Článek
V jednom může Andrej Babiš koronavirovému průšvihu blahořečit. Pandemické drama až příliš milosrdně zakrývá soudní proces s brněnskými městskými funkcionáři z ANO Jiřím Švachulou a Petrem Liškutinem, kteří podle obžaloby zmanipulovali se svými komplici městské zakázky za téměř padesát milionů korun.
Právě během probíhajícího přelíčení v kauze s krycím policejním názvem Stoka vychází najevo, jak obrovskou mašinerii na vybírání úplatků kolem sebe Babišovi lidé zbudovali. A čím dál zřetelněji vyplouvá na povrch, že Brno se za vlády ANO propadlo do ještě většího korupčního bahna než „ódeesácká“ Praha ze zlatokopeckých časů Romana Janouška a Tomáše Hrdličky.
Z jednotlivých výpovědí například vyplývá, že jen na brněnské správě nemovitostí uplácela zakázky nejen většina velkých firem, ale i desítky živnostníků od malířů, topenářů až třeba po instalatéry.
Obludnost korupce zaskočila i dozorujícího státního zástupce Radka Mezlíka, který pro Seznam Zprávy prohlásil: „Bylo pro mě zarážející, že skupina podle těch zjištění usilovala o nasazení korupčního prostředí ve všech sférách, ve kterých působila. Od nejnižších zakázek v počtech tisíců až po řízení v hodnotě desítek milionů. Překvapilo mne, kolik bezúhonných živnostníků bylo ochotných na toto přistoupit.“
Právě širokoplecí záběr Švachulovy korupční sítě, do níž byli zapojeni politici, podnikatelé i úředníci, ale jen potvrzuje pravidlo, které má společnost tendenci příliš dlouho přehlížet: korupční mor rozežírající demokracii má, řečeno dnešní terminologií, vysoké reprodukční číslo a může pronikat do sfér i k lidem, u nichž bychom to nepředpokládali. A Brno je zrovna příkladem, kde došlo k jeho komunitnímu šíření.
To všechno za vlády hnutí Andreje Babiše, který se na počátku své politické dráhy ostentativně bratřil s protikorupčními organizacemi a sliboval, že společně s občanskými aktivisty vymýtí systémovou korupci a klientelismus.
Tak jistě, Andrej Babiš reagoval na kauzu Stoka rozpuštěním celé brněnské organizace čítající dvě stovky členů. Spustil tak stranickou čistku, která svou masovostí nemá v politické historii novodobého Česka obdoby.
Předseda ANO ale spíš připomíná velkého mystifikátora, který ostentativně hází granát do vzdáleného brlohu, zatímco po jeho boku mu ho odjišťuje nepostradatelný pobočník Jaroslav Faltýnek. Tedy druhý nejvlivnější muž vládní strany, který nejenže je sám spojovaný s kauzou Stoka. Ale bez jehož přičinění by možná ani žádná Stoka nevznikla.
A nejde teď jen o to, že právě Faltýnek se svým synem figurují v policejních odposleších, když Švachula rozebírá odvádění provizí z brněnských veřejných zakázek dvěma „Efkům“.
Stále více členů strany poukazuje na to, že to byl právě Jaroslav Faltýnek, kdo na jaře 2014 zrežíroval nečekanou invazi sedmdesáti nových členů do brněnské buňky. Včetně hlavního protagonisty Stoky Jiřího Švachuly a dalších, kteří byli přijati bez půlroční čekací lhůty a bez podpisu odpovědných dohlížitelů na přihlášce.
Pokud teď někomu tohle připomíná neblahé metody velrybaření z časů rozpuku ODS a ČSSD, kdy se na stranických schůzích zničehonic objevovali neznámí lidé propasírovaní do partaje krajskými bossy, Mirkem Topolánkem pasovanými na kmotry, pak na to kápl.
Jak se ale zdá, nakonec zase Faltýnek bude rozhodovat o tom, kdo bude po hromadném vyhazovu do revitalizované brněnské buňky přijat. Podle zjištění Seznam Zpráv totiž má organizaci obnovovat Faltýnkův blízký spojenec, poslanec Karel Rais. Což jen potvrzuje dříve tušené: Na deratizaci stoky si pečlivě dohlédne sám vrchní krysař.
Přitom jestli je někdo ztělesněním bídy Babišova hnutí, tak je to Faltýnek jako zákulisní hráč v kauze Stoka či v miliardové zakázce na mýtné, jako organizátor setkání v pokoutně otevřené vyšehradské restauraci, po němž se poroučel ministr Prymula. Právě Faltýnek nám spolehlivě připomíná, že ANO se po dvou periodách vládního angažmá utápí ve stejném marasmu, který rozložil a srazil na dno někdejší nejsilnější vládní strany ODS a ČSSD.
Samozřejmě, jako prodloužená ruka předsedy je Jaroslav Faltýnek prakticky nesestřelitelný. Což je ve stranách prolezlých korupcí známý problém se spolehlivými muži na špinavou práci: Kdoví, co všechno na koho ví? A kdyby „Efko“ padlo, koho z nás stáhne sebou?
Problém s ANO je ale v něčem odlišný a také hrozivější než s premiérskými stranami z časů šéfů vlád za ODS a ČSSD. Výstižně to popisuje politolog Michal Klíma v knize Od totality k defektní demokracii:
„Prapříčinou krize demokracie v České republice bylo to, že si netransparentní byznys zprivatizoval a zkolonizoval politické strany zdola i shora a přeměnil je ve svůj nástroj za účelem parazitování na veřejných rozpočtech. ANO je ale zcela jiným typem strany. Tu nikdo neprivatizuje, nekolonizuje, neboť ta přímo vznikla z vůle druhého nejbohatšího podnikatele v zemi.“
Jinými slovy systém krajských bossů ovládajících z podnikatelského a někdy i zločineckého zákulisí vládní strany byl nahrazen systémem jednoho oligarchy, který po úspěchu ve volbách pronikl do vlády a posléze do jejího čela. A disponuje unikátní náloží politické, ekonomické a mediální moci. Tedy i obrovskými možnostmi ovlivňovat rozhodovací procesy v zemi ve prospěch svého průmyslového holdingu.
Samotné ANO vymyslel a založil Andrej Babiš jakožto svůj obslužný aparát určený k oligarchické expanzi a protlačování zájmů svého zakladatele. Jako hodně specifickou byznysovou stranu s minimální členskou základnou, téměř neexistující organizační strukturou a notně omezenými demokratickými mechanismy.
A bylo jenom otázkou času, kdy se řada členů tohoto prapodivného spolku začne hlásit o svůj díl a o možnost obohatit se v krajích, když s tak očividnou bezostyšností činí jejich šéf na úrovni státu.
Nepřipustím, aby aféry v kraji ničily mou práci, prohlásil Babiš, když po vypuknutí korupčního skandálu v Brně rozháněl tamní stranickou buňku. Vlastně tak bezděky potvrdil, že ANO je jeho dílem, které pojímá a řídí jako absolutní monarcha a nic se v něm nešustne bez jeho souhlasu.
Pak ale také nese absolutní zodpovědnost za brněnský marasmus a v té hnilobné stoce vězí až po krk.
