Hlavní obsah

Komentář: Jak zabít národní parky. Chybí jen kousek

Pavel Baroch
Novinář
Foto: Profimedia.cz

Nová zástavba v šumavské obci Borová Lada, snímek z roku 2013.

Reklama

11. 5. 17:00

Navrhovaná podoba stavebního zákona včetně pozměňovacích návrhů je pohromou pro nejcennější českou přírodu.

Článek

Kdo by nechtěl mít domeček uprostřed krásné krkonošské nebo šumavské přírody. Okolo lesy, čistý vzduch, klid, pohoda, relax. A co třeba nějaký nový pěkný hotýlek? Nebo snad továrničku? Politici v pravidelných intervalech vymýšlejí způsoby, jak v národních parcích a dalších mimořádně cenných územích vymazat kus přírody se spoustou vzácných druhů živočichů a rostlin a přidat tam více betonu a asfaltu. Další pokus přichází spolu se stavebním zákonem, o jehož podobě rozhodnou poslanci možná už teď ve středu.

Tentokrát je ovšem destrukce národních parků skutečně hodně blízko. Už samotný vládní návrh výrazně omezuje pravomoc jejich správ a státní Agentury ochrany přírody a krajiny. A navazující pozměňovací návrhy poslanců Martina Kolovratníka (ANO) a Jana Bauera (ODS) tyto kompetence ještě víc oslabují, respektive prakticky ruší. Napříště by tak o vybraných stavebních záměrech nerozhodovali přírodovědci a další odborníci národních parků či Agentury ochrany přírody a krajiny, ale zaměstnanci stavebního úřadu. Stanovisko profesionálních ekologů by bylo jen doporučující. Ale vzácná příroda v národních parcích a dalších chráněných územích je celostátním bohatstvím a ochranářská role státu by se neměla oslabovat.

Že se skutečně blíží průšvih, si uvědomil rovněž ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Poté, co pozměňovací návrh opozičního poslance Bauera schválil vlivný hospodářský výbor, vypustil do světa zprávu, jak se o vzácnou přírodu bude bít: „Považuji tuto snahu omezit kompetence správ národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny za naprosto nepřijatelnou a vyzývám všechny poslance napříč politickým spektrem, aby přestali ohrožovat existenci nejcennějších částí přírody po celé České republice. Za ochranu naší unikátní přírody budu nadále bojovat.“

Jenže pořádný kus másla na hlavě má také sám ministr. Nebýt totiž vládní předlohy, která s oklešťováním kompetencí začala, nepřišel by s ještě větším omezením koaliční poslanec Kolovratník a po něm ještě opozičník Bauer, který vrata pro developery a další stavební zájemce otevřel ještě více. O co přesně jde?

Vládní návrh předpokládá, že jakmile stát, kraj nebo obec jednou v územně plánovací dokumentaci v národním parku, chráněné krajinné oblasti nebo jiném chráněném území vymezí zastavitelnou plochu s takzvanými prvky regulačního plánu, pak tam stavební úřady budou povolovat nové domy, penziony, hotely, ale třeba i výrobní podniky bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody. „Prvky regulačního plánu“ jsou vlastně detailnějším územním plánem, stanovují například maximální výšku budov nebo povinný tvar nové střechy. Kolovratníkův pozměňovací návrh vládní předlohu rozšiřuje o další výčet povolení, kde závazné ekologické stanovisko nebude zapotřebí, načež Bauer jde ještě dál a podmínku „regulačního plánu“ nebo územního plánu s regulačními prvky úplně škrtá.

Že pro vzácnou přírodu nejde jen o teoretické nebezpečí, ukazuje třeba příklad Zhůří u Rejštejna na Šumavě, na který upozornil ředitel tamního národního parku Pavel Hubený. Na odlesněném hřbetu kdysi stávala vesnice, po níž zbyly jen křížky a pár rozpadlých základů. Před dvaceti lety zde obec i přes zásadní nesouhlas správy národního parku schválila zastavitelné území pro více než třicet domů. Zástavbě zatím brání množství chráněných druhů, respektive nesouhlas tamních ochranářů. To se ovšem po schválení nového stavebního zákona změní a v samém srdci národního parku může vyrůst satelitní městečko. Zástavba ale hrozí třeba také v okolí vísky Filipova Huť nedaleko Modravy.

Ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl zase připomíná plán z devadesátých let, kdy chtěl developer v malebném Čížově postavit obří apartmánový hotel – se souhlasem obce. A ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch hovoří o tom, že by se zaměstnanci parku zanedlouho mohli stát pouhými „správci laviček a bezcenných trávníků uprostřed džungle apartmánových domů“, pokud by parlament pozměňovací návrhy doporučené hospodářským výborem schválil.

Pro vzácnou přírodu je nebezpečný už původní vládní návrh, který je stále ve hře. Je smutné, že je pod ním podepsaný i ministr životního prostředí. Když před čtyřmi lety s podobným plánem na rozvolnění ochranářských opatření v národních parcích přišel Senát, prohlásil: „Senátoři odhlasovali rozsáhlé a pro naše národní parky zcela ničivé změny v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Poslanci tak budou v příštích týdnech rozhodovat o tom, zda v České republice budeme mít v budoucnu národní parky se zachovalou přírodou, nebo zda budeme ochranu naší nejcennější přírody deklarovat pouze na oko.“

Tehdy většina poslanců senátní návrh odmítla. Teď má další pokus udělat to samé.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované