Hlavní obsah

Klíčové číslo roste. A to v něm není vidět poslední rozvolňování

Foto: HZS hlavního města Prahy

Ilustrační foto.

Reklama

21. 5. 2020 20:05

Číslo R - hodnota, která od začátku pandemie zaplnila média i tiskové konference. Co však znamená a jak se počítá?

Článek

„Jakmile bude přes 1, tak to znamená, že musíme nějaká opatření dělat,“ prohlásil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na tiskové konferenci po jednání vlády 11. května. Mluvil o reprodukčním číslu a reagoval na dotaz novináře, který upozornil, že v Německu se po uvolnění opatření právě R dostalo přes hodnotu 1. Nyní je v Česku na úrovni 1,2. A čeká nás další rozvolnění přísných omezení.

Obecné povědomí o tom, co vlastně tento údaj znamená, je, že, vyjadřuje počet lidí, kolik nakazí člověk, který již virus chytil.

Tuto zkratku však opravuje Jan Kulveit, expert zabývající se globálními riziky na univerzitě v Oxfordu. „Jedna zjednodušená interpretace R je, že když R=1, tak každý nakažený nakazí právě jednoho člověka. Tak to není. Spíš to, že část nakažených nenakazí nikoho, někteří nakazí svoji rodinu a občas takzvaní superšiřiči nakazí těch lidí třeba 15, nebo 50,“ vysvětluje Kulveit s tím, že ve výsledku jde vlastně o průměr.

Jak se R počítá a proč se může lišit v závislosti na zdroji

Výpočet reprodukčního čísla přitom není jednoduchá operace. Jak říká expert, který zaštiťuje analytiky počítající tuto hodnotu pro aktivitu Covid19CZ, používaný postup „není výpočet typu vydělíme dvě čísla“. Ve skutečnosti jsou vstupem výpočtu data o počtu nově nakažených za několik posledních týdnů, vybere se určitá část, protože se počítá časově proměnlivé R a všechny tyto údaje se dosadí do algoritmu navrženého před několika lety odborníky z Imperial College London.

I díky tomu tak s číslem výrazně nezahýbají jednorázové výkyvy, jako byl například ten na Karvinsku. „Pokud R nezačne růst dlouhodobě, tak jednorázový nárůst nemusí nic znamenat. Ani výpočet, který používáme, to nějak zásadně nerozhodí. Není to tak, že kdyby těch nakažených bylo sto, tak to okamžitě vyroste,“ popisuje Kulveit. „Právě proto se používají složitější statistické metody: Můžete si představit, že ten výpočet odhaduje hodnotu R a potom předpokládá, že jsou tam náhodné výkyvy, nějaký šum z hlediska toho výpočtu. Algoritmus předpokládá, že tam mohou být nějaké náhodné výkyvy. Takže když tam jsou, algoritmus se řekněme nevyděsí,“ vysvětluje vědec.

Vývoj reprodukčního čísla v České republice

Ten také upřesnil, proč různé instituce uvádějí různé hodnoty reprodukčního čísla. „Je to tím, že existují různé a různě sofistikované metody pro výpočet R. Druhá otázka je parametr doby mezi nákazami, který různé odborné články odhadují různě. Třetí otázkou je volba okna dat, ze kterého se to počítá,“ vypočítává expert. Odhad, který dělá jeho skupina, vnímá smysluplné změny v řádu dnů až týdnů.

Tato metoda lépe eliminuje odchylky způsobené šumy nebo nerovnoměrným testováním. Ústav zdravotnických informací a statistiky má podle Kulveita výpočet nejspíše citlivější. Pokud se tak například ve třech po sobě jdoucích dnech čísla nově nakažených zvýší, vzroste jim R o něco rychleji. „To je takové dilema, jak moc to má být náchylné k nějakým nevýznamným fluktuacím versus pokud se ten trend začne měnit, tak jak brzy si toho ten výpočet všimne. Na tohle neexistuje jediná správná odpověď,“ vysvětluje odborník. V praxi se ale v průběhu epidemie výsledky COVID19CZ a ÚZIS poměrně shodovaly.

Reprodukční číslo ukazuje situaci před deseti dny

Častá interpretace reprodukčního čísla je také ta, že téměř v reálném čase ukazuje účinnost opatření nebo dopad uvolňování. Ve skutečnosti je tam však časová prodleva. „Když se někdo nakazí, tak se to několik dní nedá ani testy potvrdit. A potom když třeba začne mít příznaky, tak je otázka, kdy se dostane na testy,“ popisuje časovou osu, „takže všechny ty výpočty zobrazují situaci v minulosti. Říct si, že teď se to rozvolnilo, zítra se to projeví - na R nejde. To, co ukazujeme, je odhad skutečného R. Ale řekněme před deseti dny nebo dvěma týdny.“

Po uvolnění opatření R poroste, pomoci může Chytrá karanténa

Kulveit je také součástí týmu, který pracuje na projektu předpovídání epidemie. Má proto přehled o účinnosti a vlivu opatření. Vědci mohou také dělat kvalifikované odhady dopadů, až dojde k uvolnění protiepidemických omezení. Tento krok čeká Českou republiku 25. května. A podle odborníka reprodukční číslo vzroste. „Pravděpodobně by se mělo zvednout jakési základní R bez Chytré karantény. Ale může to být tak, doufejme, že se to dožene trasováním a izolací nakažených, Chytrou karanténou. Ta je v tomhle taková trochu zvláštní. Měla by škálovat s tím, jak se epidemie vyvíjí.“

To v praxi znamená, že pokud například člověk nakazí dva další lidi, hygienici by na to měli přijít a alespoň část nakažených by měla jít do karantény. Tím se efektivní R stlačí na nižší hodnotu nebo i pod 1.

Pomoc si vědec slibuje i od vnějších vlivů: „Z rostoucího množství článků se tuší, že šíření covid-19 trochu závisí na počasí. Trochu, ne, že by to vyřešilo.“ Například teplo by však mohlo vykompenzovat určitou část uvolnění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované