Článek
Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček s odzbrojující suverenitou představil tento plán pomoci podnikatelům: Stát jim za duben až červen přispěje 50 procenty na nájem. Pětinu zaplatí nájemce a 30 procent ten, kdo pronajímá, respektive majitel nemovitosti.
Jde o perfektní projekt v duchu „nechci slevu zadarmo“. Někteří pronajímatelé z něj budou radostí bez sebe.
Musí si na prvním místě položit otázku, co je pro ně lepší: jestli dostat zaplaceno alespoň 70 procent, anebo všechno, anebo nic. To v případě, že nájemce, jehož podnikání hibernovala státní sanitární opatření, zkrachuje. Zavře krám - obrazně řečeno, ve skutečnosti už často zavřený je - a odevzdá klíče. Tahle varianta není vyloučená nikdy, ať už se oba na jakékoli slevě domluví, nebo ne.
Stát se takovou dohodu rozhodl zprostředkovat tím, že jednu ze stran přitiskl ke zdi. Pozoruhodné.
Podpořit podnikatele v nouzi z erárních zdrojů je bez debat správné, tisíce z nich upadly do existenčních problémů doprovázených zmatky a byrokracií při pokusech o jejich zmírňování. Nájemce den ze dne zavřené hospody se předmětem soucitu pronajímatele stát může, ale nemusí. Když jde o komerční vztah soukromníků, počítají oba a jsou jakoby na stejné lodi.
Vláda se ale tváří, jako by problém ležel jen na jedné straně. Kdežto ta druhá má - ve svém vlastním zájmu, je jí tvrdě naznačeno - vyjít vstříc. Chce se po ní, aby si osvojila solidaritu podle principu „a nyní určíme pět dobrovolníků“. A třicet procent příjmu rovnou škrtla.
Jenže ono to není tak, že by proti sobě stáli hubený živnostník a tučný pronajímatel. Pronajímatel může mít stejné problémy jako nájemce v bleděmodrém. Také si utahuje opasek. Sám může být podnikatelem. Může splácet úvěry, hypotéky, sám platit nájem jinde. Také může zkrachovat.
Tudíž se najdou i pronajímatelé, pro které je vládní plán volbou, jestli se praštit do levého, nebo pravého kolena.
Havlíček odhaduje, že operace vyjde na čtyři až pět miliard korun. Zaplatit místo poloviny celý nájem z erárních zdrojů by bylo sice jednou tak drahé, ale jednodušší, rychlejší a bez újmy na straně pronajímajících. Kdoví, jestli by to nakonec hospodářství neprospělo podobně jako rafinovaných 20-30-50.
