Hlavní obsah

Komu hrozí kvůli koronaviru chudoba? Nejen živnostníkům

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek - podnikatelka.

Reklama

Problémy se řítí ze všech stran, hlásí odborníci na dluhovou problematiku. Náhlá ztráta příjmů může poslat na úplné dno nejen živnostníky, ale i další skupiny pracovníků, kteří si riziko zatím nemusí ani uvědomovat.

Článek

Zatím je obecně známo, že náhlý pokles příjmů představuje zásadní problém pro živnostníky. Experti, kteří pomáhají lidem ve finanční tísni, ale upozorňují, že v ohrožení jsou i takzvaní pracovníci na dohodu, agenturní zaměstnanci a obecně chudí lidé, kteří dluží peníze, jsou v exekuci nebo v insolvenci.

„Ozývají se nám pracovníci z velkých továren, živnostníci nebo i zaměstnanci hotelů,“ popisuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, jak široký je rozptyl lidí, kteří aktuálně vyhledávají pomoc. Nárůst telefonátů je podle něj dramatický. Volající mají dvě věci společné – dopadla na ně opatření kvůli koronaviru a převážně jde o lidi, kteří pracuji takzvaně „na IČO“. Fakticky jde o drobné podnikatele.

Potvrzuje to i nezisková organizace Člověk v tísni, jejíž dluhoví poradci se museli za běhu doškolit na pomoc živnostníkům. Aktuálně jsou s nimi schopni detailně rozebrat jejich situaci a poradit, jak by měli postupovat, na help lince 774 392 950. Funguje přes pracovní týden od 8:00 do 18:00. „V kontextu toho jsou obrovským problémem podnikatelské půjčky. Nejsou vůbec regulované,“ upozorňuje Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku z Člověka v tísni.

Pokud budou živnostníci řešit náhlý výpadek příjmů půjčkou, doporučuje jim sáhnout spíše po spotřebitelském úvěru, kde je dlužník daleko lépe chráněný například před nepřiměřeně vysokým úrokem a případnými dalšími poplatky.

Došly peníze na ruku

Jak Hůle dodává, do obrovských finančních problémů se dostali i zaměstnanci, kteří oficiálně pobírají jen minimální mzdu a nechávají si vyplácet další odměnu takzvaně na ruku. V těchto krizových časech mohou zůstat právě jen o minimální mzdě.

Znalkyně českého dávkového systému a odbornice na pomoc ve finanční tísni Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky – SPOT upozorňuje, že další ohroženou skupinou jsou agenturní pracovníci, kteří jsou pronajímáni dalším firmám, aby vykryli personální nedostatky, případně na sezonní práce.

„U agenturních pracovníků nezafunguje program na podporu zaměstnanosti, protože agentury práce nejsou koronavirem postižené,“ říká Trlifajová.

Daniel Hůle souhlasí – podle něj bude mít dopad na agenturní pracovníky jistou setrvačnost a může se projevit už v následujícím měsíci. „Je to velmi ohrožená skupina. Nikdo si neuvědomuje, že například u dodavatelů do autoprůmyslu nejsou tak silné odbory jako u Škodovky,“ dodává.

Help linka Člověka v tísni pro živnostníky

Telefonní číslo: 774 392 950

Provoz: ve všední dny od 8:00 do 18:00

Na pokraji bezdomovectví

Mimořádná opatření navíc dostávají lidi na pokraj bezdomovectví. Upozorňuje na to Barbara Halířová z Institutu prevence a řešení předlužení. Nejde přitom jen o lidi, kteří žijí na ubytovnách a často jsou závislí jen na práci načerno. „Měli jsme situaci, kdy matka samoživitelka, která pracuje jako živnostnice, dostala od majitele bytu ultimátum,“ popisuje Halířová. Žena měla buď nárazově zaplatit majiteli bytu tři nájmy dopředu, nebo jí hrozilo vystěhování.

„Majitelé jsou sami pod tlakem hypoték,“ vysvětluje Halířová. Problém se splácením nájmu podle ní může být velkým strašákem následujících měsíců.

„Doporučuji obcím a správcům bytů, aby obvolali své podnájemníky a řešili s nimi, v jaké jsou situaci,“ vyzývá Barbara Halířová. Je přesvědčená, že optimální je dohodnout se hned než řešit o tři měsíce později narůstající dluh na nájemném.

Do problémů se mohou dostat i lidé v exekucích nebo v insolvencích. V právním vakuu jsou podle Halířové například lidé, kteří požádali o oddlužení a běží u nich lhůta, během níž mají potvrdit, že dokážou své závazky splácet.

Lucie Trlifajová ze SPOT společně s dalšími organizacemi poslala otevřenou výzvu na vládu, která ve zkratce upozorňuje na to, že lidé v Česku začnou dávky dostávat až poté, co propadnou na úplné dno. „Pro takové lidi je pak daleko náročnější opět začít fungovat,“ upozorňuje Trlifajová.

Reklama

Doporučované