Hlavní obsah

Komentář: Slováci se prý vylodili v Normandii, ale proč?

Petr Šabata
Novinář, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Foto: Profimedia.cz

Operace plošné testování na covid-19 probíhala i na odběrovém místě na jevišti divadla v Košicích. Snímek z 31. října 2020.

Reklama

2. 11. 2020 17:30

V epidemicko-politické nouzi vsadil impulzivní premiér Matovič na experiment. Celoplošné testování nikde na světě nezkusili. I proto, že jsou proti němu vážné výhrady.

Článek

Srovnání celoplošného testování s vyloděním spojenců v Normandii je od slovenské vlády hodně troufalé a hodně nepřesné. Ale dobře.

V tom případě den před zahájením přiznal ministr obrany, že mu chybí celá čtvrtina vojáků potřebných k vítězství (zdravotníků na odběrná místa), a vyzval další dobrovolníky, aby se přihlásili. Kdežto spojenci byli v Normandii úspěšní díky drtivé převaze a perfektní přípravě.

V ten samý den vrchní velitelka ozbrojených sil, prezidentka Zuzana Čaputová, prohlásila, že akce není dobře připravena a negativní test z víkendu by neměl být propustkou z plošné karantény, jak to motivačně nastavila vláda. Jinými slovy: na dezertéry (nenechali se testovat) se hledí stejně jako na věrné vojáky (test podstoupili).

Navíc této velitelce předseda vlády Igor Matovič o akci svěřené armádě a připravované v utajení neřekl předem; dříve se pochlubil německé kancléřce na summitu v Bruselu (a dalším evropským státníkům).

Po víkendu se dá říct, že Matovič a jeho vláda tuhle bitvu vyhráli, ale válka pokračuje s nejistým výsledkem.

Zázrak – a co dál?

V celoplošném slovenském testování se od počátku prolínají politické, marketingové a někdy až směšné motivy s těmi vážnými.

Slovenská koronavirová bilance je teď jen o něco málo lepší než ta česká. 310 případů na sto tisíc obyvatel za uplynulých sedm dní (Česko 798, Německo 122), v EU je už Slovensko sedmé (Česko druhé za Belgií). Denní rekord v počtu nově nakažených zaznamenali východní sousedé ve čtvrtek – 3363.

Pokud by plošné testování odhalilo lokální ohniska a jednorázově zachytilo velké množství nakažených v populaci (ani na Slovensku už dávno nestíhají trasovat) a stát by je i s rodinami poslal do karantény, šíření nákazy by se zbrzdilo.

Výsledky se po víkendu dají číst různě: otestovat se dalo přes tři a půl milionu lidí a stát zvládl logisticky složitou akci nakonec výborně, to je veliký úspěch.

Testovalo se všude, Slováci ochotně přišli na dostihové závodiště v Petržalce i do domu smutku v Petrovcích u Zemplínské Šíravy.

Jedno procento lidí mělo pozitivní test, nejméně jich je v Bratislavě, nejvíc na horní Nitře, na Kysucích a na východě. Ale tady už začíná být interpretace složitější: kvůli použití rychlých, levných, ale také méně přesných (ve srovnání s PCR) antigenních testů. Ty totiž nemalou část nakažených vyhodnotí jako negativní a jistý počet negativních jako pozitivní.

Uznávaný matematik Richard Kollár z Univerzity Komenského soudí, že za víkend určily antigenní testy asi 16 tisíc lidí falešně pozitivních. To znamená, že i s jejich rodinami bude zbytečně v karanténě asi 50 tisíc lidí.

Naopak přibližně 25 tisíc lidí je falešně negativních (jsou nakažení, ale test to neodhalil). „Hrozba je nejen v tom, že jsou stále v populaci a můžou být šiřiteli viru, ale navíc mají v ruce doklad, že jsou negativní. Je jich hodně a momentálně představují největší epidemiologické nebezpečí. Mnozí z nich už oslavují, že jsou negativní,“ řekl Kollár deníku SME.

Lidé bez certifikátu negativního testu mají od pondělí zákaz vycházení od páté ráno do jedné v noci. Nesmějí ani do zaměstnání, jen do nejbližších potravin, drogérie, k lékaři nebo na PCR test. Naopak pro lidi s potvrzením tento přísný zákaz vycházení neplatí, mohou si dokonce zajít na pivo – restaurace smějí nabízet nápoje a jídlo jen venku, třeba na terase.

Igora Matoviče, který celoplošné testování prosadil s vidinou světové slávy i proti názoru epidemiologů a dalších expertů, zachránila armáda, obce a stovky dobrovolníků, kteří logisticky složitou a narychlo vyhlášenou akci nakonec zvládli. V sobotu kolem poledne, když už všechno víceméně běželo, mluvil ministr obrany Jaroslav Naď o zázraku – a popsal tak vývoj posledních hodin přesně.

Tento zázrak pomohl premiérovi v nouzi. Klesají mu preference, veřejně se rozhádal s nejdůvěryhodnější političkou Čaputovou a při zvládání nákazy jedná a komunikuje chaoticky. Není politikem systematické, málo viditelné, ale účinné práce, jeho vláda stejně jako ta česká prospala celé léto a nepřipravila zemi na druhou vlnu. Tu jarní zvládlo Slovensko velmi úspěšně (v polovině července mělo 28 úmrtí s covidem), ale podařilo se to jen díky zmrazení celé země, o němž nerozhodla vláda Igora Matoviče, ale jeho dosluhujícího předchůdce Petra Pellegriniho.

V epidemicko-politické nouzi vsadil impulzivní Matovič na experiment s občany – celoplošné testování nikde na světě nezkusili. I proto, že jsou proti němu vážné výhrady (logistika, vypovídací schopnost antigenních testů…).

Václav Klaus kdysi o tvrdých ekonomických reformách Mikuláše Dzurindy a Ivana Mikloše prohlásil, že by ve zralé demokracii (jmenoval tehdy v roce 2004 Německo, Franci i Českou republiku) neprošly. Byla to slova neslušná, nespravedlivá a zřejmě i závistivá. Slovensku po temnu Vladimíra Mečiara nic jiného nezbývalo a většina Slováků to pochopila a akceptovala.

Podobně teď podrželi Igora Matoviče.

Velký a silný národ slovenský

Co se bude dít po prvním kole plošného testování?

Matematik Kollár i epidemiologové by stejnou akci opakovali – ale jen v nejpostiženějších regionech. Premiér ji plánuje už tento víkend v mnohem širším měřítku, a hovoří o možnosti vyhnout se tak tvrdému lockdownu.

Všechny ostatní evropské země – aktuálně Německo, Rakousko, Belgie, Francie i další – jdou právě cestou přísného omezení života včetně částí ekonomiky. A v Izraeli už lockdown zafungoval a nákaza je tam na ústupu.

Ministr práce Milan Krajniak (za populistickou stranu Jsme rodina) v neděli dopoledne na vládní tiskovce u jednoho odběrového místa prohlásil, oděn do maskáčové uniformy, že země zažila druhé Slovenské národní povstání. Protože od druhé světové války nečelila takové hrozbě. A nyní tedy Slovensko opět povstalo. „Schopnost povstat znamená nebýt pasivní a to dokážou jen velké a silné národy. Buďme hrdí na to, co jsme dokázali!“

Také sám premiér se nechal v pondělí slyšet: „Udělali jsme skvělý krok. Představíme ho celému světu jako alternativu k tvrdému lockdownu.“

Jenže světových 15 minut pozornosti pro Slovensko právě skončilo a Matovič a jeho lidé si budou muset rozmyslet a naplánovat, jak co nejlépe využít čas a důvěru občanů, které si koupili celoplošným testováním.

Měli by jednat velmi rychle a s vědomím, že zdravotnický systém je – třeba ve srovnání s Českem – křehký a lékaři a sestry, jichž je stejný nedostatek jako u nás, někde už na hranici sil.

Teprve tady se může potvrdit smysl celoplošného testování. To když se podaří opravdu pomoct nemocnicím. Když se výrazně posílí testování a trasování. Když se dostanou rychle pod kontrolu lokální ohniska včetně romských osad. Když se stihne příprava na ekonomickou a sociální krizi, která už je za dveřmi, a nezbývá než doufat, že tam s ní nestojí třetí vlna nákazy.

Když se něco z toho – a dalších mnoha úkolů – zase nepodaří, zůstane z plošného testování „úplná somarina“, jak ho nazval spisovatel Martin Šimečka.

Ale největší nebezpečí pro Slovensko a jeho boj s nákazou koronavirem teď obsahuje otázka: nepustí se premiér Matovič, povzbuzen víkendovým úspěchem, namísto drobné práce do ještě riskantnějšího experimentu?

(Při vylodění v Normandii v červnu 1944 a při vítězném postupu do francouzského vnitrozemí zemřelo 120 tisíc spojeneckých vojáků.)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované