Hlavní obsah

Polsko překročilo smutný covidový milník. A vyhlídky nejsou dobré

Foto: Profimedia.cz

Oběti covidu-19 si v parlamentním areálu loni v prosinci připomenuli polští senátoři.

Reklama

11. 1. 17:30

Počet obětí pandemie v Polsku oficiálně překročil 100 tisíc. V úterý ráno to oznámil tamní ministr zdravotnictví. Obětí je ale pravděpodobně víc, protože se v zemi dlouhodobě málo testuje.

Článek

„Dnes je další smutný den, den výrazný, protože jsme překročili hranici 100 tisíc covidových úmrtí,“ řekl v úterý ráno ve vysílání televize TVN polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Zároveň oznámil, že nemoci v pondělí podlehlo dalších téměř 500 lidí.

Špatná výchozí situace

Moc dobrých zpráv ministr neměl. „Zatím nepozorujeme eskalaci spojenou s omikronem. Podíl této varianty byl v pátek tříprocentní a v pondělí už sedmiprocentní,“ oznámil politik. Varoval, že výchozí situace polského zdravotnictví pro očekávaný nápor omikronu není dobrá. „Máme více než 18 tisíc hospitalizovaných. Ještě jsme nebyli v situaci, kdy bychom na tak vysoké úrovni obsazenosti lůžek čelili hmatatelnému riziku nové varianty,“ vysvětlil ministr.

Nejčernější scénář vývoje podle Niedzielského předpokládá více než 100 tisíc nakažených denně. „Jsou i scénáře, kde jsou denní počty na 200 300 tisících,“ dodal ministr. Polsko prý má kapacity, aby i tak vysoké denní přírůstky dokázalo při testování zachytit. Za pondělí se v zemi provedlo necelých 93 tisíc testů, včetně 51 tisíc antigenních. Je to stejný počet jako ve více než třikrát menším Česku.

Vedení strany je pro povinné očkování

Podle ministra je vedení vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) nakloněné zavedení všeobecné povinnosti očkování proti covidu-19. „Potřeba je přesvědčit pochybovače, kterých je spousta,“ řekl k tématu. Narážel na trvající rozpor ve vládním táboře ohledně přístupu k vládním opatřením i očkování.

Demonstruje to například spor o postavu školní inspektorky Barbary Nowakové, která má na svém kontě řadu kontroverzních výroků mj. na adresu sexuálních menšin. Naposledy minulý týden zpochybnila bezpečnost očkování, když ho nazvala experimentem. Niedzielski následně vyzval k jejímu odvolání, ale za Nowakovou se postavil ministr školství Przemysław Czarnek. Czarnek už v prosinci Niedzielskému zablokoval plán na povinné očkování pro učitele.

Dvojí linii dokazuje podle médií i to, že se školáci v pondělí po 20 dnech vrátili do škol bez větších opatření proti šíření covidu. Údajně se na nich neshodla ministerstva školství a zdravotnictví. Ve školách se tak vůbec netestuje, a prakticky jedinou prevencí je doporučené dodržování vzdálenosti a případné nošení roušky, pokud nelze minimální vzdálenost na chodbách dodržet.

V zemi zatím neplatí ani systém kontroly potvrzení o očkování. Návrh zákona, který by to zaměstnavatelům a provozovatelům služeb umožňoval, leží v parlamentu. Výrazně proti se staví krajní pravice, která hrozí obstrukcemi.

Přes 100 tisíc polských obětí covidu

Právě to, že nezavádí protipandemická opatření a zároveň nevymáhá ta platná, vládě její kritici vyčítají. Naposledy v neděli a také v úterý protivládní skupina aktivistů „Létající opoziční brigáda“ před varšavským pomníkem obětí leteckého neštěstí u Smolenska obvinila vládu, že může za „havárii 1000 tupolevů“. Jde o přepočet počtu obětí covidu-19 na odpovídající počet letadel Tu-154M. Ve vládním letadle v dubnu 2010 zemřelo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky a vládnoucí strana si tragédii velmi často připomíná.

K uctění památky 100 tisíc obětí koronaviru vyzval v úterý předseda opoziční Občanské platformy Donald Tusk. Svíčku mají lidé zapálit navečer v Saském parku v centru Varšavy.

Bývalý premiér zároveň kritizoval vládu za strach z boje s pandemií. „Pokud jste stoupenci všeobecného očkování, tak rozhodněte, přeci vládnete. Odpovídáte za zdraví a bezpečnost Poláků. Pokud se bojíte rozhodovat, odejděte,“ reagoval opozičník na slova ministra Niedzielského o možnosti povinné vakcinace.

Během dvou pandemických let zemřelo v Polsku podle datového týmu deníku Gazeta Wyborcza více než milion lidí, což je o 182 tisíc víc než v předpandemických letech 2018–2019. Znamená to, že z mapy zmizela města Olštýn nebo Hlivice. V Česku by číslo odpovídalo Plzni. Nejvíce lidí během jednoho dne podlehlo v Polsku loni v květnu: 954. Na konci prosince denní počty znovu atakovaly hranici 800.

Patnáct zemí včetně Polska

Na celém světě podle serveru Our World in Data covidu-19 podlehlo na 5,5 milionu lidí, z toho 918 500 ve státech EU. Více než 100 tisíc obětí hlásí na světě 15 zemí, včetně Brazílie, Ruska, Ukrajiny, Německa, Francie nebo Itálie. V úterý k nim přibylo Polsko. Data ale vychází z oficiálních statistik prezentovaných vládami, ve skutečnosti mohou být počty v řadě zemí vyšší.

Česko je na tom oficiálně ještě hůř

Přímo covidu-19 se od úterý podle oficiálních vládních statistik přičítá přes 100 tisíc obětí. V Česku je to 36 683 lidí. V přepočtu na milion obyvatel tak situace v Česku vychází ještě hůř než v Polsku (3408 ku 2400). V Česku se ale zároveň dlouhodobě na koronavirus více testuje, a covid-19 se tak potvrdil u více obětí.

„Sotva jsme předstihli Gabon a pořád jsme daleko za Botswanou,“ říká k polskému počtu testů rektor varšavské Lékařské univerzity Marie Curie-Sklodowské Krzysztof J. Filipiak. „Ze statistik jasně vyplývá, že jsme si s pandemií neporadili. Zdůrazňuji, že se nám vede nejhůř ze států EU, kde soupeříme o pozici nejhorší země s Bulharskem a Rumunskem,“ dodal pro server Wirtualna Polska (WP).

Vysoký počet obětí připisuje WP i polské nátuře, kdy se lidé obrací na lékaře, často až když jim už není pomoci. Důvodem může být nedůvěra k podfinancovanému polskému zdravotnictví, ve kterém připadá na pacienta nejméně lékařů v EU, a také snaha vyhnout se testování a následné karanténě.

Filipiak není optimistou, ani co se výhledu týče, hlavně vzhledem k přetrvávající nízké proočkovanosti. „Chyb se udělalo mnoho: katastrofální úroveň proočkovanosti, absence vzdělávání o očkování u dospělých i dětí. (…) Absence reakce na antivaxerské excesy. Tolerování antivaxerských politiků v parlamentu, absence legislativy týkající se covidových pasů, nehorázný přístup k dodržování doporučení během vrcholu pandemie, jako byl nedávný Silvestr snů v Zakopaném,“ vyjmenovává rektor.

Silvestrem snů má Filipiak na mysli pořad státní Polské televize. Estrádu ve venkovním areálu v podtatranském Zakopaném sledovalo na 30 tisíc lidí. Většina z nich byla očkovaná, ale zároveň neměla roušku nebo respirátor a nedodržovala minimální vzdálenost.

Foto: Profimedia.cz

Publikum během Silvestra snů polské státní televize TVP v Zakopaném.

Týden po akci vzrostl počet nakažených v tatranském okresu, kam spadá Zakopané, o 159 procent. V absolutních číslech jde ale dál o nízké počty (do 30 nakažených denně) a může to být i důsledek příjezdu lyžařů, podobně jako v rakouských Alpách. Média i tak akci přejmenovala ze Silvestra snů na Silvestr nákazy. Velké akce v době pandemie nejsou v Polsku výjimkou. Například na podzim 2020, kdy vrcholila druhá pandemická vlna, se v ulicích velkých měst konaly masové protesty proti omezení práva na potrat.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované