Hlavní obsah

Na lyže jen s Tečkou, na čaj klidně s omikronem. Reportáž z horského střediska

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Sníh na horách láká každý víkend tisíce lidí do horských středisek.

Reklama

16. 1. 10:42

Pandemie tu už nikoho netíží, Češi si horské lyžování po roční pauze užívají dosyta. Jak vypadá taková sobota u krkonošské sjezdovky?

Článek

„To je taková klasická česká cesta na hory. Všude hnědo, mlha a tma,“ komentuje cestu z Prahy do Harrachova kolega fotograf. Má pravdu. V sobotu brzo ráno vstávají víkendoví lyžaři, aby stihli první lano, nebo bílou stopu bez lidí. Cestou je jen špinavý sníh, zamlžená okna autobusů a těžké lyže.

Krkonošské město Harrachov mají Češi rádi. Jezdí se sem na Mumlavské vodopády, na exkurze do skláren, na skokanské můstky a také na lyže.

Rodina pana Zdeňka vyrazila v polovině ledna na svah po dvou letech. Loňskou sezonu zhatila covidová pandemie. „Pomalu se rozjíždíme. První jízda nic moc, druhá už lepší. Už jsme ale vyrazili, jsme očkovaní, udělali jsme si i PCR test před víkendem na horách, pro jistotu,“ vypráví pod sjezdovkou otec od rodiny.

Je přibližně jedenáct hodin dopoledne a lidí tu málo není. Na skipas se stojí asi 4 fronty přibližně po třiceti lidech. U turniketů na lanovku je slušný hrozen určitě více než sta lidí, kterých stále přibývá.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

U pokladen stojí fronty desítek lidí.

Vlekaři letos kvůli covidové pandemii provoz nezastavili. Musejí se ale řídit pravidly. Pro skipas si může jen plně očkovaný, nebo ten, kdo prodělal v posledních 180 dnech covid-19. Do kabinové lanovky se smí pouze s respirátorem.

Parkoviště u sjezdovky praská ve švech, kolem poledne už tu stojí dřevěné zábrany – sem už se nevejde ani jedno auto. Další lyžaři musí na vzdálenější parkoviště a dojít to pěšky. Z aut vystupují topením ohřáté rodiny, které se rychle snaží obléct. U otevřených kufrů hledají všechny rukavice, čepice, helmy, hůlky i lyže.

Do lyžáků se právě snaží soukat rodina Martiny a Ivana. „Jsme tu s celou partou kamarádů. Přijeli jsme na víkend z Brandýsa nad Labem, hlavně lyžovat,“ komentuje Martina a pomáhá dětem do bot. Do Harrachova vyrazili po dlouhé době. „Jezdili jsme sem ještě za svobodna. Je to tu pro nás taková nostalgie,“ dodává. „Jasně, všichni jsme očkovaní. A tak to má být,“ doplňuje ji manžel Ivan.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Češi jsou lyžaři.

„U pokladen nám kontrolovali Tečku,“ potvrzuje pan Zdeněk. A také všichni další, koho Seznam Zprávy u sjezdovky oslovily. V přilehlých restauracích už je ovšem praxe jiná. Pandemie, až na pár vystavených cedulí, jako by nikdy nebyla. V respirátoru je reportérka mezi stovkami lidí – včetně personálu – jediná.

„Tady nás nikdo nekontroloval. Možná předpokládají, že sem stejně chodí lyžaři, kteří musí být očkovaní,“ uvažuje paní Eva. Sedí na terase a její sedmiletý syn právě pucuje smažený řízek s bramborem. Na hory jezdí často, syna prý lyžování hodně baví, a tak mu přes zimu věnují hodně času.

V Česku jen na běžky

Do Harrachova ale rodina paní Evy nejezdí tak často, spíš na Mísečky nebo do Malé Úpy. „Musím ale říct, že je to tu takové klidnější. V těch areálech blíž Špindlu je sice servis daleko lepší, ale lidé, kteří tam jezdí, jsou takoví, no… jak bych to řekla, no…,“ naznačuje Eva, že Špindlerův mlýn dlouhodobě láká o něco bohatší klientelu.

Tady se mísí několik kultur i dob: Klasické české roubenky polepené ostře oranžovými nápisy Ski!, Nejlevnější půjčovna lyží!, Sleva 30 procent!, Smažák!, velkolepých budov postavených v 70. letech minulého století, které neprošly opravami a také úplně nové stavby s restauracemi, které lákají na alpské bombardino.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

„Vylepšené“ roubenky.

„Máme se dobře, lidí je spoustu. Nic vám ale říkat nebudu, běžte se ptát jiných,“ odbývá reportérku provozovatel nedalekého penzionu s restaurací. Takových jako on je v Harrachově víc. S novináři se bavit nechtějí. Stejně tak mladík, který se snaží lopatou rozbít led na chodníku k restauraci u sjezdovky. „Dělám tu všechno možné. Práci jsem tu měl i přes lockdown, pan šéf mi tu vždycky nějakou našel,“ říká přeci jen.

„S Itálií se to nedá srovnat,“ hodnotí pan Petr. Stojí pod svahem a čeká na třináctiletého syna, který chtěl jít lyžovat. Sami se s manželkou spíš chtějí projít po Harrachově a udělat si klidný den. „Tady se to nedá. V Itálii nečekáte fronty a jezdíte jen na manšestru,“ srovnává dál.

Souhlasí s ním i čtyři dámy z Hradce Králové, které se právě zařadily do dlouhé fronty na lanovku. Na nohou však nemají sjezdové lyže, ale běžky. „Necháme se vyvézt nahoru, už máme nějaký věk. Ale plánujeme tam nějakou hezkou hřebenovku,“ smějí se. Běžkařů je ve frontě na lístky výrazný počet. Stejně tak skupinek v okolí, které vyráží do stopy přímo z Harrachova.

„Do Česka jedině na běžky. Na sjezdovky už jen do Alp,“ říkají rozhodně a vydávají se dál od hluku vleků, dětí, reproduktorů a smažených pochoutek blíže k přírodě a klidu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované