Hlavní obsah

Vyráběl potřebné roušky, dvakrát na něj přišel finančák: Je to tupý algoritmus

Foto: Seznam Zprávy

Pro lidi už nanotechnologie není něco podivného, teď je to sexy a v kurzu, říká Kůs

21. 5. 9:00

Chci být optimista a věřit, že jde jen o necitlivý přístup, říká ke kontrole finančního úřadu kvůli zvýšeným tržbám ředitel firmy nanoSPACE, která v době krize dodala nemocnicím nanoroušky.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Šéf asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs ve Výzvě mluvil i o tom, proč jsou nanotechnologie teď sexy a jaké podpory se jim dostává od státu.

Jak si vysvětlujete vy osobně postup finančního úřadu, je to jen necitlivost úředníků, běžný postup, nebo si na vás stát zasedl?

Já si myslím, že to bude nějaký tupý algoritmus finančního úřadu. Ono to vyvolalo velkou debatu ten můj povzdech nad tím, že na nás přišel finanční úřad za to, že jsme zvedli obrat výrobou roušek, a rozdělilo to lidi, právníky a další podnikatele, kteří s tím mají nějakou zkušenost na dva tábory. Kdy jeden říká, že to je rutinní, normální kontrola, která je sice divná nebo hloupá, že by to tak nemělo být a pak druhý tábor říká, že to úplně normální není. Já nejsem paranoidní, jsem optimista, tak si myslím, že to bude spíš takový necitlivý, nějaký tupý přístup finančního úřadu.

Finanční úřad vysvětluje mimořádnou kontrolu tím, že vaší firmě v březnovém přiznání DPH vyskočily tržby v porovnání s předcházejícím obdobím, tak jestli to za vás nezní jako logický argument?

Nevím, přes to všechno mně to připadá trošku bizarní. Navíc to, co mě naštvalo, že jsem napsal ten tweet, který vyvolal tady tu vlnu různých komentářů a ohlasů, bylo, že my jsme jsme vlastně suplovali stát, vyráběli jsme nouzově roušky pro nemocnice a teď nás jde kontrolovat finanční úřad, tak mně to připadalo úplně postavené na hlavu. Ale fakt je možné, že oni to takhle mají nastavené, nevím, já jsem se s něčím podobným nesetkal, ale je možné, že mě to míjelo.

Vy jste říkal, že ten tweet vyvolal velký zájem, lidé se k tomu vyjadřovali, máte i reakci od ministryně financí nebo od finančního úřadu, dodali vám vysvětlení, že je to skutečně jenom byrokratický postup?

Finanční úřad vydal tiskové prohlášení, kde vysvětloval, že je apolitický a že je to skutečně jenom nějaký standardní postup. Může to tak být. Ale znovu, prostě ten důvod, proč jsem ten tweet napsal a proč se mě to dotklo, byl ten, že my jsme zvedli fakturaci díky tomu, že jsme suplovali nějaké fungování státu tady těmi nouzovými dodávkami a za to vlastně jsme teď kontrolovaní. A ještě ta dikce toho dopisu byla taková, že: Dokažte nám, že nejste podvodníci, tak to mi připadalo fakt hloupé, ale je možné, že taková praxe je a asi by to tak nemělo být.

Už druhá kontrola finančního úřadu

Takže to berete spíš jako pro dobrotu na žebrotu?

Tak finanční kontroly se dělají a asi je v pořádku, že tady jsme v nějakém státě, kde se kontroluje dodržování pravidel, proti tomu já absolutně nic nemám, naopak. Ale tenhle způsob se mi zdál velmi nešťastný nebo podivný s tím, že my vlastně máme už od pandemie druhou kontrolu. Ta první kontrola byla někdy začátkem března, kdy všechny distributory a výrobce respirátorů, v době, kdy tady nic nebylo, pandemie se rozjížděla, finanční úřady kontrolovaly zastropování ceny. Tak i to mi tehdy připadalo jako velmi podivné, že snaha našeho státu by měla být upřena úplně jiným směrem, než kontrolovat výrobce, kteří jim dodávají.

Byl jste ojedinělý případ v tom smyslu druhé kontroly? Protože asi i jim se logicky také mohly zvednout tržby.

Ne, nemám o tom informace, ani, abych se přiznal, jsem si to nezjišťoval.

Vy jste v posledních měsících také kritizoval stát za to, že nepodporuje dostatečně české výrobce ochranných pomůcek a kupuje je od zahraničních dodavatelů, už jste dostal od vlády odpověď, proč to tak bylo?

Když to všechno začalo, Česká republika nebyla opravdu nějakým významným výrobcem ochranných pomůcek, ale došlo k obrovské mobilizaci domácích výrobců, nejen nanotechnologických, ale i výrobců standardních pomůcek, nebo firem, které to předtím nevyráběly. Takže po nějakých dvou měsících tady byla opravdu velká výroba ochranných pomůcek, od roušek až po další ochranné prostředky a vládu to nějak moc nezajímalo, paralelně se spustily dodávky z Číny, tam směřovala asi moje kritika. Ale moje výzva směřovala k tomu, aby tím, že tady došlo k takovému obrovskému navýšení výroby ochranných pomůcek a na rovině nanotechnologických firem opravdu k mnohonásobnému posílení výroby membrány, respirátorů a roušek, se na to česká vláda začala dívat jako na velkou šanci a jako na strategickou technologii. A snažila se z České republiky udělat opravdu jednu z významných výroben ochranných pomůcek Evropské unie do budoucnosti, ale zatím jsem nic takového nezaznamenal. My jsme poslali výzvu zákonodárcům a podobně. Co se vlastně teď děje, což je takové trošku blýskání na lepší časy, je prohlášení, že Sklad hmotných rezerv vyhlásí nějaký tendr za měsíc, kde by měli by být osloveni výrobci, dokonce by část těch ochranných pomůcek měla zůstat u nich. To si myslím, že je dobré, že to jsou možná i důsledky té kritiky a těch věcí, ale pořád nevidím ten strategický záměr do další budoucnosti, opravdu dívat se na Českou republiku jako na potenciálně velkého výrobce ochranných pomůcek na nanotechnologie jako na strategickou technologii. A zároveň se pokusit ukotvit moderní technologické prostředky do zákona o ochraně zdraví obyvatel, který pořád zachází s technologiemi minulého století a vůbec nezohledňuje možnosti, které tady jsou a kde právě Česká republika exceluje.

Vy jste chtěli také změnu zákona o ochraně zdraví, obraceli jste se přímo na vládu. Máte nějakou odpověď, jestli by se ten zákon přepisoval?

My jsme se obraceli na Ministerstvo průmyslu a obchodu, na Ministerstvo zdravotnictví, pak jsme se obrátili i na zákonodárce, různé poslance, senátory. Teď je to ve fázi, že zrovna zítra bude jednání na Svazu chemického průmyslu, kde jsme dostali řadu kladných odezev a podpor, jak třeba za Svaz chemického průmyslu, tak z Asociace malého a středního podnikání a další, tak se vlastně stále snažíme to nějak prokrýt. Ta odezva nějaká je, ale zatím je spíš taková vlažná.

Tendr vnitra na roušky není nastaven pro střední firmy

Vy jste viděl velkou šanci v tom tendru, který vyhlásí Státní hmotné rezervy, ale jeden tendr vyhlásilo také Ministerstvo vnitra, které chtělo ochranné pomůcky pro své zaměstnance, tedy pro policisty, hasiče a podobně, zakázka měla jít do řádu 1,7 miliardy korun. Tam jste neviděl příležitost pro vaši firmu nebo nanotechnologický průmysl?

Ten tendr Ministerstva vnitra předcházely měsíční smlouvy s výrobci, kde se nanoSPACE zúčastnilo a bude dodávat do konce května ještě roušky Ministerstvu vnitra, tam měsíční smlouva byla postavená skutečně tak, že oslovovala i menší výrobce a byla tam garance od nich odebrat množství podle jejich kapacit. A o tom tendru se mluvilo, že bude vypsaný ve stejném duchu. To, co mě tam zaskočilo, velmi překvapilo, byly limitace obrovského minimálního množství. V těch rouškách tam bylo, myslím, 3 miliony 600 tisíc kusů do konce roku, nebyly tam vůbec žádné garance, že to ministerstvo všechno odebere, oni tam pracují s nějakým rozpočtem, a když ho vyčerpají, tak už si nevezmou nic. Nebylo tam žádné pravidelné rozložení těch nákupů. Ty podmínky byly nastavené tak, že by pro malé a střední firmy byly likvidační de facto a nedala se na tom plánovat nějaká výroba.

Nemůže u vás obstát argument, že stát nemá kapacity brát pomůcky po malých kusech, že potřebuje velké dodávky?

To tvrzení mi připadá jako nesmysl, protože jestli vezme od těch výrobců po třech milionech nebo od deseti výrobců po jednom milionu, tak to není takový rozdíl, že by to zvýšilo nějakou administrativní zátěž, jednat se třemi, nebo s deseti, nebo třeba s dvaceti výrobci. Konkrétně třeba v nanoSPACE měsíční kapacita je nějakých 200 tisíc, a když to potom pronásobíte, tak vám to dá také zajímavé množství a těch firem jako my je víc, takže tímhle způsobem by se určitě ty objemy daly nějak posbírat. Tam bylo zarážející, že tam byly uvedené i čínské normy vedle evropských norem a vůbec ten tendr působil podivně. Teď jsme všichni napjatí, jak to dopadne. Z těch nanotechnologických výrobců se tam nakonec zúčastnily dvě firmy, které jsou kapitálově silnější, tak ty do toho nakonec šly, tak jsme zvědaví, jak bude vypadat jejich hodnocení.

Dostáváte nabídky ze zahraničí, že by měli zájem o vaše nanoroušky?

Dostáváme, teď jsem měl zrovna telefonát, že připravujeme nějaký vývoz do Francie, objevují se takové nabídky, například ze Saúdské Arábie. A vím i u dalších výrobců, že podobné poptávky mají.

Nano je sexy

Česká republika si vydobyla pověst nanovláknové velmoci, v jakém stavu podle vás vyjde český průmysl a produkce pomůcek z nanovláken ze současné pandemie?

Vyjde významně posílený, protože na začátku pandemie tady byly de facto tři průmyslové výroby nanovláken, z toho jedna opravdu hodně velká. A teď po pandemii, nebo po postkoronavirové době, když se bavíme o podzimu letošního roku, tady budou dvě další úplně nové výroby nanomembrány, jedna je firma Nano Medical, ta už je rozběhlá a u další firmy Nafigate, se rozbíhá jejich projekt, na který posbírala také díky pandemii a zvýšenému zájmu investorů peníze a ta jejich továrna začne vyrábět membránu v druhé polovině roku. A u těch ostatních výrobců jako je například Pardam nebo Spur došlo k významnému posílení. Takže se skutečně už teď vyrábí mnohem větší množství té membrány a bude to ještě více. A zároveň i to posílení je v tom, že produkty s nanomembránou, ať už roušky nebo respirátory vešly v takovou obecnou povědomost, že to je velmi efektivní pomůcka při ochraně právě proti infekcím, ať virovým nebo bakteriálním.

Na to právě narážím, vy jste si nedávno na Twitteru napsal, že z oboru, který nebyl srozumitelný, se stalo něco, co je sexy. Jestli už lidé nanovlákna berou jako něco, co může v jejich životě hrát významnou roli a už tomu více rozumí?

Je to tak, my to skutečně pozorujeme, že ten zájem je opravdu mnohonásobný. A když se díváme třeba na ten on-line prodej, kde vedle těch antivirových roušek, respirátorů jsou třeba antivirové nákrčníky, kde je štít z nanomembrány, tak vidíme, že lidé cíleně hledají nanovlákenné produkty. Samozřejmě to s sebou přináší odvrácenou stránku té mince, že se objevuje spousta „fejků“ a podvodů, kde se tvrdí, že je to nanovlákno a nemá to s tím nic společného. To je asi daň za to, že ten zájem je opravdu veliký.

Jak jako zákazník mám šanci poznat, že si kupuju skutečně originál z nanovláken, nebo že to je fake?

My doporučujeme, abyste si zkontrolovala, jestli ten dodavatel patří do Asociace nanotechnologického průmyslu České republiky, protože my garantujeme ty výrobce, že to není podvod. Jinak tu šanci asi nemáte. Musela byste si vzít vzorek a nechat si to třeba někde na technické univerzitě v Liberci vyjet nebo podívat na to pod mikroskopem, jestli tam nějaké nanovlákno je, nebo není.

Myslíte si, že nanoprůmysl teď bude mít i větší podporu jak od státu, tak třeba i od firem, protože návratnost investicí zatím do těch nanotechnologií byla celkem dlouhá a firmy raději investovaly třeba do IT?

Co se týká státu, tak pan vicepremiér Karel Havlíček už má v té strategii inovací, že nanotechnologie jsou považované už delší dobu za jednu z klíčových technologií, která prochází napříč průmysly a objevují se v různých podporovaných projektech, tak na téhle úrovni aplikovaného výzkumu to běží. Co se týká průmyslu, tak to, co jsme zaznamenali právě během pandemie, byl opravdu zvýšený zájem investorů. A investorů z oblasti, kde s tím dřív neměli nic společného, tak to si myslím, že je hodně významný moment, který může pomoci dalšímu rozvoji těch pokročilých materiálových technologií. To je přesně, jak jste říkala, ta návratnost je tam delší a pro člověka, který má peníze a chce do toho investovat, to musí být něco pochopitelného a uchopitelného a k tomu pandemie přispěla, protože dnes si každý dokáže představit roušku s nanomembránou, nebo respirátor. A z toho neviditelného podivného nano je něco velmi velmi konkrétního a užitečného.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené