Hlavní obsah

Hrozba zvláštní daně pro neočkované zvýšila v Quebecu zájem o vakcínu

Foto: Profimedia.cz

Očkuje se i v práci. Zájem o vakcínu v kanadské provincii roste po oznámení, že by neočkovaní mohli platit speciální zdravotní daň.

Reklama

14. 1. 12:29

Kanadský Quebec už dříve například podmínil očkováním proti covidu nákupy alkoholu a konopí. Tento týden ohlásil i plán uvalit na neočkované zdravotní daň, což se projevilo na zvýšeném zájmu o vakcíny. Část odborníků je ale proti.

Článek

Zájem o očkování první dávkou vakcíny proti covidu-19 v kanadské provincii Quebec roste. Quebecký ministr zdravotnictví uvedl, že 10. ledna se zaregistrovalo na první dávku pět tisíc lidí. V úterý, tedy v den oznámení nové daně pro neočkované, už se jejich počet zvýšil na sedm tisíc. „Je to povzbudivé!“ uvedl ministr zdravotnictví Christian Dubé na Twitteru.

Quebec registruje nejvíce úmrtí v souvislosti s covidem-19 ze všech kanadských provincií. V regionu, kde žije okolo 8,5 milionu lidí, přišlo o život už více než 12 tisíc lidí. Vzhledem k prudkému nárůstu nově nakažených vinou šíření varianty omikron místní úřady nedávno nařídily uzavření škol a v provincii platí zákaz vycházení od 22. hodiny večer, informuje stanice NPR.

Když quebecký premiér Francois Legault oznámil plán zvláštních odvodů pro neočkované, obhajoval tento krok tím, že pouze asi deset procent quebecké populace tvoří neočkovaní. Právě oni ale podle premiéra tvoří polovinu všech hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče.

Podle zdravotníků se průměrné náklady na jeden případ nákazy covidem-19 v nemocnici pohybují na úrovni 23 000 kanadských dolarů (okolo 393 tisíc korun). U pacientů na jednotkách intenzivní péče se pak náklady vyšplhají až na 50 000 kanadských dolarů (více než 855 tisíc korun).

„Ti, kteří se v nadcházejících týdnech odmítnou nechat naočkovat první dávkou, budou muset zaplatit nový zdravotní příspěvek,“ řekl v úterý premiér Legault. „Je to otázka spravedlnosti pro 90 procent populace, která přinesla nějaké oběti. Dlužíme jim to,“ dodal předseda vlády.

Opatření se nebude vztahovat na lidi, kteří očkování ze zdravotních důvodů podstoupit nemohou, uvedl v úterý. „Chápu a cítím všeobecnou nespokojenost vůči neočkované menšině, která podle všech propočtů zahlcuje naše nemocnice,“ dodal Legault na tiskové konferenci.

Daň by podle něj měla být poměrně vysoká, aby skutečně motivovala k očkování. Konkrétní výši poplatku ani termín, odkdy by ho měli lidé platit, zatím vláda neupřesnila. Premiér pouze řekl, že by se mohla objevit v quebeckém daňovém přiznání, neřekl ale, jestli už v tom za loňský rok.

Premiér Legault také ve středu večer oznámil, že quebecké základní, střední i vysoké školy se mohou studentům znovu otevřít v pondělí. Podle deníku Montreal Gazette má ve stejný den skončit noční zákaz vycházení.

Speciální zdravotní daň pro neočkované by nebyla v Quebecu prvním tvrdým opatřením v době pandemie. Minulý týden vedení provincie, kde žije téměř čtvrtina všech Kanaďanů, oznámilo, že obyvatelé budou muset být od 18. ledna očkovaní, aby si mohli koupit alkohol nebo konopí, uvádí CNN. Doklad o očkování je také nutný pro návštěvu restaurace, posilovny nebo sportovních akcí.

Kanadský premiér Justin Trudeau zatím odmítl nová opatření v Quebecu komentovat. Kanadský ministr zdravotnictví Jean-Yves Duclos zdůraznil, že očkování je cestou z pandemie.

„Na federální úrovni jsme prokázali, že očkovací povinnost funguje. 99 procent státních zaměstnanců a téměř 99 procent státních zaměstnanců na federální úrovni je buď plně naočkováno, nebo tomu tak brzy bude,“ řekl Duclos na středeční tiskové konferenci.

Daň pro neočkované mezitím vyvolala diskusi mezi právníky a dalšími odborníky. Podle kanadské stanice CBC jde ale o otázku spíše filozofickou nebo politickou než právní. Podle analýzy totiž nové nařízení není v rozporu s kanadským zdravotnickým zákonem.

„Pravděpodobně někteří lidé budou tvrdit, že quebecký návrh porušuje kanadskou listinu práv a svobod, a to konkrétně právo na život, svobodu a bezpečí. Jsou výklady, které hovoří o tom, že součástí tohoto práva na život, svobodu a bezpečí je i tělesná autonomie a přijímání vlastních lékařských rozhodnutí a právo na sebeurčení,“ řekla stanici profesorka práva na univerzitě v Calgary Lorian Hardcastleová.

„Myslím, že tento případ vyvolá otázku, zda to bylo ze strany vlády rozumné rozhodnutí. Bylo nutné to udělat? Nemohla vláda dosáhnout zvýšené proočkovanosti jinými mechanismy než tímto donucovacím prostředkem?“ sdělila Hardcastleová stanici.

Podle Hardcastleové se poslední krok quebecké vlády od ostatních opatření odlišuje tím, že zde není alternativa. Jako příklad uvádí, že neočkovaní sice nesmí navštěvovat restaurace, ale stále si mohou hotové jídlo nechat dovézt.

Stejně tomu podle profesorky práva je i u takzvaných „daní z hříchu“, tedy spotřebních daní na zboží považované za škodlivé. V Kanadě je takto vyšší daň u cigaret, alkoholu nebo hazardních her. Provincie Newfoundland a Labrador plánuje tuto daň zavést také u sladkých nápojů. Podle Hardcastleové ale i u těchto daní existují poměrně jednoduché způsoby, jak se jim vyhnout, například nekupovat cigarety a alkohol.

Profesorka bioetiky na univerzitě v Montrealu Vardit Ravitskyová se pak obává, že by zavedení této daně mohlo tvrdě dopadnout na občany s nízkými příjmy. Pokud by ale toto opatření opravdu začalo platit, měly by se podle ní poplatky vyměřovat na základě příjmu jednotlivce. Ravitskyová také řekla, že ji trápí myšlenka, že by frustrace a netrpělivost ze strany očkovaných vůči neočkovaným mohly řídit vládní zdravotní politiku.

„Nechcete, aby si veřejnost myslela, že opatření v oblasti veřejného zdraví jsou politicky volena tak, aby uklidnila naštvanou a unavenou většinu,“ řekla Ravitskyová. „Pokud si myslíte, že je to z etického hlediska nejlepší a epidemiologicky nejúčinnější, dobře, ale ne z důvodu, že je většina naštvaná. Všichni jsou teď naštvaní z různých důvodů,“ dodala profesorka.

Podle webu Covid-19 Tracker je aktuálně v zemi alespoň první dávkou naočkováno necelých 84 procent populace (u populace nad 5 let je to 88 procent). Plně naočkováno je pak přes 77 procent Kanaďanů (necelých 81,5 procenta u osob nad pět let).

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované