Hlavní obsah

Komentář: Všichni mají důvod. Volby 2021 slibují vysokou účast

Michal Sirový
Ekonom, profesionální volební sázkař
Foto: ČTK

Billboard, se kterým šlo ANO do prvních voleb v roce 2013.

Reklama

8. 1. 19:00

O slovo se hlásí druhá polovina Česka. Motivovaní ale budou i voliči vládního tábora. Do parlamentních voleb zbývá tři čtvrtě roku.

Článek

Osm let. Na podzim to bude osm let, co u nás vládne Miloš Zeman, hnutí ANO a ČSSD. Vládu i prezidenta navíc podporují velmi podobní voliči a přibližně polovina Česka.

Jenže po stejných osmi letech se o slovo hlásí ta druhá polovina. Ta je zastoupena pěticí demokratických opozičních stran, které se díky voličské podpoře vrací z politického vyhnanství. A není vyloučené, že se během následujících dvou let „vyhnancům“ podaří obsadit premiérské křeslo, všechna ministerstva i Pražský hrad.

Vše nasvědčuje tomu, že se o nejvyšší politické pozice sehraje v nadcházejících měsících vyrovnaná partie. Zatímco v předešlých sněmovních volbách bylo dopředu jasné, který blok zvítězí, letos je tomu jinak. Tři čtvrtě roku před volbami, vypsanými na 8. a 9. října, takřka nelze určit, které uskupení vyhraje, kdo složí vládní koalici a kdo se nakonec stane premiérem.

Šance toho současného, Andreje Babiše, drží nad vodou bezprecedentní ekonomický růst z uplynulé dekády.

Národohospodářský bůžek Babiš

Do volebního roku vstupujeme se stále velmi silným premiérem. Přes všechny problémy, které se s ním pojí, má Andrej Babiš velkou důvěru občanů.

Po takřka osmi letech ve vládě by se dalo čekat, že Babiš přestane své voliče „bavit“ a dojde k již tradiční voličské únavě: „Byls dobrej, ale už jsi tam trochu dlouho. Další!“

Únavu Andrejem Babišem jeho voliči nepociťují. Alespoň prozatím. I proto má přibližně stejnou podporu jako v roce 2017. I proto se ta podpora téměř nemění od Babišova vstupu do vysoké politiky. Od roku 2014 mělo hnutí ANO vždy alespoň 25 %, zároveň nikdy více než 35 % voličů.

Hlavní příčinou takto vysoké a stabilní podpory je takřka bezprecedentní ekonomický růst, ve kterém měl Babiš to štěstí vládnout.

Voličům je vcelku jedno, jestli za hospodářský úspěch mohl Andrej Babiš přímo, nepřímo či vůbec. Úspěšnou ekonomiku si totiž voliči téměř vždy spojí s pozicí a stranou premiéra či ministra financí. Oba posty bude Babiš a jeho ANO v době sněmovních voleb zastávat čtyři roky.

Od konce 90. let sbírá CVVM data o tom, jak lidé hodnotí ekonomickou situaci. A hned od začátku to nebylo radostné čtení. Negativní pohled na ekonomiku si Češi drželi až do první vlády ANO a ČSSD. Od roku 2013 důvěra v ekonomiku rapidně rostla a na přelomu let 2015 a 2016 se poprvé dostala do černých čísel. Poprvé od konce 90. let si lidé mysleli, že se ekonomika vyvíjí spíš dobře než špatně.

Z grafu už je tak možná jasné, proč je podpora Andreje Babiše vysoká a proč neklesá: Babiš je pro miliony Čechů zosobněním české ekonomické prosperity.

Pokrizový růst HDP, mezd, důchodů a takřka nulové schodky rozpočtů. To všechno přišlo až s vládami ANO a ČSSD. S vládami Andreje Babiše (v letech 2014 až 2017 vicepremiérem). A voliči to vcelku jasně zaregistrovali. Dnes už klasický volební slogan z kampaně Billa Clintona říká: „It’s economy, stupid!“ Jen málokteré volby u nás i v zahraničí mají důležitější téma než ekonomiku.

Není bez zajímavosti, že nástup Andreje Babiše a „jeho“ ekonomické prosperity kopíruje i vyšší důvěra pro jednotlivé veřejné instituce: soudy, policii a mnohé další.

Zdá se skoro až podivné, že s podobnými čísly nebyl Babiš schopen získat 40 a více procent jako jeho kolegové z Visegrádské čtyřky: Robert Fico v roce 2012, Viktor Orbán v roce 2018 a Jarosław Kaczyński v roce 2019.

Pro odpověď bychom museli zajít během dvou odpolední roku 2019 na Letnou. A během několika dalších dní na Václavské, Staroměstské a mnohá další náměstí a návsi po celé České republice.

Odpor, který se vůči Andreji Babišovi vzepjal, byl početný. Z různých důvodů se demonstrací organizovaných Milionem chvilek pro demokracii zúčastnily stovky tisíc lidí. Protesty sice nevedly k Babišově demisi, ale ukázaly hranici, kterou popularita současného premiéra může jen těžko překročit.

Během posledních let jsme tak zažily dva silné a zároveň protichůdné fenomény: největší ekonomickou prosperitu od roku 1989 a zároveň největší protivládní protesty od roku 1989.

K čemu povedou? K vysoké volební účasti.

Nejdůležitější volby. Letos už opravdu

Oba zmíněné fenomény přispěly k vyšší účasti u všech voleb tohoto volebního cyklu. Je jedno, jestli šlo o volby prezidentské, sněmovní, evropské, obecní či krajské. Od roku 2017 roste účast u všech.

Vládnímu bloku pomáhala zvyšovat účast ekonomická prosperita. A zároveň obava, že se prosperita rozplyne, pokud vyměníme vládní strany s Babišem v čele. Účast voličů opozice zvyšoval již zmíněný odpor k problematickému premiérovi a alternativní nabídka vůči vládní politice, například liberálnější od Pirátů a konzervativnější od ODS.

K ještě většímu zájmu o nadcházející sněmovní volby také přispívají vyrovnané šance hlavních subjektů. Pokud totiž volby vypadají jako dopředu rozhodnuté, přijde k nim většinou o něco méně lidí než v situaci, kdy je pro voliče vítěz dopředu neznámý.

První situaci jsme zaznamenali například u prezidentských voleb ve Francii a na Slovensku. Volby byly rozhodnuty minutu po sečtení všech hlasů z prvního kola, a proto přišlo v druhém kole volit výrazně méně voličů. Přišlo jim, že už je jasno, a jejich hlas tak stejně nic nezmění.

Dopředu nejistý výsledek představují zase poslední české prezidentské volby, kdy se účast oproti prvnímu kolu zvedla o pět procentních bodů. Nebo třeba listopadové volby v USA. Výsledek byl pro drtivou většinu Američanů tak nejistý, že souboj Donalda Trumpa s Joem Bidenem přinesl největší účast za posledních 120 let.

Vše nasvědčuje tomu, že se volební účast od posledních voleb zvedne. A není nereálné, že dosáhne 65 %, tedy hodnoty z druhého kola posledních prezidentských voleb v lednu 2018. Pokud se tak stane, budeme svědky největšího zájmu o sněmovní volby od roku 1998, kdy se jich zúčastnilo dnes už téměř nereálných 74 % voličů.

Předpokládaná vysoká voličská účast naznačuje, že v říjnu zažijeme ony bájné „nejdůležitější volby“. Letos už opravdu. Protože které volby jsou podle voličů důležité? Ty, ke kterým přijdou.

Česko je po dlouhé době na křižovatce. Může se rozhodnout, že bude pokračovat přibližně ve stejné cestě: s Andrejem Babišem a se vším pozitivním i negativním, co současný premiér přináší. Nebo si může zvolit nový směr. O slovo se totiž po osmi letech hlásí i druhá polovina Česka.

O tom, která z cest na podzim zvítězí, bude rozhodovat dost možná nejvíc voličů za posledních 23 let. A to je nepochybně pozitivní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené