Hlavní obsah

Komentář: Po tornádu řádí zlý skřítek Seto převlečený za státního úředníka

Foto: vláda.cz

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Reklama

7. 7. 14:00

Fígl se zachraňováním před nemyslícími byrokraty už Babišova vláda vytáhla z klobouku tolikrát, že si zaměstnanci ministerstev už musí nutně připadat jako armáda fackovacích panáků.

Článek

Máme doma zlomyslného skřítka jménem Seto. V centru dění se ocitne vždy, když „se to“ pokazilo / rozbilo / nestihlo / vylilo / zapomnělo / ulomilo / ztratilo. Tenhle Seto je vážně prevít, nemáte vůbec tušení, kolik už toho našim dětem napáchal.

I Andrej Babiš a jeho ministryně a ministři mají svého záškodníka. Jen mu neříkají Seto, ale státní úředník. I ten už toho má na svědomí požehnaně. Naštěstí však máme statečné zachránce v čele resortů, kteří nikdy nespí (ani když náhodou sní) a bedlivě střeží lid před přešlapy, záludnostmi a schválnostmi zlovolného byrokrata.

Naposledy takto spasila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová obyvatele tornádem zasažených obcí na jižní Moravě, kterým prý chtěli nepřející úředníci pokrátit státní pomoc určenou na obnovu zničených domovů o peníze z veřejných sbírek. Dokonce se jim podařilo podmínku šikovně propašovat do finální podoby návrhu vládního nařízení, které kabinet schvaloval ve středu ráno. No věřili byste tomu?! Ministři holt musejí být neustále ve střehu.

Když „se to“ (vida ho, lumpa!) dostalo na veřejnost, nejdřív to Dostálová za vydatného přispění vládní kolegyně Aleny Schillerové na sociálních sítích označovala buď rovnou za lež, nebo alespoň za špatně pochopenou formulaci. Co na tom, že text byl formulovaný tak jednoznačně, že omyl nebo nepochopení byly vyloučeny.

Nakonec tak dámy z Babišova kabinetu musely s pravdou ven. A ta pravda, vážení a milí, je, že to zvrtal státní úředník. Ale myslel to prý dobře, ne že ne. Uf, tak to je úleva. Skoro už se zdálo, že přijet na místo katastrofy projevovat účast, slibovat hory doly a (ne)fotit se u toho by Babišovi a spol. šlo tak nějak lépe, než posléze praktické provedení slíbeného.

Ale teď přece jen trochu vážněji.

Není se co divit, že události posledních desítek hodin na spoustu lidí působily dojmem, že vláda při pohledu na díru ve státní kase a opodál se lesknoucí utěšenou hromádku s miliardou korun shromážděnou díky neuvěřitelné solidaritě obyvatel této země ve sbírkách, neodolala pokušení ji tak trochu znárodnit.

A až když se strhla mela na sociálních sítích, zařadit zpátečku a všechno hodit na přihlouplé úředníky. Konec konců fígl se zachraňováním před nemyslícími byrokraty už Babišova vláda vytáhla z klobouku tolikrát, že si zaměstnanci ministerstev už musí nutně připadat jako armáda fackovacích panáků.

Metoda je to sice zoufale laciná až trapná, ale cílovou skupinu si téměř jistě najde, protože pojem státní úředník je pro ni synonymem minimálně neschopnosti a darmožroutství, nebo rovnou zla vpravdě belzebubovského. Ti, kdo teď vládě za další pouťový trik spílají, by ji na podzim stejně nevolili, takže ohranou fintou vlastně nemá co ztratit.

Tedy nepočítáme-li nepatrný zbývající kousek důstojnosti a kompletní porci soudnosti. Zejména v případě ministryně Dostálové, která navzdory zveřejněnému dokumentu, v němž byla celá taškařice zcela explicitně popsána černě na bílém (a sluší se znovu zopakovat, že opravdu nenabízela žádný jiný výklad, jak se nám v rámci damage control vládní představitelé chvíli snažili podsouvat), na Twitteru napomínala lidi, aby „nepanikařili“, protože se sebrané dary od vládní pomoci odečítat nebudou.

Což je po středečním jednání a rozhodnutí vlády nakonec asi jediná pravda, která z úst některého z členů kabinetu zazněla. Jen k ní tedy vedla o dost klikatější cesta, než by se slušelo.

Zároveň je to i další střípek do rekapitulační mozaiky, jaká vlastně byla vláda Andreje Babiše v uplynulých čtyřech letech. Nebyla ani tak levicová či pravicová, sociální, prorůstová, konzervativní či proreformní. Ze všeho nejvíc to byla vláda marketingová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované