Hlavní obsah

Komentář: Ještě neočkujme všechny. Teď mají přednost rodiče

Michal Kašpárek
Novinář, spolupracovník Seznam Zpráv
Foto: SZ Michal Šula

Ilustrační snímek z očkovacího centra v hale O2 universum v Praze.

Reklama

18. 5. 11:30

Vláda chce registraci k očkování otevřít třem milionům lidí najednou, dostupných vakcín přitom ubude. Dejme přednost prvním na ráně: rodičům nezletilých dětí.

Článek

Každé pondělí se otevírá očkování dalším pěti ročníkům a lidé se chlubí termíny ještě týž týden, takže škemrání o přednost v pořadí může působit nemístně. Jenže tenhle fofr zpomalí. Víc než tři čtvrtiny dávek naočkovaných v dubnu a květnu byly dávky první a tihle lidé si teď musí zajít pro druhé. V červnu sice přijde o třetinu víc vakcín než v březnu a část z nich budou jednodávkové, ale i tak se čekání na první dávku prodlouží.

Prodloužilo by se, i kdybychom pokračovali po „pětiletkách“ – jenže vláda chce v příštím kole otevřít registraci rovnou všem od 17 do 39 let.

Proto prosím: vyberme ze zbývajících ročníků rodiče dětí. Ano, jsem jedním z nich, ale neprosím o to proto, že bych chtěl v červenci stihnout Chorvatsko. Smysl to dává ze tří neprivátních důvodů.

Zaprvé, rodiče jsou po návratu dětí do kolektivů vystaveni zvýšenému riziku nákazy covidem. O to vyššímu, že se ve školkách přestalo testovat úplně a frekvence testování školáků se snižuje. Nebudeme se tvářit, že byly laciné antigenní testy bůhvíjaká ochrana, ale něco zachytily a taky kvůli nim kdekdo nechal nakřápnuté dítě doma. K tomu postupně přicházíme o další brzdu šíření nákazy kolektivem – rotační výuku.

Zároveň je to právě rodič, kdo v téhle situaci funguje jako most, po kterém virus putuje mezi dvěma nebo více kolektivy – ze školy do práce, z práce do školy. Dává smysl zkusit tyhle mosty ucpat vakcínami i takhle na poslední chvíli před prázdninami. Do těch pořád zbývá šest týdnů, v půlce z té doby už by přednostně naočkovaným rodičům mohly nabíhat protilátky. Navíc i během prázdnin poběží školky, družiny a nově i tábory.

Zadruhé, mít covid, zvlášť s malým děckem, je větší peklo než mít ten samý covid bez děcka. Fňukání kvůli subjektivnímu utrpení už po roce pandemie nikoho nedojme, ale kvůli dojetí to nepíšu. Protože je s dětmi těžší zvládnout ten samý průběh nemoci bez pomoci zvenčí, zvyšuje se pravděpodobnost, že externí pomoc do promořeného bytu navzdory nařízené izolaci vleze. Kastrol s polívkou se dá nechat za dveřmi, pro batole vyžadující péči od horečkou paralyzovaných rodičů se přes ně už stará hůř.

Zatřetí, částečně bychom tak chránili i samotné děti, na které přijde s očkováním řada až úplně na konec. Covid má zavádějící pověst nemoci, jež ohrožuje jenom ty nejstarší, a tak připomínám, co jsem psal v březnu: dostal u nás do nemocnic víc nezletilých než spalničky při medializované epidemii před třemi lety a pravděpodobně po něm zůstalo víc sirotků než po autonehodách.

Už není dávat přednost komu ohroženějšímu než rodičům. Je sice ostuda, že jsme doteď nedokázali naočkovat dvě stě tisíc převážně starých lidí, kteří se namísto do očkovacích center přihlásili ke svému praktickému lékaři, ale do ordinací konečně míří Moderny. V minulých týdnech jsme přednostně naočkovali i doktorandy mladší třiceti let, kteří svých pár kurzů tenhle semestr stejně doučili dálkově. Kvůli podobným nelogickým výjimkám se vymýšlel složitý systém kódu a potvrzování, který by šel u rodičů a náhradních pečovatelů zčásti okopírovat a zčásti zjednodušit – doklady o vztahu k dítěti se falšují obtížněji a ověřují snáz než potvrzení z vysoké školy v Horní Dolní.

Ke Dni matek už se to jako první smysluplný dárek v historii tohohle svátku nestihlo, tak aspoň nenechejme rodiče s první dávkou čekat na Den otců 20. června. Natož až na červencové svaté.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované