Hlavní obsah

Koronavirus se vrací do Číny i z Ruska. Na další vlnu je země připravena

O prvotní fázi výskytu koronaviru Čína stále mlčí, říká sinolog.

Reklama

26. 5. 2020 9:30

Zatímco svět se potýká s pandemií koronaviru, z Číny přicházejí další znepokojivé zprávy. Pacienti, kteří se tam nově nakazili koronavirem, mají jiné příznaky i dobu léčby. Problém má Čína také se svojí zahraniční politikou.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Tamní šéf diplomacie se nechal slyšet, že Čína a Spojené státy se ocitly na pokraji studené války. Hostem Výzvy byl sinolog Martin Hála.

Hrozí, že se z Číny rozšíří další typ koronaviru? Jak k těm případům teď Čína přistupuje?

Čína se snaží ty nové případy co nejvíce kontrolovat, vlastně většina nových případů je tzv. importovaných, což většinou znamená, že pocházejí od čínských občanů, kteří se vracejí z ciziny. Většina se jich také teď soustřeďuje do severní Číny, kde jsou trochu odlišné klimatické podmínky od zbytku Číny. A také je tam čilejší příhraniční styk s Ruskou federací, odkud právě celá řada nových případů pochází. Čili tam se teď nacházejí největší ohniska možné nové nákazy. A také jsou tam nejpřísnější restriktivní opatření, například v provincii Ťi-lin, kde se periodicky, kdykoliv se vyskytl větší počet těch případů, uzavírají různá populační centra včetně částí hlavního města provincie samotného.

Máte pocit, že se Čína z té situace poučila, že je otevřenější ohledně informování?

Tady záleží na tom, jak se na to díváte. Protože ten hlavní problém z hlediska informovanosti veřejnosti o novém viru samozřejmě spadá do prvotního stadia epidemie ještě předtím, než se stala pandemií, kdy čínské úřady tajily nejen své vlastní veřejnosti, ale i světové veřejnosti informace o novém vzniku viru v době, kdy bylo ještě možné ho zadržet, potlačit v Číně samotné bez toho, aby se rozšířil do okolního světa. Tady u té prvotní fáze epidemie Čína stále mlčí, neinformuje o ní a odmítá i jakékoliv nezávislé šetření první fáze. Naopak je poměrně otevřená v těch dalších fázích, tedy v té následné fázi z konce ledna, kdy se čínské úřady rozhoupaly k velmi čilé aktivitě, někdy až k drastickým opatřením, tady se k viru naopak Čína vyjadřuje velmi a velmi ráda informuje o těch opatřeních, protože má za to, že demonstrují efektivitu toho jejího vlastního systému. Čili to jsou dvě různé věci, jedna je, že o té původní fázi Čína moc neinformuje nebo neinformuje vůbec. A o těch následných proaktivních fázích samozřejmě informuje ráda a hbitě.

Když zůstaneme u té původní fáze, je vůbec reálné, že by se zahraniční odborníci dostali do prvního ohniska nákazy, nebo je to úplně vyloučené?

Je to velmi nepravděpodobné. Ta pravděpodobnost se skutečně blíží k nule. Z nejrůznějších důvodů, i prestižních. Pochybuji, že by k tomu někdy v dohledné budoucnosti došlo. Samozřejmě je tu i ten časový element, že s tím, jak se počáteční stadium vzdaluje v čase, tak samozřejmě mizí postupně ty indicie, takže je také otázka, nakolik by vůbec mělo šetření potom v nějaké blíže nespecifikované budoucnosti nějaký skutečný efekt.

A ty další fáze, kdy jste říkal, že je otevřenější, pomáhá jí to zlepšit vlastní image a můžeme těm číslům skutečně věřit?

Ta čísla musíme vždycky brát trochu s rezervou, protože samozřejmě čínské úřady mají ve zvyku trošičku kouzlit s těmi statistikami. Nicméně lze s velkou mírou důvěry říci, že Čína těmi drastickými opatřeními, izolací celých měst a velkých populačních center skutečně dosáhla toho, že nemoc se přestala ve velkém šířit v Číně samotné. Čili opatření nepochybně efektivní jsou, současně jsou také dosti drakonická. Je samozřejmě otázka, nakolik by byla akceptovatelná třeba taková míra zásahu do osobních svobod, do soukromí v jiném politickém systému, než je ten čínský.

Daří se jí vymýtit i trhy se živými zvířaty, které jsou brány jako počátek přenosu koronaviru na člověka?

Tady to bude trošičku obtížnější, protože to je dlouhodobě součást životního stylu v Číně, zejména v jižní Číně. Ten tlak na zavření trhů je samozřejmě veliký. Zdá se, že ve Wu-chanu samotném se skutečně prosadil téměř úplný zákaz konzumace divoké zvěře a její prodej a její chov. Nakolik se to podaří prosadit úplně po celé Číně, to je samozřejmě otázka. Myslím si, že to nebude tak úplně jednoduché.

Dvojí zahraniční obraz Číny

Jakou pověst má teď Čína v zahraničí? Je brána jako ten jasný viník celé pandemie?

To zase asi by záleželo na tom, s kým bychom o tom hovořili. Samozřejmě na jednu část světové veřejnosti silně zapůsobila silná opatření Čínské lidové republiky, ke kterým demokratické společnosti nemají tolik prostředků. To samozřejmě imponuje některým skupinám a některým politickým představitelům včetně například České republiky. Jiné skupiny a jiní političtí představitelé naopak zaprvé mají asi trošičku problém s prvotní fází vzniku epidemie v Čínské lidové republice a zadruhé i s těmi drakonickými opatřeními v tom smyslu, že samozřejmě řada z nich může zacházet příliš daleko. Čili tady si myslím, že průběh epidemie v podstatě jenom prohloubil rozdíl v názorech na současnou Čínskou lidovou republiku mezi těmi, kteří tam ten tuhý direktivní systém v podstatě obdivují, a mezi těmi, kteří se toho de facto děsí.

Já jsem se na to ptala v souvislosti s výrokem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nevyloučil, že Spojené státy budou od Číny požadovat odškodnění za to, že nezabránila rozšíření koronaviru do světa. Na to čínský ministr zahraničí pronesl, že pokud někdo něco takového očekává, tak je spíše snílek. Je vůbec reálné, že by Čína skutečně nějaké kompenzace platila?

To je zase velmi málo reálné. Myslím si, že celá ta záležitost kompenzací se spíše dostává trošičku do soukolí předvolebního klání ve Spojených státech, kterému dominuje v mnoha ohledech Čína na obou stranách, na republikánské i demokratické. Obávám se, že ta rétorika s blížícími se volbami ve Státech se bude asi ještě trošičku zvyšovat. A nejsem si úplně jistý, zdali někdo skutečně realisticky očekává, že by na Čínské lidové republice nějaké kompenzace vymohl. To myslím, že příliš realistické není.

A může to být počátek studené války, jak o tom právě šéf čínské diplomacie v této souvislosti mluvil?

Záleží na analogii. Studená válka byl jedinečný historický fenomén v lidských dějinách. Ty podmínky jsou dnes úplně jiné, ale samozřejmě jistá podobnost tady je, jistá analogie se tady přímo nabízí. A přinejmenším bychom mohli říci, že v posledním roce, roce a půl, možná dvou letech Spojené státy a Čínská lidová republika, respektive Západ jako takový a Čínská lidová republika se skutečně ocitají na prahu zcela nevídané konfrontace, která by v malých aspektech mohla tu studenou válku připomínat.

Spojené státy se nepřou jenom o kompenzace s Čínou, ale také o situaci v Hongkongu, kdy Washington řekl, že chce zavést protičínské sankce, na to Čína řekla, že přijde s různými protiopatřeními. Jak tady ta situace eskaluje?

Ta situace eskaluje v podstatě na všech frontách, Hongkong se zřejmě stane nejnovějším a dosti zásadním aspektem celého toho soupeření hlavně s tím, že současné zasedání čínského parlamentu, parlamentu v uvozovkách, s největší pravděpodobností schválí legislativu, která umožní Čínské lidové republice prosazovat zákony v Hongkongu bez účasti hongkongských místních zastupitelských úřadů, tedy tzv. legislativní rady hongkongské vlády. Čili ji vlastně zcela obejde, de facto zruší tu politiku jedna země, dva systémy. A to samozřejmě z hlediska Spojených států i některých dalších západních zemí představuje dosti vážné porušení mezinárodních dohod, protože ten současný systém v Hongkongu, což je vysoký stupeň autonomie, je zaručen mezinárodně platnými dohodami, které jsou schváleny Spojenými národy. Čili tam se nabízí dosti velká třecí plocha, nepochybně se zvýší napětí mezi Spojenými státy a Čínou.

Foto: Archiv Martin Hála

Sinolog Martin Hála.

Drastická opatření mají Číně pomoci zvládnout další vlnu

Lze už teď odhadnout, kolik Čínu stál koronavirus, jak poznamenal její ekonomiku?

To se asi tak úplně odhadnout nedá, v současné době v Číně nastává jisté oživení výroby. Uvidíme, jak to oživení bude rychlé a jak bude setrvalé. Samozřejmě také je tu jeden velký otazník a to je ta možná druhá vlna, která v Čínské lidové republice samozřejmě hrozí úplně stejně jako kdekoliv jinde ve světě.

A jak by na tu druhou vlnu byla Čínská lidová republika tentokrát připravená?

Byla by na ni připravená velmi dobře, protože samozřejmě jednak ten systém má jisté komparativní výhody v tom, jak je direktivně řízený. Čili čínské úřady mohou nařídit operativně a hlavně prosadit věci, které jsou v demokratických společnostech v podstatě nemyslitelné. Mohou velmi rychle izolovat celé skupiny obyvatel, to zaprvé. A za druhé Čína samozřejmě už nějakou dobu experimentuje s tím systémem sociálního kreditu. Čili vlastně s dosti extrémní formou toho, čemu my teď říkáme chytrá karanténa, tedy sledování pohybu a aktivit obyvatel, což jí dává jistou výhodu právě v extrémních situacích, jako je tady ta současná epidemie, pandemie. A samozřejmě by jí to velmi usnadnilo práci při té případné druhé vlně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované