Hlavní obsah

Klesající čísla jako ukolébavka. Vývoj epidemie mohou zvrátit Vánoce a omikron

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Na jednotky intenzivní péče se ještě přesunují lidé, kteří byli hospitalizováni v minulém týdnu. Koordinátoři péče už mají obavy z ledna.

Reklama

14. 12. 2021 10:29

Česko zažívá v posledních dnech mírný pokles nově nakažených s covidem. Optimistický vývoj ovšem může zvrátit nová mutace omikron a nedisciplinovanost během svátků. Hledíme do budoucnosti s nejistotou, zní z nemocnic.

Článek

Dva možné scénáře následujícího vývoje epidemie: optimistický a omikronový. Optimistický výhled hovoří o postupném poklesu počtů nově nakažených a následně i hospitalizovaných v nemocnicích. Druhý scénář počítá s tím, že by vše mohla změnit mutace omikron. Zatím ale není jasné jak.

Zatímco aktuální covidová data naplňují první scénář, experti nebo krajští koordinátoři intenzivní péče, jež oslovily Seznam Zprávy, se připravují spíše na příchod další vlny, kterou by mohl způsobit právě omikron a setkávání lidí během Vánoc.

S velikou pravděpodobností vytvoří novou vlnu a je otázkou, jak bude hrozná. Ke všemu ještě nevíme, jestli je omikron nebezpečnější, co se týče pravděpodobnosti těžkého průběhu.
Martin Šmíd, matematik a pedagog z Ústavu teorie informace a automatizace na Akademii věd ČR

„Je tu obrovské riziko. To, že jsme dostali nárůst šíření pod kontrolu, je skvělá věc, ale rozhodně to neznamená, že se na opatření můžeme všichni vykašlat,“ říká Josef Škola, koordinátor intenzivní péče v Ústeckém kraji a primář kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny v ústecké Masarykově nemocnici.

„Nedá se vyloučit, že po Novém roce nastoupí omikron a čísla se začnou opět zhoršovat. A na to se musíme připravit,“ vyzývá i Roman Chlíbek, šéf Národního institutu pro zvládnutí pandemie a předseda České vakcinologické společnosti.

Co vyvede omikron

Oslovení odborníci se shodují, že klíčový bude vývoj během ledna. Právě začátek příštího roku by totiž mohl ukázat, jak se bude projevovat nová varianta omikron.

„Kdyby se neobjevil omikron, tak budou počty klesat a nakonec se epidemie utlumí. Nicméně s omikronem přicházejí dvě nebezpečí. Zaprvé je nakažlivější a zadruhé se může stát, že obejde imunitu, ať už přirozenou, nebo vakcinační. Do jaké míry tomu tak je, se ještě úplně přesně neví,“ vysvětluje Martin Šmíd, matematik a pedagog z Ústavu teorie informace a automatizace na Akademii věd ČR, který spolupracuje s Centrem pro modelovaní biologických a společenských procesů a v týmu se zabývá predikováním vývoje covidové epidemie.

I proto, že kolem nové varianty covidu panuje spousta neznámých, je Šmíd v předpovědích vývoje epidemie opatrný. Velmi pravděpodobné je podle něj pouze to, že varianta omikron v řádu týdnů v Česku převládne.

„A s velikou pravděpodobností vytvoří novou vlnu a je otázkou, jak bude hrozná. Ke všemu ještě nevíme, jestli je omikron nebezpečnější, co se týče pravděpodobnosti těžkého průběhu,“ dodává Martin Šmíd.

Naopak Roman Chlíbek opatrně připouští, že vývoj by mohl být z pohledu zátěže v nemocnicích i méně nebezpečný. „Objevují se náznaky, že by omikron nemusel mít tak závažné průběhy,“ říká šéf Národního institutu pro zvládnutí pandemie.

Nemocnice stále na hraně svých možností

Středobodem zůstává vytíženost nemocnic. A jak upozorňují krajští koordinátoři intenzivní péče v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, aktuální pozvolný pokles nově nakažených se do nemocnic promítá se zpožděním. Zejména na jednotkách intenzivní péče se tak v těchto dnech ještě projevuje nárůst pacientů, kteří byli hospitalizováni před týdnem či dvěma.

„Je to dáno tím, že postupně dochází ke zhoršení stavu, který vyžaduje intenzivní péči. Těžko odhadovat vrchol,“ hlásí Peter Sklienka, moravskoslezský koordinátor intenzivní péče a primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Takoví pacienti přitom nemusí vždy ve statistikách figurovat, protože nejsou hodnoceni jako infekční, a tedy covidoví. „Jen u nás máme pět nebo šest pacientů, kteří jsou postcovidoví, už nejsou ve statistikách, ale pořád jsou v nemocnicích a mnohdy bohužel v kritickém stavu,“ říká Sklienka.

Foto: Ministerstvo zdravotníctví, ÚZIS, Ladislav Dušek

Na predikci možného vývoje poštu pacientů na jednotkách intenzivní péče, která byla tvořená s daty k 7. prosinci pro Národní dispečink lůžkové péče, lze vidět tři varianty možného vývoje. Data v dalších dnech víceméně kopírují spodní hranici vývoje, tedy světle červenou nejnižší křivku. I ta ovšem počítá s tím, že v následujících dnech může počet pacientů ještě narůstat.

Jeho kolega, ústecký krajský koordinátor a primář Josef Škola, zároveň vysvětluje, proč mají v nemocnicích z nové, nakažlivější mutace obavy. „Bohatě stačí, aby byla stejně závažná jako současná varianta, dokonce i když bude o něco méně závažná než delta. Z pohledu nemocnic to vykompenzuje svojí vyšší nakažlivostí a snadnějším šířením,“ líčí Škola.

Zvrtnout se může situace i kvůli chování lidí. „Obecně je nižší vůle dodržovat protiepidemická opatření a to může vším ještě hodně zamíchat. Spíš si myslíme, že budeme v tomto stavu ještě po řadu týdnů,“ dodává Škola.

Aktuální data jako ukolébavka

Z covidových dat se přitom na první pohled může zdát, že se situace před Vánoci zlepšuje. Například v neděli statistiky hlásily o třetinu méně případů než minulý týden a o polovinu nižší hodnoty než před 14 dny. Relevantnější je ale srovnání sedmidenních průměrů nově nakažených. Z týdne na týden čísla poklesla ve čtvrtek 2. prosince, a to poprvé od konce srpna. Z průměrného sedmidenního počtu 18 859 na 17 360 pozitivních.

Postupný útlum. To lze vyčíst z aktuálních dat všech druhů testů. Snižuje se počet odhalených nákaz jak u diagnostických, tak i epidemiologických a preventivních testů. Tento vrchol vlny se ovšem se zpožděním přesouvá právě do nemocnic.

Zároveň je ale nutné si uvědomit, z jak vysokých hodnot počty nově diagnostikovaných klesají. Všechny rekordy nárůstů za jednotlivé dny byly zbořeny v průběhu dvou týdnů od poloviny listopadu do jeho konce. Ještě 1. prosince zaznamenaly laboratoře nejvyšší středeční čísla za celou dobu trvání epidemie – 21 138 pozitivních. Nedělní přírůstek je pak 8. nejvyšší hodnotou v tomto dnu od startu roku. Minulé pondělí by v tomto žebříčku skončilo dokonce druhé.

A klesá i počet provedených testů. V neděli klesly absolvované PCR testy mezi týdny shodně o třetinu jako počet nakažených. Toto číslo samo o sobě ještě nemusí o ničem vypovídat. Zásadní je pozitivita testů. A například u vytrasovaných kontaktů klesala až do pátku na úroveň 11 procent, o víkendu ale zase stoupla na 13,5 procenta. Podle Světové zdravotnické organizace je přitom epidemie ještě pod kontrolou, pokud pozitivita testů dosahuje maximálně 5 procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované