Hlavní obsah

Koronavirová krize: Vláda se rozhoduje podle neúplných dat

Foto: Facebook Ministerstva zdravotnictví

Vláda nedostatečně informuje veřejnost a část dat sama nezná.

Reklama

14. 10. 17:31

Kdyby vláda přijala opatření o dva týdny dříve, už by se masovému šíření viru nedalo zabránit, následky by ale byly mnohem menší. Jenže k tomu neměla dostatečné podklady – a ani si o ně neříkala.

Článek

Počínaje dneškem se Česko ocitlo v režimu bezpečnostních opatření, která mají zmírnit dramaticky se šířící nákazu koronavirem. Pondělní rozhodování vlády se vleklo, a dokonce i v takto těžké situaci, kdy jsou bezprostředně ohroženy nejen zdraví, ale i životy mnoha lidí, se kabinet nemohl dostatečně kvalifikovaně rozhodnout.

Podle čeho se vláda rozhoduje?

Podklady Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vedeného Ladislavem Duškem jsou neúplné. ÚZIS svou analýzu, kterou vládě prezentoval v pondělí, postavil na datech ze soboty, v některých pasážích i na datech z předchozího týdne a na základě epidemiologického modelu kalibrovaného podle zářijových dat.

„Ačkoliv premiér apeloval na nesdělování podrobností, tak ani nemusel, protože žádné nezazněly,“ popsal setkání s Andrejem Babišem nad výstupem z ÚZIS předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Byla nám odprezentována data, která končila někdy před týdnem, a jakési statické scénáře, ovšem bez podmínek, za jakých se naplní.“

Po vládní tiskové konferenci se Duškova powerpointová prezentace začala poměrně rychle šířit v malých expertních skupinách a druhý den i na sociálních sítích.

Seznam Zprávy přinášejí její kompletní znění:

Vláda nesděluje, jak bude které opatření fungovat

Tento zásadní podklad pro rozhodnutí vlády z velké části obsahuje data, která jsou veřejnosti známa, nicméně chybí v něm podstatná část: které konkrétní opatření bude mít jaký vliv na zpomalení šíření viru.

Ponechme stranou grafickou úpravu a překlepy, které mohou svědčit o tom, že tato prezentace vznikala narychlo. Chybí odpověď na otázku, proč vláda tyto podklady nedostávala denně a proč si nevyžádala relevantní data, zejména ta, která na základě současného vývoje předpovídají vývoj následující. Pro to se používají různé prediktivní modely.

Jediný nestačí

Z Duškovy prezentace vyplývá, že pracuje jen s jedním. Jde o téměř sto let starý (přesto stále dobře funkční) model SEIR, podle něhož lze předvídat šíření nemoci, celkový počet infikovaných nebo trvání epidemie a odhadnout různé epidemiologické parametry, jako je reprodukční číslo. Jenže SEIR je nedostačující, protože – zjednodušeně řečeno – předpokládá, že lidé nebudou měnit své chování, což mnohem více platilo právě před sto lety, nikoli však dnes.

A právě proto je nutné pracovat i s dalšími epidemiologickými modely. Jeden z nich měla vláda k dispozici, když toto pondělí rozhodovala o zpřísnění preventivních opatření. Materiál byl zpracovaný na základě epidemiologického modelu Jana Kulveita z Oxfordské univerzity, experta na modelování a globální rizika, jenž se poslední půlrok věnuje prognózám v souvislosti s koronavirem a na jaře působil mimo jiné jako poradce při vývoji Chytré karantény v ČR.

S těmito předpověďmi ale kabinet celé měsíce nepracoval. Nyní, kdy se rozhodovalo o zpřísnění preventivních opatření, s predikcemi ani neseznámil poslance parlamentu. Ti dostali jen prezentaci ÚZIS mailem od Ladislava Duška. Aktuální prediktivní model, podle něhož měla mimo jiné vláda rozhodnout, veřejně k dispozici není a zatím není známo, kdo k němu má přístup.

Promarněný čas

Když počty nakažených osob v posledních týdnech začaly exponenciálně růst právě kvůli tomu, že vláda celou situaci zanedbala, hygienické stanice přestaly stíhat trasovat. To vedlo k tomu, že nyní už data o skutečném počtu infikovaných není možné získat a kabinet rozhoduje podle údajů neúplných.

Stovky tisíc nakažených

Reprodukční číslo vypadalo v pondělí večer podle prezentace Ladislava Duška hrozivě: ÚZIS ho spočítal na 1,53. Pokud by se zachovala jen dosavadní mírná opatření, znamenalo by to, že v posledních dvou říjnových týdnech by se v Česku nacházelo více než 360 tisíc nakažených lidí a denní nárůst pozitivně testovaných osob by překračoval 20 tisíc.

Ke včerejší půlnoci (tedy ke dni 13. října) Česká republika eviduje 68 740 nakažených osob, denní přírůstek pak činí 8325. Tento počet se zvolna blíží polovině prediktivního údaje z Duškovy prezentace. Je tedy pravděpodobné, že ve druhé polovině října se scénář začne naplňovat.

Přísnější preventivní opatření, včetně uzavřených škol, začala platit dnešním dnem a projeví se nejdříve za dva týdny, tedy začátkem listopadu.

Vláda i další odpovědní lidé, kteří měli dlouhodobou roli v rozhodování, jak na epidemii reagovat, nekonali, přestože již na jaře a v létě viděli vývoj v OKD nebo v pražském klubu Techtle Mechtle. Navzdory tomu naprosto chyběla jakákoliv snaha o udržování šíření nákazy v rozumných mezích. Epidemiolog Rastislav Maďar nebo tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, kteří zavedení preventivních opatření navrhovali, neprošli přes Andreje Babiše a oba ve svých funkcích postupně (koncem srpna a koncem září) skončili. Šéf ÚZIS Ladislav Dušek se tou dobou přiklonil k těm, kteří druhou koronavirovou vlnu zlehčovali.

Kvůli nedostatečnosti modelu pak vláda činí opatření nesrozumitelná pro veřejnost. Nejasná predikce zkrátka vyústila v nejasnost vládních kroků.

Vládní neschopnost komunikace

„Demokratický stát je postavený na diskusi a na veřejném sdílení většiny zásadních informací a vláda českým občanům opakovaně nebyla schopná vysvětlit konkrétní řešení krizové situace nejvíce dotčených skupin obyvatel, firem nebo institucí, ale ani zaváděná opatření a jejich účinnost,“ říká socioložka Markéta Škodová z Katedry mediálních studií Metropolitní univerzity v Praze.

Upozorňuje, že podle zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v Česku postupně ubývá lidí, kteří věří v účinnost vládních opatření proti koronaviru. Z červnových 86 procent českých občanů, kteří v ni věřili, zbylo v červenci 61 procent a v září už jen necelá polovina, 48 procent. Naproti tomu roste podíl lidí přesvědčených, že opatření jsou neúčinná. Červen 2020: 11 procent, červenec: 32 procent, září: 44 procent.

Následkem toho všeho se nyní virus masivně šíří – lidé nebyli opatrní a předchozí mírnější opatření nerespektovali. Vláda jim totiž nedala srozumitelné a úplné informace.

Co dál?

„Česko si v první vlně nepořídilo s covidem přímou zkušenost, takže modely lidí nejsou ukotvené v osobní zkušenosti typu smrti někoho, koho by osobně znali, ani blízké zkušenosti typu zaplněných nemocnic. Sdílená realita první vlny byla založená na zprávách z médií a ze zahraničí,“ říká expert Jan Kulveit.

„Jak je u úspěšných intervencí v oblasti veřejného zdraví běžné, potlačený problém stál sám o sobě nakonec méně než ona intervence. Lidé si tedy pořídili bezprostřední přímou zkušenost s náklady proticovidových intervencí, ale ne přímou zkušenost s náklady nezvládnuté epidemie a následně ještě tvrdších a delších omezení. To by samo o sobě nebylo úplně kritické, kdyby se společnost dokázala zhruba sjednotit na společných modelech problému nebo důvěře k odborným autoritám,“ dodává.

Svá doporučení pak shrnul do tří bodů:

1. Stát musí jasně deklarovat, o co se snažíme. Cílem musí být stav, kdy je epidemie pod kontrolou, žije se nějakou dobu ne úplně normálně, ale v nějakém „novém normálu“, a nízký tok nákaz udržuje testování, trasování a levná opatření založená na spolupráci celé společnosti. Jinak nebude existovat shoda.

2. Co se děje a co se přijímá, je třeba vysvětlovat. Alespoň ve zjednodušené formě je nejspíš potřeba vysvětlovat pořád totéž – například že virus se šíří nejlépe v uzavřených prostorech, kde je hodně lidí, kteří mluví, ještě bez roušek, a ještě hůř pokud nahlas. Různou formou, různými médii.

3. Pro lidi, kteří v nějakou chvíli uvěřili různým omylům, je potřeba nechat volnou „cestu k ústupu“, kde neutrpí jejich ego. Jen málo lidí si ochotně přizná, že se mýlili. Je potřeba najít cesty, které lidem umožní změnit názor, aniž by to chápali jako porážku nebo přiznání vlastní hlouposti.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené