Hlavní obsah

Komentář: Roušky stejně nedostatkové jako za války Spitfiry

Jiří Hošek
zástupce šéfredaktora
Foto: Profimedia.cz

Britský válečný ministerský předseda, sir Winston Churchill.

Reklama

17. 4. 2020 7:30

Londýnští ministři se po vypuknutí války holedbali, že se výroba Spitfirů zrychlí a dodávky pro RAF jsou zajištěné. Byl to velmi podobný tón, jako když v lednu 2020 Adam Vojtěch mluvil o uspokojivé připravenosti na koronavirus.

Článek

Premiér Andrej Babiš po vypuknutí pandemie koronaviru opakovaně prohlásil, že jsme ve válce. Není sám, kdo mluví o válečném stavu. I ve Velké Británii se současný stav přirovnává k Blitzu, kdy se Britové museli obdivuhodně semknout tváří v tvář tenkrát velmi viditelnému nepříteli, kterým byla nacistická Luftwaffe.

Když aplikujeme rozhodnutí a smýšlení britských politiků a velitelů z let 1939–1940 na českou koronavirovou realitu, nedopadá to pro Babišův kabinet vůbec dobře.

Stejně jako se českému zdravotnictví a sociální péči kriticky nedostávalo ochranných pomůcek všeho druhu (a mám velké pochybnosti o tom, že je i teď situace zcela pod kontrolou), mělo Spojené království na začátku druhé světové války fatální nedostatek moderních stíhacích letounů.

I londýnští ministři se první měsíce po vypuknutí války holedbali, že se výroba Hurricanů a Spitfirů zrychlí a jejich dodávky stíhacím perutím RAF jsou zajištěné. Byl to velmi podobný tón, jako když v lednu 2020 Adam Vojtěch mluvil o nadmíru uspokojivé připravenosti na příchod koronaviru.

Foto: Profimedia.cz

Winston Churchill si prohlíží výrobu Spitfirů v továrně v Castle Bromwich v Birminghamu.

Jenže covid-19 se za Rozvadovem objevil nějak dřív, než se čekalo. Vlastně jako messerschmitty, které nad Dover také přiletěly časněji, než se předpokládalo. A přesně v tomto bodě paralela končí.

Winston Churchill neřekl, aby se napřed Německo porazilo a pak se případně skládaly účty. Zbavil funkce úředníka zodpovědného za vyzbrojování Královského letectva a vytvořil zbrusu nový úřad ministra letecké výroby.

Lord Beaverbrook, tiskový magnát, sice letadlům vůbec nerozuměl, ale ministerský předseda dobře věděl, že je to špičkový manažer. I s pomocí veřejných sbírek, slavných Spitfire Funds, kdy se lidé, včetně malých dětí, skládali po pencích na křídla a pneumatiky stíhacích letounů, se výroba strategických strojů zrychlila a i s pomocí gastarbeiterů v podobě československých a polských stíhačů se smrtelné nebezpečí podařilo v bitvě o Británii odvrátit.

Přístup ve stylu „pojďme se semknout, zvládnout krizi a pak budou případně padat hlavy“ je podle mě nesmyslný už vzhledem k tomu, že nikdo nedokáže říct, jak dlouho tahle nevídaná zkouška potrvá. Kdybychom bezpečně věděli, že koronavirová pandemie potrvá 5–6 týdnů, ani nemuknu. Stejně tak bych polevil v útočnosti, kdybych věděl, že se bez Adama Vojtěcha chod jeho úřadu zhroutí. Ani tento pocit ale nemám.

Kdyby Churchill býval mávl rukou a nechal dohled nad výrobou Spitfirů zmatkářům, byť politicky spřízněným, Hitler by se na podzim 1940 už nejspíš procházel po brightonském molu.

Beaverbrookovi vysekl poklonu tehdejší velitel stíhacího letectva, maršál Dowding, který prohlásil, že šlo bez přehánění o jediného člověka v Británii, který výrobu dostatečného počtu roušek, chci říct stíhaček, dokázal zajistit.

Churchill později z Beaverbrooka během války udělal ministra zásobování a ministra válečného průmyslu. Když potom lord kvůli neshodám v kabinetu skončil, radil premiérovi až do konce války a říkal Churchillovi do očí často nepříjemnou pravdu.

Obávám se, že i kdyby Andrej Babiš, který má na lidi dlouhodobě nešťastnou ruku, takového Beaverbrooka měl (pozor, Karel Havlíček už toho má moc), stejně by ho coby krizového manažera na ministerstvo zdravotnictví neposlal. Premiér totiž příliš řeší politickou image a obával by se, aby se taková ministerská změna nebrala jako pochybení vládnoucího hnutí.

Doba je moc vážná na to, než aby se věci dělaly na efekt. Je to jako prodloužení rozhodujícího zápasu hokejové série, kdy trenér posílá na led jen ty nejlepší hráče a nikoli chybující křídelníky ze čtvrté lajny.

Jistě, nemáme 40. léta minulého století a nejsme v Británii. Současný britský ministr zdravotnictví Matt Hancock, jehož bilance v posledních týdnech taky mírně řečeno není oslnivá, ve funkci rovněž zůstává. Ani Británie už není, co bývala. Hlasy volající po Hancockově rezignaci však sílí.

Mimochodem, Winston Churchill, hrdina a vítěz druhé světové války, parlamentní volby konané v roce 1945, pár týdnů po skončení válečného konfliktu, z dnešního pohledu nepochopitelně prohrál…

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované