Hlavní obsah

Komentář: Nejdůležitější projekt na celém internetu slaví 20 let

Miloš Čermák
komentátor
Foto: ČTK

Takhle vypadal Jimmy „Jimbo“ Wales v roce 2006. Od té doby sám dost prošedivěl a změnil se, ale to, co založil, funguje skvěle a vlastně pořád stejně dál.

Reklama

17. 1. 7:00

Proč Wikipedie navzdory všem předpokladům funguje? Má to tři základní důvody.

Článek

Jsou věci, pro jejichž existenci nemáme žádnou oporu v přírodních ani společenských zákonitostech. Podle našeho nejlepšího vědomí prostě nemůžou fungovat. A přesto existují a fungují. Příkladem budiž Wikipedie, která v pátek oslavila neuvěřitelných 20 let existence.

Wikipedie je projekt postavený na ideálu, že když jde o dobrou věc, najde se dost lidí, kteří tomu budou ochotni věnovat bezplatně svůj čas i energii. Například k šíření pravdivých a ověřených informací. Nesmysl, co? Jako většina ideálů. Na papíře hezké, chvíli to třeba vydrží i v realitě, ale dřív nebo později to zkrátka přestane fungovat. Asi jako sen o beztřídní společnosti.

Však ono to také většinou nefungovalo, viz třeba sen o občanské žurnalistice nebo o tom, že nejlepší software bude ten, který vznikne bez ohledu na zisk ve spolupráci nejlepších inženýrských mozků. Proč se to povedlo zrovna u Wikipedie, která patří dvacet let mezi nejnavštěvovanější a zároveň nejužitečnější weby světa?

Poctivá odpověď asi zní: Nemám ponětí, nejspíš to prostě byla šťastná náhoda.

Wikipedii založili v roce 2001 Jimmy Wales a Larry Sanger. Stanovili to, co platí dodnes: na webu nikdy nebude žádná reklama, většinu práce odvedou dobrovolníci zdarma a nutné minimální náklady budou hrazeny z dobrovolných příspěvků uživatelů.

My v postkomunistickém Česku dobře víme, jak to většinou dopadne, když něco vlastní všichni a zároveň nikdo. Buď to někdo ukradne, anebo zničí – je jen otázka, co se stane dřív. Kdybyste se mě před dvaceti lety zeptali, jestli to s Wikipedií dopadne jinak, nebudu nad odpovědí přemýšlet déle než vteřinu: „Samozřejmě, že ne, dopadne to stejně!“

Stačí se podívat, jak obohacující a povznášející čtení nabízejí například čtenářské komentáře na zpravodajských serverech. A to ještě tyto firmy většinou najímají a platí lidi, aby ty diskuze kontrolovali a redigovali. Wikipedie v tomto smyslu neplatí nikoho. Celosvětově působí asi 270 tisíc dobrovolných editorů, kteří na hladký chod webu dohlížejí.

Proč podobné projekty obvykle krachují? Ne proto, že bychom my lidé nebyli ochotni udělat něco zadarmo pro dobrou věc. Naopak, tuhle schopnost a kapacitu v sobě spíše podceňujeme. Budovat a tvořit je radost. Ale zároveň platí, že udržovat něco v pořádku je nudné a ubíjející. V tom je ten problém. Tvořivost může být konstruktivní i destruktivní.

Takže ještě jednou – jak je možné, že se to u Wikipedie povedlo a že tento web je dnes možná nejužitečnější na celém internetu?

Pokusím se odpovědět ve třech bodech.

1. Vhodné načasování

Wikipedie vznikla v lednu roku 2001. Byl to začátek krátké éry internetového pesimismu. Web za sebou měl bouřlivou druhou polovinu 90. let, kdy se z investorské bubliny zrodila spousta projektů, které měly spousty peněz na utrácení, ale mizivý počet uživatelů.

Bublina praskla v březnu 2000, kdy ceny akcií technologických a webových firem začaly strmě klesat. Projekty přišly o investice a kromě těch, které nějak potvrdily svou životaschopnost (jako třeba Amazon), začaly mnohé krachovat. Počet uživatelů ovšem paradoxně prudce rostl.

Webový byznys byl ve zcela opačné situaci než v devadesátých letech: už nechyběli uživatelé, ale zase se nedostávalo peněz. Byla to tedy doba určitého minimalismu, není náhodou, že v té době zažívaly nejlepší období takzvané blogy: jednoduché textové stránky vytvářené uživateli. A Wikipedie byla projekt z podobného těsta.

2. Stabilita

Není mnoho webů, které se strukturou i vzhledem změnily tak málo jako Wikipedie. Její správci odolali puzení k redesignům, což je jinak asi nejzhoubnější nemoc celého webu. Neznamená to, že Wikipedie technologicky stagnuje. Ale místo aby docházelo ke „změnám pro změny“ či nejrůznějším „optimalizacím“ z důvodu získávání nových uživatelů, starají se správci o to hlavní: aby byla jejich stránka spolehlivá a rychlá.

Zároveň odolali i vábení multimédií. Wikipedické články kromě fotek nezbytných pro informační hodnotu neobsahují videa, animace či infografiky. Vše je zaměřeno na účelnost a věcnost. Primární je obsah, nikoli forma.

A především zůstal platný základní princip, kterým je redakční neutralita. Wikipedii se bez velkých fanfár daří to, v čem běžná média často spektakulárně selhávají a co dnes i mnozí teoretici médií či žurnalistiky považují prakticky za nemožné: oddělit fakta a názory.

V době (jak ostatně vidíme nyní v pandemii), kdy vznikají spory o nejzákladnější témata, se Wikipedii daří držet věcnost informací podpořenou vždy odkazem na zdroj. Ano, o spoustu citlivých témat se tam vedou „editační války“, ale jen málokdy je běžní uživatelé zaznamenají.

Samozřejmě, že ve Wikipedii jsou chyby. Ale ty najdeme i v přísně autorsky a redakčně vytvářených encyklopediích typu Britannica. Dokonce jsou studie, které ukazují, že ve Wikipedii je v poměru k obsahu těch chyb méně. A ano, platí i to, že například v akademické sféře je Wikipedie neuznatelný zdroj informací.

Jenže právě tím, že povinností autorů i editorů je naprostou většinu faktů ve Wikipedii „zdrojovat“, je zároveň pravdou, že akademické výzkumníky Wikipedie k relevantním zdrojům většinou dovede. V tom je její síla a ohromná praktická využitelnost.

Nebude velkou nadsázkou, když napíšu, že ve třetí dekádě našeho století je Wikipedie jakýmsi nejzákladnějším územím, na kterém se dnes může globálně sejít nejvíc lidí rozličného původu, vzdělání, rasy či vyznání. Neznamená to, že na Wikipedii najdou odpověď na otázky týkající se například náboženství, politiky, potratů nebo třeba roušek. Ale je to, matematicky řečeno, aspoň cosi jako nejmenší společný jmenovatel našich vášní. Zaplať pánbůh za to.

3. Provedení „nezisk“

Zakladatel Jimmy Wales zvaný Jimbo nepochybně má své mouchy jako každý excentrický vizionář. Ale zřejmě nemá puzení budovat své ego tím nejjednodušším (a zároveň nejtěžším, podle toho, z jakého úhlu se na to díváte) způsobem, tedy hromaděním majetku.

Wikipedie od začátku byla neziskovým projektem. A je stále. Nikdy se neobjevilo podezření, že by Wales měl jiné úmysly. Jak už bylo řečeno, většina lidí je ochotna dělat něco „pro dobrou věc“. Co nesnášejí, je, když z nich někdo dělá pitomce. Když jejich dobrovolné práce k něčemu zneužije: ať už k vlastnímu obohacení, posílení vlastního vlivu či popularity. Jimmy Wales byl v tomto dobrým šéfem projektu.

Samozřejmě nějaké „palivo“ potřebuje každý projekt. Nejčastěji věci děláme pro peníze anebo pro zviditelnění. Wikipedie svým dobrovolníkům nenabízí ani jedno. Pouze dobrý pocit. Evidentně to stačí, protože jinak by 55 milionů článků asi nevzniklo. Ale zase tak úplná utopická idyla to není.

Když jsem v uplynulých dvaceti letech několikrát nahlédl „za oponu“ Wikipedie, nebyl to většinou moc hezký pohled. Editační války jsou ve znamení velkých vášní, velmi hlasitých a velmi osobních sporů. Ale všechno to zůstává běžným uživatelům ukryto! Že se „něco děje“, se dá poznat podle toho, že jsou konfliktní články „zamčené“. V takovém případě je běžně nelze editovat a na jejich území platí cosi jako stanné právo.

Jak tyhle konflikty Wikipedie přežila? Mezi dobrovolníky je zaveden skoro polovojenský systém, který určuje kompetence i to, kdo ve finále rozhodne, kde je pravda. Z nějakého důvodu to funguje. Ale je to náročné a problematické. I proto je mezi dobrovolníky, kteří se věnují editování Wikipedie systematicky, velká obměna.

Práce pro Wikipedii (neplacená, jak už bylo mnohokrát řečeno) není zábavou na celý život. Je to divoká jízda, která není pro každého a kterou většina vydrží jen omezenou dobu. Sem tam se objeví trendové studie, které varují, že dobrovolníků ubývá a hrozí pokles kvality. Ale i těmito úskalími proplouvá Wikipedie zatím elegantně a bez jediné větší pohromy.

Vydrží to dalších dvacet let? Nebo víc? Nedokážeme odhadnout.

Největším rizikem paradoxně je, že začneme mít pocit, že je tenhle projekt opravdu potřeba modernizovat. Nebo že se prostě technologie posunou tak, že bude objektivně nutné ho modernizovat. S tím je přirozeně spojené riziko, že když se do toho křehce fungujícího stroje sáhne, tak se kompletně rozhasí.

Objevuje se spousta nápadů, jak pro zachování objektivity a ověřitelnosti informací použít moderní, například takzvané blockchainové technologie stojící za kryptoměnami typu bitcoin. Jistě, teoreticky je to skvělý způsob, jak nějaký systém decentralizovat a zcela zbavit lidských „nedokonalostí“. Proti tomu je dnešní Wikipedie zastaralá. Jenže funguje. Dobře a spolehlivě. Podaří se jí odolat další lidské vlastnosti, kterou je nekonečná touha inovovat a vylepšovat i to, co zrovna inovovat a vylepšovat nepotřebuje? Uvidíme.

Jiní na to zase jdou z druhého konce a tvrdí, že bychom se z Wikipedie měli naopak poučit a podle stejného modelu vybudovat i další projekty. Třeba alternativu k dnešním sociálním sítím, u nichž je jednou z největších výhrad právě to, že kvůli zisku neváhají obětovat na jedné straně objektivitu a na druhé straně respekt k soukromí uživatelů.

Nebyl by takový Facebook uvařený podle receptu Wikipedie lepší? Určitě byl. Ale platí to, co jsem napsal na začátku. Ano, může se stát, že vznikne něco, co odporuje všemu včetně zdravého rozumu. Ale stává se to naprosto výjimečně. Wikipedie je po 20 letech natolik setrvale úspěšná, že pravděpodobnost výskytu mimořádných jevů na webu asi už jednou provždy vyčerpala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené