Hlavní obsah

Kmenové buňky dostane ročně asi 30 dětí v Česku

Foto: Shutterstock.com

V současné době je většina dětí s leukémií vyléčena pouze chemoterapií, k transplantaci přistupují lékaři v případě, že léčba nemá dostatečný efekt. (Ilustrační foto)

Reklama

26. 11. 2019 7:04

Prvnímu dítěti transplantovali v Motole kostní dřeň před třiceti lety 28. listopadu 1989.

Článek

Transplantaci kmenových buněk krvetvorby od zdravého dárce podstoupí ve Fakultní nemocnici v Motole ročně asi 30 až 35 dětí. Pokud je dárcem nezletilý sourozenec, transplantují lékaři kostní dřeň. U nepříbuzných dárců lékaři častěji užívají periferní kmenové buňky získané po stimulaci krvetvorby dárce růstovým faktorem. V rozhovoru s ČTK to uvedl vedoucí lékař Transplantační jednotky kostní dřeně z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Petr Sedláček.

Prvnímu dítěti transplantovali v Motole kostní dřeň před třiceti lety 28. listopadu 1989. Za tu dobu pomohli podobně zhruba osmi stovkám dětí s leukémií a dalšími zhoubnými i nezhoubnými chorobami. Průměrný věk pacienta je kolem osmi let, několika příjemcům ale bylo pouhých šest týdnů.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. „Pokud má dítě sourozence, šance na použití jeho kostní dřeně je asi 25 procent,“ vysvětlil Sedláček. Pro ostatní se většinou daří najít dárce v českém či zahraničním registru. V současné době se navíc zlepšují metody, jak využívat i ne plně shodné dárce.

Motolská nemocnice je jedinou v ČR, která se dětským transplantacím krvetvorných buněk od zdravých, většinou nepříbuzných dárců věnuje, v srpnu získala i prestižní evropskou akreditaci v systému Jacie. Dětem pomáhají zvládat léčbu i nové léky. „Začíná se rozvíjet buněčná terapie v případě virových infekcí po transplantaci, máme širší spektrum léků na řešení imunologických a infekčních komplikací,“ doplnil.

V současné době je většina dětí s leukémií vyléčena pouze chemoterapií, k transplantaci přistupují lékaři v případě, že léčba nemá dostatečný efekt. „Snažíme se snížit rizika pozdních následků tím, že volíme méně toxické léky, ale moc se nám to zatím nedaří, protože méně toxické léky bývají někdy méně účinné,“ uvedl.

Za pozdní následky lékaři označují zdravotní komplikace, které se projeví u pacientů léčených v dětském věku s rakovinou, třeba i za 20 nebo 30 let. Nejčastějším pozdním následkem je neplodnost, lékaři tak starším dětem zmrazují spermie či vajíčka, aby se později mohly použít k umělému oplodnění. Obecně se dají pozdní následky přirovnat k rychlejšímu stárnutí organismu, někteří mají vysoký tlak, problémy s cévami, zrakem, sluchem, plícemi či produkcí hormonů. Některé děti mají trvalý problém s růstem vlasů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované