Hlavní obsah

Koronavirová opatření ve Francii: Roušky i na ulicích, ale rozestupy žádné

Foto: Profimedia.cz

Štrasburk je hlavním městem bývalého regionu Alsasko, současného regionu Grand-Est.

Reklama

aktualizováno •

Sídlo Evropského parlamentu Štrasburk zažívá stejně tak jako ostatní francouzská města zpřísňování koronavirových opatření. Jak ale jejich dodržování vypadá v praxi? A co na ně místní říkají?

Článek

Město Štrasburk, které je pomyslnou vstupní bránou do Francie pro turisty cestující z Německa, leží přímo na hranicích těchto dvou zemí. Je každoročně cílem statisíců turistů. Nejen díky sídlu Evropského parlamentu, ale i vlivem jedné z největších francouzských univerzit, na které studuje přes 52 tisíc studentů, zde sídlí tisíce cizinců. V roce 2013 tvořili přes 20 procent obyvatelstva.

Země v posledních dnech zažívá nárůst případů nákazy koronavirem. Opatření se tedy zpřísňují. Ve Štrasburku a 12 okolních městech nad deset tisíc obyvatel je povinné nosit roušky. Výjimka platí pro děti do 11 let a cyklisty.

Zahalený školní rok

Den před začátkem nového školního roku a jen týden před nástupem vysokoškoláků do poslucháren bylo město prázdnější než obvykle. Studenti na kolech, kteří obyčejně v hojném počtu cirkulují městem či davy na kampusech, tedy teprve město čekají. Nošení roušek pro žáky základních škol není povinné. Sundat je ale nesmějí učitelé či vychovatelé. Na Štrasburské univerzitě přikročili například ke kombinované výuce distanční a prezenční. Chtějí tak vytvořit menší skupiny studentů.

„Částečně budu studovat na dálku z domova, částečně budu docházet. Na přednášky budeme rozděleni na dvě skupiny, které se budou střídat po týdnech“ říká mladý Čech, který s novým rokem nastupuje do třetího ročníku bakalářského studia práv. Semináře pak budou probíhat standardně.

Období jarní karantény strávil jako mnoho místních studentů ve městě a studoval online. Pravidla pro vycházení byla velmi přísná. Obyvatelé města se mohli vzdálit jen na kilometr daleko od svého bydliště a při odchodu z domu u sebe museli mít vyplněné čestné prohlášení.

Roušky ano, rozestupy ne

Obyvatelé města nošení roušek všeobecně dodržují. Jak v prostředcích hromadné dopravy, tak v samoobsluhách i na ulicích je povětšinou poctivě nosí. Problém ale nastává s dodržováním rozestupů. Například na tradičních zahrádkách restaurací a kaváren jsou stoly a židle umístěny těsně vedle sebe. Tato místa jsou stále populární a plní se tak jako za normálních okolností před koronavirovou pandemií. Jejich návštěvníci si po usednutí ke stolu mohou ochranu obličeje sejmout. Sedí ale ve velmi těsné blízkosti. Na jedné takové předzahrádce či vnitrobloku se tak někdy sejdou i desítky lidí na velmi stísněném prostoru. Na druhou stranu si ale nelze nevšimnout, že někteří obyvatelé města vyměnili tradiční francouzský polibek na obě tváře za dotyk lokty.

„Nejsem nikterak proti nošení roušek, myslím, že je to v pořádku. Ale nosit je na čerstvém vzduchu venku a pak si sednout do restaurace a sundat si ji, mi přijde zcela zbytečné,“ myslí si mladý Francouz, který s novým školním rokem nastupuje na magisterské studium.

Podobného názoru je i štrasburská starostka. Nařízení totiž přichází plošně z prefektury a tak si město svá pravidla určovat nemůže.

Nově zvolená starostka města Jeanne Barseghianová za stranu Zelených je proti současnému nařízení. Domnívá se, že tomuto opatření měly předcházet jiné kroky. „Pohyb po veřejných prostranstvích má jen málo společného s kontaminací obyvatel,“ řekla pro server France Bleu 31. srpna. „Preferovali bychom spíše předchozí debatu,“ dodala.

Nebezpečné ulice po karanténě a Vánoce v ohrožení

„Nákazy se osobně vůbec nebojím. Spíš mě děsí, co se po zrušení karantény s lidmi stalo,“ sdělila své zkušenosti studentka magisterského programu z Gruzie. „Poté, co lidé mohli zase volně do ulic a do barů bylo ve městě nebezpečno. Někteří lidé se chovali jako blázni, dokonce před nimi varovalo město,“ uvedla a dodala, že se obává i ekonomické krize.

Počet zemřelých ve Francii od začátku pandemie koronaviru po týdnech.

Rovněž také nemohla na prázdniny odcestovat domů - Gruzie stále neotevřela hranice. „Domnívám se, že lidé z východu snadněji poslouchají nařízení. I když s nimi třeba úplně nesouhlasí,“ řekla. „Tady ve Francii či v Americe se raději budou bouřit. Jsou zvyklí na svobodu,“ dodala.

Vinná oblast Alsasko, ve které Štrasburk leží, se řadí mezi jeden z výrazně zasažených regionů ve Francii. Od začátku pandemie v oblasti severního Alsaska (Bas-Rhin) zemřelo jen v nemocnicích 689 lidí. Na konci srpna pak počet nakažených překonal hranici padesáti nakažených na 100 tisíc obyvatel. To je červená na pomyslném pandemickém semaforu. V sousední jižní části Alsaska (Haut-Rhin) leží například město Mylhúzy, které bylo regionálním epicentrem nákazy.

Začíná se spekulovat o zrušení tradičních velkolepých vánočních trhů. Starostka tuto možnost prozatím vylučuje s tím, že si bez nich Vánoce nedovede představit. Rostoucí nákaza ale může tuto oblíbenou tradici narušit či pro tento rok zcela zrušit.

Reklama

Doporučované