Hlavní obsah

Čeští vědci zjistili, jak souvisí ochota k očkování se vztahem k demokracii

Foto: Profimedia.cz

Ochota očkovat se podle zjištění českých výzkumníků silně koreluje s pocitem sounáležitosti k demokratické Evropě.

Reklama

25. 1. 16:30

V ochotě Čechů očkovat se proti covidu-19 zřejmě hrají větší roli kulturní faktory než třeba rysy osobnosti. Ve výzkumu vědců Psychologického ústavu AV se projevila hlavně souvislost se vztahem k demokracii západního typu.

Článek

Pokud se cítíte být součástí demokratické Evropy a nebo západní kultury a záleží vám na demokratičnosti země, je větší šance, že se necháte naočkovat proti covidu-19, než u těch, kteří se k těmto kulturním vzorcům nehlásí. To je jeden ze závěrů výzkumu vědců z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

Zajímavé zjištění výzkumu, který probíhá od začátku pandemie v naší republice, na konci týdne zveřejnila AV ČR. Projekt je longitudinální, to znamená, že určitý vzorek populace sleduje dlouhodobě. Vloni na přelomu listopadu a prosince proběhla již jeho třetí vlna, v plánu je pokračování po celou dobu pandemie.

Právě ztotožnění s demokratickou kulturou se ze sledovaných faktorů ukázalo jako to, co nejvíce ovlivňuje, jak se lidé v pandemii chovají. Demokratičnost a příslušnost k západní kultuře silně korelovala s odpověďmi na otázky ohledně ochoty očkovat se, postoje k dezinformacím o koronaviru i názorů na přísnost trestu za falšování vakcinačních potvrzení.

„Ukázalo se, že očkovanost ani tak nesouvisí s osobnostními a hodnotovými faktory, jako s identifikací a pocitem sounáležitosti s demokratickou kulturou. To nás překvapilo,“ řekla v rozhovoru pro AV ČR psycholožka Martina Klicperová, která tým vede.

První vlna výzkumu začala již s první pandemickou vlnou. Šlo v ní především o zdokumentování vlny dobrovolnictví a šití roušek. Ukázalo se například, že osoby, které pomáhaly ostatním, byly více extrovertní, otevřené a svědomité. Podobné osobnostní a hodnotové korelace se proto podle Klicperové čekaly i v případě proočkovanosti.

„Tentokrát se ale v osobnostních faktorech neukázalo skoro nic. Zkoušeli jsme i hodnotové orientace, ale neobjevili jsme zatím nic nečekaného, jen celkem předpokládané souvislosti, jako že očkovanost korelovala s dodržováním pravidel a neočkovanost s vlastní autonomií. Tak silná souvislost zjištěná mezi očkovaností a orientací na demokratickou Evropu mi ale docela vyrazila dech,“ řekla psycholožka Seznam Zprávám.

Nejméně očkovaní byli ti, kdo se rozhodně nehlásí k Západu

Jak můžete vidět v následujícím grafu, z lidí, kteří se cítí být součástí demokratické Evropy, bylo očkovaných téměř 90 procent. Z těch, kteří odpověděli, že se její součástí být necítí, byla očkovaná jenom zhruba půlka.

Foto: Seznam Zprávy

Graf ukazuje korelaci mezi proočkovaností a pocitem příslušnosti k demokratické Evropě.

Klicperová zdůraznila, že tento vztah je statistický a samozřejmě neplatí absolutně pro každého. Nejde ani o důkaz kauzality (tedy že oba faktory jsou vzájemně ovlivněné), i když takové vysvětlení se nabízí.

Ztotožnění se Západem navíc neznamená, že by se člověk nemohl identifikovat zároveň i s Východem. Výzkumníci úmyslně nedali Východ a Západ do jedné otázky jako protiklady, ale dali lidem možnost se vyjádřit zvlášť k západní kultuře a civilizaci, východní slovanské kultuře a civilizaci a demokratické Evropě. Proočkovanost lineárně stoupá spolu s identifikací se Západem a také s demokracií (čím prozápadnější a čím prodemokratičtější lidé jsou, tím spíš jsou očkování).

Stejně jednoznačný opačný vztah ale podle Klicperové neplatí s Východem, slovanskou kulturou a civilizací. Tam je to totiž komplikovanější.

„Lidé, kteří se cítí být součástí východní a slovanské civilizace a kultury, se nechávají očkovat jen ze 70 procent, ti, kdo naopak tuto orientaci odmítají, jsou očkovaní jen v 67 procentech! A nejvyšší proočkovanost ve vztahu k Východu mají ti, kdo odpovídali umírněně, že východní civilizaci ‚spíše odmítají‘ anebo ‚spíše neodmítají‘,“ vysvětlila Klicperová.

Roli hrály také tradiční demografické kategorie a volební preference. Častěji se nechali očkovat zvláště starší a vzdělanější lidé, ženy a voliči předešlé vládní koalice (ANO, ČSSD a KSČM) oproti voličům malých stran, Trikolory, SPD a nevoličům.

Hoaxům věří lidé orientovaní na Západ násobně méně

Lidé, kteří se cítí být součástí demokratické Evropy, také méně často podléhají dezinformacím o covidu-19.

Z těch, kdo odpověděli, že se cítí být součástí západního kulturního okruhu, uvedla jen necelá 4 procenta, že věří dezinformacím a hoaxům. Naopak ze skupiny, která uvedla, že k demokratické Evropě určitě nepatří, se ukázala důvěra v dezinformace u skoro 34 procent.

Klicperová vysvětlila, že podléhání hoaxům v průzkumu s kolegy zjišťovala opakovaně. V druhé vlně v březnu 2021 to vědci ověřovali konkrétními otázkami na konkrétní výmysly (od hoaxu, že covid-19 není víc než chřipka, až po dezinformace o Billu Gatesovi či 5G sítích) a pak se dotazovali opět, obecněji letos na podzim. Významná souvislost s kulturní orientací se pokaždé projevila.

Foto: Seznam Zprávy

Velký vztah mezi pocitem sounáležitosti se západní kulturou se projevil i u postoje k dezinformacím.

Před hoaxy podle autorů také částečně chrání vysokoškolské vzdělání. Zvlášť často naopak podle výzkumu podléhají dezinformacím lidé se střední školou bez maturity. Z hlediska věku je k dezinformacím nejvíce náchylná střední generace (30 až 60 let) a pak také častěji ženy než muži.

Hoaxům věřil i velký počet (přes 25 %) těch, kdo nechodí k volbám, či volí SPD, Trikoloru nebo jiné menší strany. Do těchto výsledků podle Klicperové logicky zapadá i další zjištění průzkumu, a to, že kdo věří hoaxům, také příznivěji hodnotí předešlý režim před rokem 1989.

Demokraticky orientovaní jsou pro přísnější tresty

Další zajímavý výsledek poskytla otázka na přísnost trestu za falšování očkovacího potvrzení. Ačkoliv demokracie bývají vcelku velkorysé, pokud jde o vládu práva, jsou demokraté poměrně přísní. Demokraticky orientovaní respondenti byli pro přísnější sankce.

Pro beztrestnost byli naopak nejčastěji ti, kdo se součástí demokratické Evropy necítí.

Foto: Seznam Zprávy

Lidé orientovaní na demokratickou Evropu si přejí přísnější tresty pro ty, kdo falšují očkovací průkaz.

Na výzkumu se kromě Klicperové podílejí také Iva Poláčková Šolcová a Ladislav Kážmér z Psychologického ústavu AV a Jan Šerek z Masarykovy univerzity.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované