Hlavní obsah

Dušek: Epidemie by mohla přibrzdit na přelomu roku, ale možná jen dočasně

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

30. 11. 2021 19:50

Leden a únor jsou rizikové měsíce pro šíření virového onemocnění a v Evropě je navíc již nová varianta viru, u které ještě nevíme, co způsobí, vysvětluje Ladislav Dušek, proč je vývoj v dalších měsících nejistý.

Článek

Aktuální vlna epidemie ještě není u svého vrcholu, předjímá Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Dle jeho předpovědí bude v prosinci ještě nárůst případů pokračovat. „V tomhle týdnu je prognóza téměř jistá. Můžeme se dostat i přes 1 300 případů na 100 tisíc obyvatel (v pondělí to bylo 1 200, pozn. red.). Záchyty pozitivních případů budou pokračovat ještě několik dní,“ říká Dušek.

Prognóza zátěže nemocnic je rovněž negativní. Aktuálně se zhoršuje podle horní hranice rizikového vývoje, což podle Duška značí, že koncem týdne se určitě dostaneme přes sedm tisíc hospitalizovaných v jeden den (nyní je to asi 6 400, pozn. red.).

Vrchol této vlny by měl nastat na Vánoce, kdy by v nemocnicích mohlo být v jeden den přes deset tisíc pacientů.

„Vývoj stále potvrzuje naplnění tzv. rizikového scénáře, který byl vytvořen ke konci srpna a předpokládal naplnění řady rizikových faktorů. Zejména nedostatečné proočkování populace, včetně seniorních generací, kde by žádoucí bylo překonání hranice 90 %,“ uvádí Dušek.

Na JIP by se situace z jara neměla opakovat

Co se týče vývoje hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče, koncem týdne je možné očekávat kolem tisícovky pacientů. V úterý to bylo 937.

„Není žádný optimistický scénář, ten přestal platit už v srpnu. Naše modely jsou ve shodě s predikcí Evropského centra pro prevenci nemocí, který konstatuje, že epidemie by se v Evropě mohla přibrzdit na přelomu roku. To zbrzdění může být jenom dočasné, protože leden a únor jsou rizikové měsíce pro šíření virového onemocnění a v Evropě je již nová varianta viru, u které ještě nevíme, co způsobí,“ konstatuje Ladislav Dušek.

Zároveň ale podle něj pohled na křivku zátěže JIPek dává jistou míru optimismu. „Tady vývoj není tak dramatický, jak by se mohlo zdát. Opravdu hrozí, že v jeden moment se bude na JIP vyskytovat přes tisíc pacientů, ale křivka nemá stejný směr jako křivka celkových hospitalizací, a už vůbec ne tak jako křivka nově nakažených. Tohle je z drtivé většiny ochranný efekt vakcinace,“ konstatuje Dušek.

Pro nemocnice to bude znamenat zátěž, avšak o něco menší, než to bylo v únoru a březnu. „Pokud budeme mít přes 1 100 pacientů na JIP, bude to znamenat vysoké ohrožení jakékoliv necovidové péče. Nicméně připomeňme si, že nejvíc to bylo 1 900 až dva tisíce právě počátkem roku. I když tato čísla nelze vyloučit úplně, vývoj se jeví pozitivnější,“ říká Dušek.

Foto: Ladislav Dušek/ÚZIS

Predikce vývoje hospitalizovaných s covidem na JIP.

Pozitivnější vývoj na obzoru

Dušek také hovoří o malém světle na konci tunelu. Podle něho je pravděpodobné, že tato vlna bude kulminovat na Vánoce.

„I přes celkově rizikový vývoj lze v posledním týdnu pozorovat jisté známky zpomalování růstu prevalence aktivních nákaz. Relativní pozitivita indikovaných testů již neroste skokově, ale osciluje na dosažených vysokých hodnotách. Jde zatím o neprůkazný indikátor, že prevalence aktivních nákaz již prudce nenarůstá,“ uvádí pro Seznam Zprávy Ladislav Dušek.

Důvodem zlepšení je dle Duška očkování. „Proočkovanost se zlepšila. Za poslední měsíc v některých věkových kategoriích narostla i o deset procent, v těch seniorních přibylo 50 tisíc očkovaných za tři týdny,“ popisuje ředitel zdravotnických statistiků.

Přesto ale v populaci 65+ přesáhl sedmidenní počet nově prokázaných případů hodnotu 520 na 100 tisíc obyvatel a relativní pozitivita testů zde narostla nad 30 %, líčí stav epidemie Ladislav Dušek.

„I očkovaný se může nakazit, to je realita,“ říká k tomu. „To, že expiruje ochrana vakcinace, je téměř přírodní jev a skutečně expiruje ochrana proti nákaze. Ale velmi málo expiruje ochrana proti těžkému průběhu. A očkovaný senior má sedm až devětkrát nižší šanci, že bude mít těžký průběh,“ zdůrazňuje Dušek.

Své slova dokládá i čísly. V nemocnicích bylo minulý týden denně hospitalizováno na jednotce intenzivní péče přibližně dva až třikrát víc neočkovaných než očkovaných starších 16 let. Ještě přehlednější jsou seniorní kategorie 65+ a 75+: přibližně osmkrát a přibližně čtyřikrát. Ochranný efekt vakcinace (neboli snížení šance na rizikový průběh) byl v listopadu u těchto kategorií víc než 80 procent.

Ještě silnější ochrana vakcinace je před extrémně silným průběhem, který již vyžaduje napojení na mimotělní podporu přístroje ECMO – až 86 procent. „Toto jsou opravdu plně reprezentativní čísla, tady nemůže ‚utéct‘ žádný pacient. Nemůžeme minout, že pacient doputoval na přístroj a čísla jsou hlášena v reálném čase nemocnicemi. Ochranný efekt nemůže být nikdy 100 procent, ale drží se opravdu vysoko,“ hodnotí Dušek.

Foto: Ladislav Dušek/ÚZIS

Porovnání očkovaných a neočkovaných hospitalizovaných na ECMO na 100 tisíc obyvatel.

Podle jeho interpretací na jednotkách intenzivní péče leží dva typy pacientů. „První z nich jsou pacienti po dokončeném očkování a tvoří zhruba 30 procent. Mají 75 a více let s mnoha chorobami a je evidentní, že u nich ochranný efekt vakcinace prostě vyprchal a nebo je vakcína nemohla ani chránit. A 70 procent pacientů tvoří o deset až 12 let mladší (neboli mají medián věku 65 let a méně), nejsou výjimkou také padesátiletí a nejsou očkovaní,“ vypočítává ředitel ÚZIS.

Došlo k vyčerpání imunity

V rozhovoru pro Seznam Zprávy osvětlil také příčiny vzniku této už v pořadí páté vlny epidemie. Jak je možné, že je tolik lidí očkovaných, přesto to na průběhu epidemie takřka není znát?

Aktuální vlna epidemie má podle Duška čtyři hlavní důvody. „Máme tady vysoko nakažlivou variantu viru, která je úplně jiná než ty předtím a způsobuje jinou epidemii. To umocňuje silná podzimní sezóna, která je ovlivněná počasím, chováním lidí, kteří se přesunuli do vnitřních prostor, a jde vidět, že narostla symptomatičnost případů v rizikových okresech až na 55–60 procent,“ říká statistik.

„Z druhé strany došlo také k vyčerpání imunity. Jednak obecně v tomhle období se imunita propadá v populaci, ale také dochází k vyčerpání imunity u očkovaných lidí s určitou vzdáleností od vakcinace, střed je kolem šesti měsíců,“ shrnul Dušek důvody aktuální vlny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované