Hlavní obsah

Klimatoložka: Máme nejhorší povodňové období za 500 let. A ještě nekončí

Foto: Shutterstock.com

Povodňově nejaktivnější období za 500 let. Tak vědci hodnotí posledních třicet let. (Ilustrační foto)

Reklama

15. 8. 6:30

Za posledních 500 let nikdy nebylo v Evropě tak vydatné povodňové období jako v předchozích třiceti letech, ukázal mezinárodní výzkum.

Článek

Ve střední Evropě jsou povodně běžným jevem. Za posledních 500 let k nim ale nikdy nedocházelo tak často jako za minulé tři dekády. Přišel na to mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Výsledky výzkumu mohou být využity například při plánování protipovodňových opatření.

Vědci popsali celkem devět období zvýšené povodňové aktivity. „Pro většinu Evropy se předchozí období vyskytla v chladnějších periodách v porovnání s dneškem, současné povodňové období je výrazně teplejší,“ sdělila Monika Bělínová, klimatoložka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývající se historií. Sama se na projektu podílela.

Podle ní se roky 1990–2016 od ostatních povodňových období odlišují zejména větším rozsahem, výraznější sezonností, ale i teplotami vzduchu. „Například ve střední Evropě vzrostl podíl letních povodní z 41 na 55 procent. Porovnání s rekonstrukcí teploty vzduchu pro střední Evropu za posledních 500 let ukázalo, že toto období bylo podstatně teplejší než historická povodňová období a mezidobí,“ dodala Bělínová.

Otázkou prý zůstává, jak dlouho bude současné období pokračovat. „Povodňové období bylo ohraničeno rokem 2016 z důvodu dostupnosti dat, ale pravděpodobně se nebude jednat o jeho konec,“ upřesnila.

Při výzkumu vědci čerpali z nejrůznějších zdrojů včetně historických. „Využili jsme například kroniky, diáře, noviny a časopisy, deníky, obrazovou dokumentaci, osobní a úřední korespondenci, záznamy ekonomického charakteru, a pak také systematická hydrologická pozorování,“ vysvětlila strategii výzkumu Bělínová.

Výsledky výzkumu najdou využití při analýze povodňových rizik a plánování strategií. „Tato studie jako první podrobně vyhodnotila historická povodňová období pro celý evropský kontinent za posledních 500 let. Poukázala také na změny hydroklimatických podmínek a změny ve výskytu povodní v průběhu roku,“ upřesnila Bělínová.

Povodně zasáhly Česko i letos. „Během června se srážky dostaly i do hlubších vrstev. Půda byla nasycená a jakékoliv další srážky už odtékaly přímo do povrchových vod. Protože i další srážky byly vydatné, tak způsobovaly rozlití do krajiny, a tedy povodně,“ sdělil klimatolog Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavel Zahradníček.

V srpnu by se mohlo vrátit sucho

Podle výsledků měření byl letošní červen srážkově nadprůměrný. „V červnu spadl na území republiky v průměru dvojnásobek srážek, než je obvyklé. Většina z nich vždy v krátkém časovém úseku,“ dodal.

Výhled na srpen ale ukazuje, že by se mohlo opět vrátit sucho. „Výraznější srážky zatím neočekáváme. Myslím si, že se řeky budou zase brzy dostávat na hranici sucha. Celý severozápad, kde byly srážky naposledy na konci června, jsou z velké části zase na limitu sucha,“ sdělil hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Radek Čekal.

Zajímavostí prý je, jak rychle dokáže země vysychat. „V suchých dnech, které panovaly před příchodem studené fronty minulý týden, dosahoval denní výpar až deset milimetrů. Bylo to způsobeno zejména teplotami kolem 30 °C, ale také nárazovým vzduchem. Když je takových dní více, tak už to dokáže způsobit problémy,“ doplnil.

Takto vypadaly povodně na Frýdlantsku letos v červnu:

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené