Hlavní obsah

Blog: Lidé, buďte zodpovědní, žádá vláda. Naivita má nový rozměr

Jan Stránský
editor domácího zpravodajství
Foto: ČTK

Buďte dobří, žádají Válek s Fialou. Lidé ovšem nemívají ve zvyku plnit prosby státu.

Reklama

19. 12. 2021 19:00

V atmosféře, kdy má celá společnost covidu plné zuby a netouží po ničem jiném než na vir zapomenout, nemůže a nebude apel na dobrovolnou zodpovědnost fungovat.

Článek

Stačí návštěva supermarketu v našem středně velkém horském městě, aby člověk naznal, že je neúspěch covidové výzvy nové české vlády předem zpečetěn. Premiér Petr Fiala i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se rozhodli nežádat o prodloužení nouzového stavu. Věří prý v zodpovědnost lidí.

Z čehož je zjevné, že dlouho nebyli nakupovat.

Nemám to spočítané na kusy, ale v jabloneckém obchoďáku se při mé poslední návštěvě vyskytovala zhruba třetina „nosálů“. Živě si pamatuji, jak příšerně mě rozčiloval někdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný. Na tiskovkách, vybaven primitivními prezentacemi, vysvětloval, jak správně nosit respirátory a roušky. Uráželo mě, že si o nás myslí, jací jsme tupci, že je jim potřeba takové banality vtloukat do hlav. Zpětně musím uznat, že věděl, co dělá. Ačkoliv. Troufám si tvrdit, že většina dnešních nosálů není nosály z nedostatku informací, nýbrž proto, že je to baví. Čistě proto, aby naoko splnili povinnost, ale současně ji ostentativně obešli. Respirátor pod nosem je k ničemu.

Čehož si je vědoma, dle mého odhadu, další pětina zákazníků, která pro jistotu neměla na obličeji vůbec nic. Kdysi jsem tyto spoluobčany upozorňoval, že by respirátor, roušku, nákrčník, kapesník, ručník ze sauny, hadr na čištění oken v autě mít měli. Pokud tedy nechtějí na plné pecky šířit nákazu. Dnes už jsem rezignoval. Ve frontě u kasy na ně jen upřeně zírám, aby pochopili, že je tiše soudím. Což jim je fuk.

Co zakazuje končící nouzový stav

Restaurace, bary či kluby musí mít v nouzovém stavu zavřeno mezi 22:00 a 04:59. Na veřejnosti lidé nesmějí konzumovat alkohol.

Jsou zakázané vánoční trhy s výjimkou prodeje stromků a kaprů. Na kulturní představení, sportovní utkání a vzdělávací akce může maximálně 1000 sedících osob, a to očkovaných nebo po covidu-19. Na další hromadné akce, jako například oslavy, večírky či plesy, může maximálně sto lidí.

Až o půlnoci na 26. prosince skončí nouzový stav, bude jim to jedno úplně. My, Češi, nejsme – alespoň myslím – výrazně větší kverulanti než jiné národy. Zkušenost mi ovšem našeptává, že i tak na konci roku začne covidová nonstop diskotéka, závody v odhazování roušek, festival lhostejnosti, exhibice sobectví.

„Vyzvali jsme všechny, ať si rozmyslí, zda večírky pořádat. Když se budeme chovat všichni odpovědně, budeme si vědomi nebezpečí a podle toho jednat, nemusíme přistupovat k plošným restrikcím a příkazům, kterým je podle mě možné se vyhnout,“ řekl včera na tiskovce premiér Petr Fiala.

Nechci být příkrý, je to hezké, takto vyjádřit občanstvu důvěru. Současně je to, mírně řečeno, úplně naivní.

Fialova ministra zdravotnictví Vlastimila Válka dokonce otázka, zda skutečně věří, že bez nouzového stavu bude naše země covid free, pobouřila. V emocích pak odpověděl: „Já si myslím, že otázka, jestli zakážeme, nebo nezakážeme večírky, zda omezíme, nebo neomezíme večírky, je už ve své podstatě nešťastná. Každý z nás a i provozovatelé (restaurací, barů) by měli myslet na naše děti a budoucnost. To není o tom, co vláda nařídí, nebo nenařídí.“

Pomineme-li, že novináři se mohou ptát, na co chtějí, a že dotaz byl víc než namístě, i další slova pana Válka ve mně vzbuzují obavu, že není v obraze. Že není úplně trénovaný v pouličním životě. Že neví, co se děje tam venku. „Už nemáme ÚV KSČ, aby nám přikazoval, zda máme něco dělat, nebo ne. Každý z nás má svoji zodpovědnost,“ hřímal.

Žel, jedna z nejpočetnějších skupin lidí, která není očkovaná a nekypí nadšením z omezení, která jim znepříjemňují život, vzhledem ke svému věku nemá ponětí, co to ÚV KSČ byl.

Míním, že pravdu bude mít Jan Kulveit, člen MeSES, jenž se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu, který včera na Facebook napsal, že  „situace je vysoce riziková, opatření je třeba posílit, ne rozvolnit a zrušit“. Dávat lidem zrušením nouzového stavu symbolicky najevo, že se situace zlepšuje, je podle něj šílené.

A to ještě Kulveit, alespoň myslím, nechodí do hospod v pohraničí. Hejl, proaktivně nabízející k oskenování Tečku, si tu vyslouží ušklíbnutí (panikář). V lepším případě zdvořilé poděkování s blahosklonným dodatkem, že to opravdu není potřeba (podivín).

Pardon. Jsem velmi pro, aby si lidé o vlastních životech rozhodovali po svém. Ale v atmosféře, kdy má celá společnost covidu plné zuby a netouží po ničem jiném než na vir zapomenout, nemůže a nebude apel na dobrovolnou zodpovědnost fungovat.

Jak strašně rád bych rituálně spálil krabici nanoroušek, kterou mám doma. Co chtít víc než zbavit se strachu z bližního, dnes potenciálního nosiče nákazy. Jen málo chvil bude šťastnějších v porovnání s momentem, kdy naše děti ve škole zahodí testy na koronavirus do popelnice.

V takovém bezpečí zatím, co se dá dělat, nejsme. A zrušení nouzového stavu nás od vysněného konce, obávám se, vzdaluje. Pročež jsem velmi rád, že si příští týden preventivně dojdu pro třetí dávku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované