Hlavní obsah

Koronavirus? Po roce 2030 nás čeká další krize. Vláda to tají, říká Kalousek

Hostem speciální Výzvy byl Miroslav Kalousek. (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

19. 5. 12:10

Nouzový stav skončil. Česko míří k normálu. Jak se ale lidem vrací do starých kolejí? Budou mít dost peněz na důstojný život? A jak kabinet Andreje Babiše vlastně celou situaci zvládl?

Článek

Hostem speciální Výzvy byl někdejší ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Část přepisu rozhovoru nabízíme níže, celý speciál si můžete pustit ve videu.

Pane předsedo, vy jste na svém Twitteru poradil lidem, aby spíše šetřili, než aby utráceli. Napsal jste: „Neutrácejte! Šetřete na příští těžké dny. Koneckonců, sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová tvrdí, že každý má mít vatu na 3 měsíce. Poslechněte ji!“ Proč lidem radíte, aby šetřili? Je to podle vás cesta z krize ven?

Lidé jsou v jiné situaci než stát. Stát je teď v situaci, kdy opravdu musí dávat cílené impulzy do ekonomiky, i za tu cenu, že se zadluží. Na stát nepřijde exekutor tak snadno. Na lidi ale ano. A my jsme teprve na začátku té ekonomické krize. Dnes skončil nouzový stav, ale začíná poměrně vážná ekonomická situace. A jsem přesvědčen, že na konci druhého kvartálu uvidíme víc než dvouciferný propad našeho hospodářství a žádná rodina neví, kdo přijde o zaměstnání. Nevíme, jak to bude dlouho trvat. A neměli bychom utrácet za hlouposti. Samozřejmě to neznamená, že si nekoupíme jídlo nebo nezaplatíme nájem.

A tou hloupostí, kterou by si lidé neměli dovolit, je například co?

Každý podle svého rodinného rozpočtu, ale ty příští měsíce, a mohou to být i roky, já doufám, že ne, ale opravdu o té budoucnosti nikdo nic neví, je třeba mít doma nějakou minimální rezervu na opravdu špatnou chvíli, která může přijít. Proto lidi nabádám, ať myslí na to, že jim může být ještě podstatně hůř než teď, a ať zapomenou na to, že ten moudrý, chytrý stát se úplně o každého postará. Vždycky, když se chceme starat, musíme začít sami u sebe.

Konkrétně paní Jana nám poslala e-mail a ptá se: „Neutrácejte, tak zní vaše rada občanům. To by neřekl ani blázen, protože ekonomika se točí v případě, že lidé utrácí. Nebo snad má každý sedět doma na penězích a ekonomika bude čekat, až se někdo probere?“

Samozřejmě že by pro ekonomiku bylo úžasné, kdyby si každá rodina teď vzala úvěr a ten úvěr utratila za cokoliv, protože by lidé napumpovali peníze do ekonomiky. No a pak by přišli ti exekutoři. Já radím každému občanovi, aby se choval rozumně.

A co byste potom poradil třeba českým podnikatelům, kteří teď měli několik týdnů zavřeno? Sice mohou otevřít restaurace, ale lidé poslechnou vaši radu a nepůjdou utrácet a uvaří si doma.

Koupěschopnost lidí je různá. Jsou lidé, kteří na tu restauraci vždycky budou mít. Ale jsou lidé, kteří udělají možná dobře, když si ji odepřou.

Jak nastartovat českou ekonomiku?

A jaký by byl tedy recept Miroslava Kalouska na to, jak rozjet ekonomiku, když lidé nemají utrácet a spíše šetřit?

Jde o fiskální impulzy ze strany státu, které budou dostatečně jednorázové, dostatečně cílené, což bohužel nejsou. Nemám vládě za zlé zvýšené výdaje s koronakrizí. Ani jí nemám za zlé ten propad příjmů díky krizi, za to nemůže, to by se stalo každé vládě. Ale vláda tam má také 6 let toho svého neodpovědného hospodaření. Ono se málo ví a mělo by se zdůrazňovat, že už v roce 2019, dávno před koronakrizí, vláda prolomila pravidlo rozpočtové odpovědnosti, ke kterému se zavázala. My máme za sebou 6 let neodpovědného hospodaření. Vláda netvořila rezervy, ačkoliv ji o to Národní rozpočtová rada žádala. Takže skutečně ta odolnost toho rozpočtu velmi, velmi poklesla.

Nemáme dostatečně dobrý polštář?

Vládě nezbývá nic jiného než si půjčit. Také to udělá. Důležité je na co. A tady tvrdím, že celá řada těch opatření mohla být a měla být masivnější, měla být přímá, málokomu asi pomůže odklad třeba sociálního pojištění o 3 měsíce, protože až to za ty 3 měsíce bude moci zaplatit, tak je pravděpodobné, že se dostane do velkých potíží. Já jsem se vůbec nebránil tomu, že by to těm nejpostiženějším sektorům mělo být odpuštěno.

Programy jako Antivirus, COVID, Pětadvacítka a podobné věci nejsou podle vás dostatečné?

Ne. Program COVID je jedna velká tragédie. Vždyť si na něj zatím sáhlo jenom několik málo subjektů a máme důvod se obávat, že to byli ti, kteří věděli o podmínkách dopředu.

A tu informaci, že to byli lidé, kteří věděli o podmínkách dopředu, jste vzal, pane předsedo, kde?

To je zcela zřejmé, podle toho, že v okamžiku, kdy byl vyhlášen COVID II, tak se podívejte na ty formuláře, které musely být vyplněny. I velmi kvalifikovaný člověk s pomocí svého účetního personálu to musel zpracovávat poměrně dlouho, minimálně jednu pracovní směnu. Jestliže ten program byl vyčerpán za několik hodin, tak je pro to jediné vysvětlení – někdo měl ty informace dopředu a měl ty žádosti vyplněné dřív.

Pojďme na divácký dotaz, který nám přišel do naší e-mailové schránky. Ptá se Jiří Jelínek: „Dobrý den, v roce 2019 bylo zhruba 500 mrtvých na silnicích, přes 1 500 lidí zemřelo na chřipku, tisíce mrtvých kvůli kouření, alkoholu a podobně. Nyní máme zhruba 300 mrtvých na covid-19.“ Stojí tento ekonomický průšvih za to?

Víte, tohle je strašně těžké dilema. Já neumím přepočítávat lidský život na peníze. Ta vládní opatření, která vláda zavedla, měla v drtivé většině moji podporu. Vždycky říkám: Vláda byla velmi efektivní v nařizování a zakazování. Tam bych jí dal jedničku až jedna minus. Ale byla velmi nesrozumitelná a chaotická v rozvolňování těch opatření a naprosto tragická v účinné a především rychlé pomoci. To, co je ještě horší, než že ta pomoc je nedostatečná, je, že je strašně pomalá. Ty firmy, zejména ty malé a střední, by potřebovaly tu likviditu okamžitě. A podíváme-li se do zemí okolo nás, Rakousko, Německo, tak tam skutečně ta pomoc přišla v řádu dnů, často i v řádu hodin. Tady to trvá měsíce. A to už může být pozdě.

Vláda vzala naše návrhy a prohlásila je za své

Když se podíváme na celé jednání vlády za ty 2 měsíce v České republice, vy jste řekl, že byste jí dal jedničku za ty zákazy a příkazy. Je ještě něco jiného, za co byste vládu pochválil?

Vládu bych pochválil za to, že většinu návrhů, které předkládala opozice, vláda sice smetla ze stolu většinou svých poslanců, ale většinu z nich předložila jako návrhy své. Tak zaplaťpánbůh, že časem dostali rozum. Bylo to sice k uzoufání, protože kdyby tomu rozuměli, tak to navrhli hned a ta pomoc už dnes mohla reálně existovat. Takhle to mělo velkou časovou prodlevu. Nejdříve jsme to navrhli, vláda to zamítla, potom trvalo ještě měsíc, než to v té vládě někomu docvaklo, že to tak bude muset být.

Kdybyste byl vy členem vlády, vypadaly by poslední 2 měsíce v Česku jinak?

Kdybych byl já členem vlády, tak by především ta rozpočtová situace vypadala jinak, protože v těch 6 letech dobrých časů by rozpočtová situace byla mnohem úspornější, odpovědnější, tedy měli bychom dnes rozpočty mnohem lépe připravené na tu krizi, než máme teď. Znova opakuji, musíte do toho připočíst těch 6 let absolutně neodpovědného rozpočtového hospodaření vlády, to zaprvé. A zadruhé, kdybych byl člen vlády, zcela jistě bych dělal chyby, tak jako je v téhle situaci dělal každý. Je vyloučeno si myslet, že někdo neudělá chybu. Ale nelhal bych svým občanům a nepodváděl bych je, což ta vláda bohužel dělala dost často.

Když tvrdíte, že vláda lhala a podváděla, tak jak si vysvětlujete to, že poslední průzkum agentury Kantar pro Českou televizi ukazuje, že hnutí ANO má podporu 34 % voličů a TOP 09 6,5 %?

Těch 34 % si zatím nechce připustit, že jim ta vláda lhala, popřípadě jim ta informace nedorazila. To je docela normální. Lidé mají spoustu jiných starostí. Že byli obelháni, zjistí až za čas. A někteří to nebudou chtít slyšet do smrti.

Co můžeme slyšet od příslušníků ANO, se řešilo také v případě ministryně financí Aleny Schillerové. Dotaz od Veroniky Pitrové: „Aktuálně se hodně řeší angličtina Aleny Schillerové a to, že se kvůli ní nemůže zúčastnit důležitých jednání. Jak jste na tom byl s jazykem jako ministr vy? Chápete tu kritiku? A opravdu je to tak ojedinělé a pro české vyjednávání škodlivé?“

Já si myslím, že ta kritika byla zaměřena na to, že paní ministryně evidentně o své jazykové výbavě neříkala pravdu. A obvinila příslušného novináře ze lži. Takže si myslím, že na to byla zaměřena ta kritika. Samozřejmě že když je ministr perfektně jazykově vybaven, tak je to dobře a mělo by to být pravidlo. Já patřím mezi ty, kteří s angličtinou bojovali a bojují. Já nemám angličtinu, já mám czenglish a nikdy jsem se nedostal do situace, že bych si velmi vážné jednání dovolil vést stoprocentně bez tlumočníka. Při své czenglish jsem ale ten poslední, kdo by mohl kritizovat paní ministryni za její angličtinu. A také bych to nikdy neudělal. Myslím si, že ta kritika mířila na něco jiného.

Pan František Gajda se ptá: „Které podniky nebo obory jsou pro stát strategické? A tudíž by v případě situace, které čelíme dnes, bylo pro stát výhodné nebo nutné je odkoupit?“

Tak já si v tuhle chvíli neumím představit žádný privátní podnik, který by byl tak strategický, že by ho stát musel odkoupit. Ten dotaz je podle mě motivován diskusí o Smartwings. Smartwings není ani národní dopravce, ani strategický podnik. Je to operátor, kterých je v Evropě celá řada. Nebude-li existovat Smartwings, tak se nemusíme bát, že nebudeme moci létat. Strategický podnik v souvislosti s letectvím je letiště. A to je státní. I letiště, protože je státní a akciová společnost, se samozřejmě může dostat do problémů. Stát nemůže nikdy nechat padnout svoje letiště, protože to je strategický subjekt. Ale ten operátor, jeden z mnoha, který na tom letišti létá, opravdu strategický subjekt není, a pokud tam ten stát vstoupí, tak to bude jenom ke škodě daňových poplatníků a česká ekonomika na tom nevydělá vůbec nic. Vydělají na tom pouze akcionáři Smartwings.

Co může prohloubit krizi? Demografický twist

Dotaz od Vladimíra Šrámka: „Když pomineme zdravotní otázku epidemie, tak údajně bude trvat jednu generaci, než se státní rozpočet podle ministra průmyslu a obchodu a také dopravy a vicepremiéra Karla Havlíčka ekonomicky vzpamatuje, shodujete se s tímto názorem?“

Neshoduji, protože si to podle mého názoru nemůžeme dovolit. Ano, nám prudce stoupne zadlužení. Tak, jak to vláda plánuje, se může stát, že za 3 roky nám stoupne zadlužení o bilion korun. A pokud se to stane, tak musíme velmi rychle stabilizovat ty veřejné rozpočty tak, aby se nás dlužníci nebáli.

Kromě tohoto průšvihu, který zasáhl každého, tak nás čeká ještě jeden velký průšvih po roce 2030, kdy se zlomí demografická křivka. Ročníky 1970 a mladší půjdou do důchodu, ty teď platí sociální a zdravotní pojištění a stanou se státními pojištěnci. A i kdyby nepřišla koronavirová krize, tak se oba dva systémy, jak zdravotní, tak sociální, začnou řítit do stamiliardových deficitů.

Takže ministr Havlíček si to neumí spočítat?

Já nepochybuji o tom, že si to spočítat umí, protože ve svých dokumentech udržitelnosti to vláda má, ale před svými občany to tají, těch 6 let, místo toho, aby to řešila. V těch dobrých časech neřešila ten obrovský demografický problém, který souvisí se zdravotní a sociální péčí každého z nás. To, co zemi čeká po roce 2030, bude nesmírně nákladné. A pokud si do toho přidáme ještě 7 let deficitů, které plánuje tahle vláda, tak já tu situaci vidím jako velmi, velmi riskantní a obtížně řešitelnou. Takže my si nemůžeme dovolit konsolidovat celou generaci, my musíme konsolidovat mnohem rychleji.

Tak k bližší budoucnosti. V jakém stavu podle vás vyjde česká politika z této krize? Protože na politickém kolbišti jsme za ty poslední 2 měsíce viděli opravdu leccos.

Podívejte se, každá krize je určitým způsobem šance. Kdyby tahle krize přispěla k tomu, že česká politika přestane být pouze o bezbřehém marketingu jednovětných hesel na první signální a skutečně by došlo k jejímu věcnému a ideovému naplnění, tak ta krize stála za to.

Jaké poučení si vezme TOP 09?

Koneckonců i v té krizi to bylo vidět. Protože ty návrhy, které vláda na první signální smetla ze stolu, pak přece jen v té vládě někomu docvakly a z té země je sebrala a znovu to navrhla. Já myslím, že poučení je zřejmé, že každá krize je šance. A že z té krize, pokud budeme investovat nejenom peníze, ale svoji energii, svoji racionalitu, řekněme svůj politický nadhled, pokud budeme investovat dostatečně efektivně, tak nás to může posílit. Pokud to nedokážeme, tak nás to oslabí.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené