítele Maďarska.

Soros se spolu s další skupinou investorů rozhodl pomoci finančně strádající kanadské mediální firmě Vice Media. Letos na jaře do společnosti, která začínala jako kulturní magazín a proměnila se v miliardový globální konglomerát, napumpovali 250 milionů dolarů.

Stejnou sumu mimochodem vložil v roce 2013 nejbohatší muž planety Jeff Bezos do nákupu vydavatele vlivného listu The Washington Post. Pan Amazon se tehdy rozhodl ekonomicky skomírající médium postavit na nohy a je pravdou, že do tří let se ztrojnásobil obrat digitální sekce a WashPost se dostal do zisku.

Jeho příběh, jak už bylo řečeno, není ojedinělý.

Vloni se do médií vrhl Marc Benioff – zakladatel softwarové firmy Salesforce, 239. nejbohatší muž planety s majetkem přes 6,5 miliardy dolarů. Za 190 milionů dolarů se stal pomyslně tím, kdo vybírá nejsledovanější Osobnost roku, neboli časopis Time.

O rok dříve zhruba sto milionů dolarů vyplatila společnost filantropky a vdovy po „jablíčkovém“ Stevu Jobsovi Laurene Powellové Jobsové za majoritní podíl v nakladatelství Atlantic Media, jehož vlajkovou lodí je magazín The Atlantic. Ten je mimochodem jakýmsi předobrazem českého Reportéra. Neboli sází na dlouhé texty v širokých souvislostech.

A ve výsledku i takové The New York Times, které si zakládají na tom, že je nevlastní žádný multimiliardář, jej tak trochu v zádech mají. Před pár lety se potýkaly s ekonomickými problémy a tak nastoupil pátý nejbohatší muž planety, mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helu. Přes dluhopisy pak v jednu chvíli ovládal až sedmnáct procent akcií vydavatele vlivných NYT. Postupně svůj podíl mírně snížil.

Z pohledu Ruperta Murdocha a jeho souputníků, kteří svůj majetek vybudovali v médiích, jsou ale nově příchozí boháči zatím malé mediální ryby.

Co do výše majetku je nejmocnějším mužem mediální branže Michael Bloomberg s odhadovaným majetkem 55 miliard dolarů. Z Murdochova pohledu je ovšem bývalý starosta New Yorku a hlavní akcionář vlivné agentury Bloomberg mediálním „zobákem“. Svou společnost, která má obrat devět miliard dolarů ročně, pořídil až v roce 1981. To už Murdoch ovládal řadu vlivných médií.

Mezi mediální moguly se tradičně řadí také rodina Davida Thomsona, z jejich impéria znáte především agenturu Reuters.

Dlouhodobě nejmocnější ženou tohoto odvětví byla letos stoletá Anne Cox Chambersová, jíž patřila obří americká mediální skupina Cox Enterprises. Své akcie však už předala dětem a ty žádný přímý vliv ve firmě svých předků nevykonávají.

Také v Evropě máme samozřejmě své mediální moguly.

Rozhodně nejznámějším je bývalý italský premiér Silvio Berlusconi, ke kterému bývá přirovnáván český ministerský předseda Andrej Babiš. Berlusconiho skupina Mediaset patří k největším nejen v Itálii, ale velký vliv má také ve Španělsku. Berlusconimu díky tomuto podnikání patří ve Forbesu 257. příčka s více než šesti miliardami dolarů majetku.

Andrej Babiš je přece jen o poznání níže – s 3,5 miliardami se nachází až na 617. příčce. Notabene jeho byznys (zaparkovaný ve svěřenských fondech) leží více než v médiích v agrochemii.

Velkými mediálními hráči jsou pak francouzští miliardáři. Rozhodně k nim patří Vincent Bolloré, který ovládá skupinu Vivendi, kam patří třeba Canal Plus nebo Universal Music, nebo izraelsko-francouzský investor Patrick Draghi. Muž, který na sebe nedávno upozornil nákupem aukční síně Sotheby’s za 3,7 miliardy dolarů, ovládá koncern Altice. Ten v minulých letech utratil desítky miliard při nákupech telekomunikačních a mediálních společností včetně SFR ve Francii nebo Cablevision ve Spojených státech.

Zajímavé je, že zřejmě nejvlivnější muž mediální branže, tedy Murdoch, zpochybňuje sílu, kterou mohou média mít.

Podle starého pána, který začínal s maličkými novinami v australské Adelaide, totiž média následují přání svého publika, nikoli obráceně. „Takovou sílu rozhodně nemáme,“ tvrdil v soudní síni, kde obhajoval, že jeho noviny nemohly ovlivnit volby. Soukromě se ovšem rád holedbá, že je mocnější než vláda.

Doporučené