Hlavní obsah

Komentář: Prezident se bojí jehly. A vláda prohrává boj o očkování

Jiří Leschtina
Novinář, spolupracovník redakce
Foto: Shutterstock.com

Vrchní velitel české armády se očkování obává. Kvůli strachu z jehly. Takže to asi nepůjde ani se Sputnikem V.

Reklama

9. 12. 2020 6:30

Jedině fakta a pravdomluvnost mohou rušit provoz a stále a znovu sypat písek do soukolí mašinérie propagandistické války. I v otázce očkování proti covidu.

Článek

Dlouhou řadu měsíců už dezinformační weby chrlí texty o tom, jak nebezpečné či neúčinné jsou vakcíny proti covidu vyvinuté na území Evropské unie a Spojených států. Zatímco se stejnou urputností mystifikátoři často v tomtéž článku glorifikují ruskou vakcínu Sputnik V.

„Vakcína Covid-19 od společnosti Pfizer je potenciálně smrtelná – zemřou brzy miliony lidí?“ klade děsuplnou otázku server V4 Nová Evropa. O další z perspektivních vakcín od firmy AstraZeneca se zase dovídáme, že měla být vyráběna z potracených lidských plodů.

Pod záminkou očkování nám má být přeprogramováno DNA a vakcinace prý bude závěrečným úderem v uměle vyvolaném pandemickém spiknutí na ovládnutí lidstva.

Při pohledu na záplavu lží, fantasmagorií a konspiračních nesmyslů se vybaví varování francouzského myslitele Michela de Montaigne, který už v 16. století napsal: „Kdyby nepravda – tak jako pravda – měla jen jedinou tvář, věděli bychom lépe, na čem jsme, protože bychom si mohli být jisti opakem toho, co nám lhář říká. Avšak opak pravdy má na tisíc podob a neomezené pole působnosti.“

Věčného handicapu pravdy v souboji se lží jsou si vědomy demokratické vlády v řadě západních zemí. V nich už od jara probíhají celostátní kampaně, které mají přesvědčit odpůrce a motivovat přesvědčené, aby se – jakmile přijde čas – nechali očkovat proti covidu. Česká vláda ale teprve nyní schválila očkovací plán a slibuje soustředěnou osvětovou kampaň.

A jsme v situaci, kdy náš ministerský sbor o několik koňských délek pokulhává za dezinformační smrští. Těžko se pak divit tomu, že podle průzkumů je zatím pouhá třetina Čechů ochotna nechat se naočkovat. Což je na hony vzdáleno požadavkům epidemiologů na dvoutřetinové proočkování země.

Vláda jako by si neuvědomovala podmanivost konspiračních teorií, jimž se zvlášť daří, když neexistuje přesvědčivá ofenzíva ze strany státu. Příliš mnoho občanů pak propadá sugestivním výkladům o temných spiknutích. Krom jiného tím získávají povznášející pocit, že pronikli „k jádru pudla“ a stali se součástí vědoucí komunity, kterou jen tak někdo neopije rohlíkem. Na rozdíl od zaslepené, nevědoucí masy.

Vedle části lidí propadajících svodům zjednodušených výkladů světa si ale většina společnosti uchovává racionální úsudek. Jenže i tady zaznívají střízlivé, skeptické otázky. Pochybnosti o tom, zda očkovací séra, která firmy vyvinuly bezprecedentní rychlostí, jsou opravdu důkladně odzkoušená a bezpečná.

Nebo jak je možné, že tvůrci některých vakcín slibují ohromující, více než 90procentní účinnost, přičemž například účinnost vakcíny proti chřipce zpravidla nepřesahuje 60 procent.

Právě odpovědi na tyhle otázky, podávané srozumitelným jazykem s patřičným nimbem odbornosti, musejí být jádrem každé přesvědčovací kampaně. Včetně přiznání toho, co nevíme a co se ukáže až v dlouhodobém horizontu.

Například přiznání, že si odborníci netroufají odhadnout, jak dlouho nás budou vakcíny chránit. Nebo zda nás ochrání jen před propuknutím nemoci, anebo i před nákazou jako takovou. Což je dost podstatné, protože pokud by platila první varianta, očkování by mnohem méně bránilo šíření viru.

Stále ale platí – a to i v době nazývané postfaktickou –, že jedině fakta a pravdomluvnost mohou rušit provoz a stále a znovu sypat písek do soukolí mašinérie propagandistické války. A to i v časech, kdy se konspirační teorie staly masovou politickou zbraní a kdy se zdá, že už jde jen o to, kdo bude lhát přesvědčivěji a neodolatelněji.

V osvětové kampani každého demokratického státu ale záleží nejen na tom, co a jak se servíruje veřejnosti. Jde také o důvěru lidí ve vládu.

Hlavním cílem dezinformačních kampaní je znejistit, rozpoltit společnost, vyvolat co nejvyšší chaos, nejistotu, strach z neznámého. Jak ale může účinně bojovat proti dezinformačním webům vláda Andreje Babiše, která sama vyvolává v zemi chaos a nejistotu? A to s účinkem, jaký by jí mohla závidět kdejaká trollí farma či konspirátorská síť?

Pro politické jednání je nepostradatelná odvaha – Churchill dokonce jednou odvahu nazval „první z lidských ctností, protože zaručuje všechny ostatní“. Jestliže ale nyní zjišťujeme, že našim ministrům a premiérovi chybí byť i minimum odvahy trvat na pravidlech protiepidemického systému, který sami vyhlásili ve jménu čitelnosti a předvídatelnosti, pak je to zdrcující zpráva.

A vládní kampaň, která má přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat, nemohla začít za horší situace než za té současné, kdy v kabinetu nezavadíte o jedinou osobnost s morální autoritou.

Pokud něco může alespoň u části váhajícího obyvatelstva rozptýlit obavy z vakcíny, pak je to osobní příklad velkých politických autorit, které se nechají „píchnout“ na veřejnosti. Velká Británie v úterý zahájila jako první země v Evropě očkování proti covidu. A jestliže svůj úmysl nechat se očkovat už oznámila i 94letá královna Alžběta II., pak je to působivé sdělení pro rozpolcenou britskou veřejnost.

Právě tak může v hluboce rozdělených Spojených státech alespoň částečně zapůsobit, že tři exprezidenti – republikán George Bush a demokraté Barack Obama a Bill Clinton – vyhlásili, že se nechají očkovat před kamerou, jakmile pro ně bude vakcína dostupná.

U nás jsme na tom s prezidentskou příkladností poněkud jinak. Exprezident Václav Klaus na dotaz, zda se nechá očkovat proti covidu, odpověděl, že si vždycky ťukal na čelo, když se někdo nechal očkovat proti chřipce. „A stejným způsobem se dívám na současnou variantu chřipky,“ pravil Klaus.

Přitom naděje, že by ho alespoň v téhle otázce opustila kmetská zarputilost, se samozřejmě rovná nule.

Miloš Zeman zase zvídavé reportéry odkazuje na svůj zářijový rozhovor pro Frekvenci 1, kde prohlásil, že ještě není rozhodnutý, ale že je „strašný zbabělec“, nemá rád jehly a nerad se nechává píchat „dokonce i do prstu, natož do ruky a do žíly“.

Samozřejmě pokud by v sobě vrchní velitel armády přece jen vykřesal něco zmužilosti a nechal se veřejně naočkovat vakcínou (Sputnik V nechme stranou), pak by to byl nemalý čin. Vždyť jestli někdo je guruem dezinformačních webů, z nichž 90 procent je proruských, pak je to právě Miloš Zeman.

Právě proto lze ale něco takového stěží čekat od prezidenta hrajícího u kremelské zdi. Od prezidenta, pro nějž jsou konspirační servery posledním potěšením, posledním místem, kde se ještě může dočíst o své státnické výtečnosti.

A tak se Češi, kteří by pro rozptýlení obav z vakcíny hledali inspiraci u hlav států, holt musejí poohlédnout za hranicemi. A třeba zrovna za Lamanšským průlivem. God save the Queen!

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované