Hlavní obsah

V březnu by mohlo být po vlně, říká k omikronu matematička

Foto: Shutterstock/diy13, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

12. 1. 11:20

Jak rychle omikron přijde, tak rychle by měl zase odejít. Mezitím ale Česko patrně čekají rekordy v počtech nakažených. „Zdá se, že vrchol bude na konci ledna nebo na přelomu ledna a února,“ říká matematička Lenka Přibylová.

Článek

Z pohledu počtu nakažených by mohla nadcházející vlna covidu dosáhnout vrcholu na konci ledna nebo na přelomu ledna a února. Podobné výsledky vychází v modelech matematičce Lence Přibylové z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ta rovněž působí v Národním institutu pro zvládání pandemie, který ustavil nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak by mohla vlna varianty omikron Českem projít a které proměnné její průběh ovlivní.

Riziková varianta scénáře šíření nové varianty omikron Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazuje, že ke kulminaci počtu nových případů by mohlo dojít už na konci ledna. Jak rychle se podle vašich modelů varianta omikron Českem „prožene“?

V základních scénářích se s profesorem Ladislavem Duškem (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.) shoduje nejen náš model, ale i modely dalších týmů. Průběh bude opravdu mnohem rychlejší než vlna varianty delta. Půjdeme tedy rychle nahoru a rychle dolů. Stoupat budeme minimálně dva týdny, možná i déle. Obdobně rychle bude pak vlna i opadat. O tom, jak velkou část populace omikron nakazí a s jakou razancí vlna nastoupí, rozhodne nedávná imunizace společnosti, tedy jednak nedávná vakcinace a také částečně i imunita po prodělání nemoci. Nelze se zcela spoléhat na zkušenosti ze zahraničí, protože časový průběh i stupeň imunizace společnosti jsou v každé zemi jiné.

Varianta omikron by mohla v Česku převážit podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky už v průběhu tohoto týdne a na datech bychom to v některých okresech mohli vidět už v druhé polovině týdne. Půjde na základě toho odhadnout, jak rychle se bude varianta omikron dále šířit?

Bude velmi záležet na počtech reinfekcí a infekcí po očkování. Když se podíváme do zahraničí, tak – zjednodušeně řečeno – čím více lidí má booster, tím lépe daný stát zvládá omikron. Na druhou stranu je Česko zemí značně promořenou s velkým počtem nadúmrtí v porovnání s jinými státy. Nelze tedy úplně odhadnout, jakým způsobem se tento fakt podepíše na šíření varianty omikron.

RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

Matematička Lenka Přibylová působí na Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Hlavní oblastí její vědecké činnosti je teorie bifurkací a chaosu a aplikace nelineární dynamiky. Zabývá se ale také vývojem predikčních dynamických modelů, například právě pro monitoring epidemie covidu-19. Spolupodílela se na tvorbě indexu rizika protiepidemického systému (PES) a dnes vede analytickou skupinu Národního institutu pro zvládání pandemie, kterou ustavilo ministerstvo zdravotnictví.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví

Lenka Přibylová.

Může se tedy stát, že v Česku bude průběh další vlny ještě dramatičtější než v zemích západní Evropy, kde se omikron začal šířit dříve?

Netroufnu si nic takového tvrdit. Musíme skutečně počkat. Pozitivně ale vypadá, že nakažený omikronem má menší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče, než s delta variantou. Na druhou stranu je nutné si k nákaze zachovat respekt. Když vědci říkají, že je omikron mírnější variantou, znamená to, že se například co do vážnosti průběhu u jedinců bez imunitní ochrany vracíme na úroveň původní wuchanské varianty.

Na druhou stranu pak ale vypadá pro běžného člověka možná trochu odvážně tvrzení výrobce PCR testů Diana Biotechnologies, že v březnu by mohlo být po vlně…

To je ale velmi pravděpodobné. Tím, že varianta omikron má mnohem vyšší základní reprodukční číslo, se vlna zrychluje, a to směrem nahoru i dolů. Neznámých je ale příliš mnoho. Takže odhadovat, jak přesně nákaza Českem projde, je věštěním z křišťálové koule. Velmi pravděpodobně se dočkáme rychlého šíření s vrcholem na konci ledna nebo na přelomu ledna a února. Následovat bude velmi rychlý pokles během února a v březnu už by mělo být po vlně. Osobně si myslím, že díky následnému teplejšímu jarnímu a letnímu období by nás další vlna mohla čekat až opět na podzim.

A vychází vám z modelů i to, že bychom se mohli dostat na 200 tisíc nakažených denně, jak odhaduje biochemik Martin Dienstbier?

Týdně. Denní přírůstky nakažených v takovém rozsahu jsou čistě teoretické. Taková čísla se samozřejmě ve statistikách neobjeví, protože na vyhodnocení tolika pozitivních nemáme ani kapacity PCR testů. V okamžicích vrcholu jsou navíc v predikcích i scénářích z principu největší rozptyly.

Ale není vlastně trochu jedno, jak přesně se do vrcholu trefíte? Na takových hodnotách přece můžeme vydržet maximálně dny, protože už nemůže zbýt příliš mnoho dalších lidí, kteří by se mohli nakazit.

Je to důležité pro odhad potenciální zátěže nemocnic. Zkusím to jednoduše vysvětlit. Každý den se nakazí určitý počet lidí a z nich skončí nějaké procento v nemocnici. Čím vyšší je vlna, tím více pacientů se neobejde bez hospitalizace. V nemocnici navíc delší dobu zůstanou. I když bude omikronová křivka poměrně úzká, dostane se tak vysoko, že může v krátkém intervalu výrazně zatížit nemocnice.

Jak vůbec s modely šíření nové varianty pracujete?

U omikronu už si nevystačíme s běžně používaným modelem SEIR. Ten totiž nebere v úvahu, že se velké procento lidí může nemocí znovu nakazit. U nové varianty je ale možné, že se lidé, kteří prodělali covid třeba i v prosinci, opět nakazí. Podobně se mohou nakazit i lidé vakcinovaní před delší dobou, kteří nemají posilující dávku. Největší riziko omikronu tak spočívá v tom, že velká část populace může onemocnět v jeden okamžik.

Proto se tedy zkracuje doba karantény a izolace?

Ano. A také proto se dokonce uvažuje i o pracovních karanténách u kritické infrastruktury v případě velmi vysokého vrcholu vlny. Já tedy doufám, že k tomu nedojde, ale u aktuální vlny musíme být skutečně připraveni na cokoliv.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované