Hlavní obsah

Komentář: Facebooková kryptoměna libra nabourala ještě před startem. Její šance klesá

15. 10. 2019

Přínos libry měl být i v tom, že umožní přístup k bankovním transakcím lidem v rozvojovém světě, kteří sice používají mobily a internet, ale nikdy neměli bankovní účet. To je potenciálních 1,7 miliardy nových „obyvatel“ finančního světa.

Odchod Paypalu, následovaný společnostmi Visa, Mastercard a mnohými dalšími, je větší rána než potyčky s finančními regulátory.

Článek

Když v polovině června Facebook oznámil, že inicioval vznik nové měny založené na decentralizovaném blockchainu (zjednodušený, byť značně nepřesný překlad do srozumitelné češtiny by mohl znít: „prostě něco jako bitcoin“), většina finančních odborníků po klausovsku „nadzvedla obočí”.

A když se teď Facebook chystá libru oficiálně spustit, je obočí ještě výš než před zmíněnými několika měsíci.

Firma – milovaná po svém založení teenagery a dnes nenáviděná všemi kromě Marka Zuckerberga a hlavních akcionářů – rozhodně není v takové pozici, aby začala revoluci na světových finančních trzích. Chybí jí důvěra, což je v téhle branži to nejdůležitější. Nehledě na to, že není úplně jasno ani o budoucnosti samotného Facebooku, ohroženého regulačními kroky jak evropských, tak amerických úřadů.

„Zvednuté obočí“ ovšem v červnu zároveň provázela opatrná slova připouštějící, že by plán na založení nové měny s názvem libra mohl za určitých okolností uspět. Přispělo k tomu to, že vše bylo chytře a zajímavě vymyšleno. Ale hlavně to, že partnery projektu byli ti nejsilnější a nejuznávanější hráči v branži: mimo jiné Visa, Mastercard či PayPal.

Jenže právě ti teď oznámili, že své partnerství končí. Už předtím nevoli vyjádřily mnohé centrální banky či vlády některých států, naposledy Francie. A BBC v pondělí citovala z ještě nezveřejněné analýzy vypracované pro skupinu G7. V ní se říká, že projekty kryptoměn jako libra mohou destabilizovat světový finanční systém, a je tedy nutno se před nimi mít na pozoru.

Nedůvěra se opírá zejména o názory vládních úředníků a zaměstnanců centrálních bank. Od nich se však negativní postoj dá očekávat, vždyť hájí pro sebe výhodný status quo. Protipólem je pak možný pozitivní dopad: měna „běžící“ na blockchainu (s otevřeným zdrojovým kódem, přístupným komukoli) umožňuje snadné a bezpečné transakce, znemožňuje podvody a zajišťuje dlouhodobě nízkou inflaci.

Přínos libry měl být i v tom, že umožní vůbec poprvé přístup k bankovním transakcím lidem v rozvojovém světě, kteří sice používají mobilní telefony a internet (byť sami ho často označují jako „facebook”), ale nikdy neměli bankovní účet. To je potenciálních 1,7 miliardy nových „obyvatel“ finančního světa.

Odchod Paypalu, následovaný společnostmi Visa, Mastercard a mnohými dalšími, je ovšem větší rána než potyčky s regulátory. Ty se očekávaly a pro ně měli architekti libry krizový scénář. Že z původních 27 partnerů zbylo jen 21, je šlamastyka mnohem vážnější.

Není pravda, že zůstaly jen neziskové subjekty a méně důležití hráči. Řada velkých firem je na seznamu stále, například Uber, Lyft, Spotify nebo Vodafone. Ale asi i z tohoto krátkého výčtu vidíte, co je spojuje. Ano, nejsou to finanční instituce. Mizí „grunt“, který předtím mnohé kritiky libry znejisťoval.

Je už tedy čas na oblíbené, byť strašlivé novinářské klišé o „narozeném mrtvém dítěti“? Ještě ne, odvažuji se soudit. Hlavně ne všichni libru zatracují, například Stefan Ingves, guvernér švédské národní banky Riksbank, v úterý prohlásil, že libra je důležitým katalyzátorem a že i díky ní zvažuje Švédsko vytvoření vlastní kryptoměny.

To je asi v tuhle chvíli hlavní přínos libry: sílí přesvědčení, že disrupce světového finančního systému dřív nebo později reálně přijde. Bez ohledu na to, že si to dnešní hráči s dobrými kartami v ruce nepřejí, a doložili to i tím, že se po krátkém „svezení“ ve facebookovém vlaku do budoucnosti rozhodli zatáhnout za záchrannou brzdu.

Zda první velký „kryptohráč” ponese jméno Bitcoin, Libra, anebo nějaké úplně jiné, v tuto chvíli nevíme. Svůj článek pro Seznam jsem v červnu končil tou nezbabělejší komentátorskou větou v historii: „Uvidíme, jak to dopadne.”

Obávám se, že po čtyřech měsících, první velké nehodě a oficiálním odstartování projektu nemůžu nabídnout víc. Snad tedy aspoň číselný odhad šancí: jestliže v červnu to podle mě bylo padesát procent, dnes je to tak maximálně dvacet až třicet. Větu z konce předešlého článku i odstavce si domyslete sami.

Doporučujeme

Další zprávy