Hlavní obsah

Komentář: Ať pražské letiště odpíská novou ranvej. Je ideální doba

Pavel Baroch
Novinář
Foto: Letiště Václava Havla

Areál pražského letiště se zakreslenou plánovanou ranvejí v popředí.

Reklama

31. 8. 13:30

Více cestujících přináší více peněz, větší zisky. Letišti, ale také hotelům a penzionům, obchodům nebo restauracím. Ovšem za jakou cenu?

Článek

S novou ranvejí na Letišti Václava Havla to je podobné jako s tamní rychlodráhou Ruzyně – centrum Prahy. Stále se plánuje, plánuje a plánuje. A zahájení stavby se odsouvá, odsouvá a odsouvá. Jen pro připomenutí: někdejší ředitel pražského letiště Miloš Šťastný zkraje roku 1998 tvrdil, že se nová ranvej začne stavět asi za deset let, tedy okolo roku 2008. Od tohoto termínu uplynulo dalších dvanáct let a stále nic.

Jenže zatímco o nutnosti rychlého a pohodlného spojení s centrem metropole – ať po kolejích na zemi, nebo pod zemí – není pochyb, s novou přistávací drahou se to má jinak. Stavět by se neměla. Kapitáni „leteckého přístavu“, respektive jejich nadřízení na ministerstvu financí coby jediní akcionáři mají teď ideální dobu na to, aby z ranvejových plánů vycouvali.

V loňském rekordním roce letiště odbavilo bezmála 18 milionů cestujících, přičemž postupným navyšováním kapacity by se Ruzyně měla dostat až k hranici 30 milionů pasažérů. Samozřejmě že bez nové ranveje se tento „cíl“ nepodaří „splnit“. Ale opravdu si přejeme, aby do Prahy každý rok přiletělo o několik milionů turistů a byznysmenů více než doposud?

Samozřejmě že více cestujících přinese více peněz, větší zisky. Letišti, ale rovněž hotelům a penzionům, obchodům nebo restauracím. Ovšem za jakou cenu?

Po uzavření hranic kvůli koronavirové pandemii najednou Pražané, ale i přespolní návštěvníci hlavního města „objevili“ kouzlo vylidněného historického jádra metropole na Vltavě. Ulice a náměstí najednou nebyly přecpané turisty, místní obyvatelé, kteří kvůli zahraničním návštěvníkům ještě neutekli ze svých bytů v centru, najednou zažívali nebývalý klid. Byl to pochopitelně extrém. Doplatili a stále na to doplácejí hoteliéři nebo restauratéři. Je nesmysl, aby Praha zůstala vylidněná.

Druhý extrém představuje ono turistické ghetto, v něž se v posledních letech měnil střed metropole, ale i další atraktivní turistická místa v regionech. Na vlastní kůži to s ještě větší intenzitou zažívali před koronakrizí rovněž obyvatelé Benátek nebo Barcelony. Z turistiky se stal opravdový průmysl. Kola se točí na plné obrátky. A hlava na hlavě bývá dokonce i tam, kde se to dříve vůbec nepředpokládalo, například v okolí Černobylu.

Kolik peněz a úsilí asi bude stát, aby se ukočíroval příliv dalších milionů turistů, kteří po plánovaném rozšíření ruzyňského letiště přistanou na nové ranveji a vyrazí na prohlídku „stověžaté matičky“? A je ještě vůbec reálné udržet posléze turistiku v rozumných mezích? Vedení letiště tvrdí, že před koronakrizí byl pražský vzdušný přístav na hraně svých kapacitních možností. Po vypuknutí pandemie se sice počty cestujících drasticky propadly, ale podle odhadů by se k mezní hranici 18 milionů pasažérů měla Ruzyně vrátit tak za tři roky. A v roce 2025 by se měla začít stavět nová ranvej pro další miliony pasažérů, jejichž nemalá část ovšem nepřestoupí na další spoj do jiné země, ale zamíří právě do Prahy a případně i dalších měst.

Nová betonová dráha by přitáhla nad Prahu další letadla, která by přelétávala nad hustě obydlenými částmi Prahy, například Suchdolem. Tamní obyvatele, ale třeba i studenty zemědělské univerzity zatíží značný hluk. Podle různých studií má zvýšená hluková zátěž jednoznačný dopad na zdraví, například vyvolává nebo prohlubuje civilizační choroby, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Rovněž se zvýší emise ze spalovaného leteckého paliva.

Zajímavé je sledovat vývoj argumentace pražského letiště, co všechno dobrého nová ranvej přinese. Když chtělo před lety odpálkovat odpůrce budovatelských plánů, často je označovalo za nezodpovědné lidi, kteří se nově přistěhovali do blízkosti Ruzyně, aniž by brali ohled na plány na rozšiřování letiště. Mezi nejaktivnější kritiky ranveje ale patří zmiňovaný Suchdol, který byl založen Přemyslovci v 10. století, přičemž první letadlo přistálo v Ruzyni až o deset století později – v roce 1937. Mimochodem Suchdol před prázdninami uspěl s další žalobou proti dráze u krajského soudu, takže se zatím nesmí s přípravou stavby pokračovat. Soud uznal, že úřady dostatečně neposoudily kumulaci negativních dopadů z nové ranveje a plánovaného pražského dálničního okruhu, který má vést rovněž přes Suchdol.

Dalším argumentem bylo před časem také to, že nová dráha přinese nová pracovní místa. Jenže pak se nezaměstnanost propadla na nejnižší úroveň v Evropské unii. Aktuálně letiště tvrdí, že nová ranvej ulehčí od hluku hustě obydlenému okraji Prahy (například na sídlišti Řepy) nebo v Kladně v době, kdy se kvůli pravidelné údržbě hlavní dráhy využívá ta náhradní. V případě zmiňovaného Suchdolu to nevadí?

Letiště Václava Havla poukazuje také na to, že ve Varšavě, ve Vídni nebo v Berlíně se letecké kapacity také rozšiřují. „Zapomíná“ ovšem na nedávné rozhodnutí britského odvolacího soudu, který označil vládní projekt na výstavbu třetí ranveje na Heathrow za protiprávní, protože tento záměr je v rozporu s klimatickými závazky země.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené