Hlavní obsah

Vzkaz ze špinavé zóny: „Ať už čas covidu skončí“

Foto: Tomáš Svoboda

Loni se zdravotní sestry na infekčním oddělení ve FN Brno rozveselovaly malůvkami, letos některé nosí respirátory s barevnými vzory.

Reklama

23. 12. 2021 13:55
aktualizováno • 23. 12. 2021 13:55

Seznam Zprávy zjišťovaly, jak tráví svátky zdravotnický personál na přetíženém covidovém oddělení. Služby se skládají těžko, vánoční dekorace zdobí jen čistou zónu.

Článek

Na chodbě v čisté zóně svítí stromek, pod který zdravotní sestry postupně nosí dárky. „Také jsem jich tam pár dala, aby si je holky přes svátky vylovily,“ líčí staniční sestra Barbora Marčáková.

Její tým na infekčním oddělení ve Fakultní nemocnici Brno pečuje o nejvážnější covidové pacienty. Pro ně něco jako úleva po koronavirové vlně neexistuje, jedou naplno od začátku epidemie. „Z povahy infekčního oddělení jsou tu covidoví pacienti opravdu celé dva roky. Covidu jsme se ani načas nezbavili. U nás to bude až do konce, jestli to tedy někdy skončí. Kdybych tu neměla tak bezvadné holky…,“ odmlčí se.

I na ní je po nekonečných měsících znát obrovská únava.

Vánoční svátky v nemocnici nikdo netráví rád. Platí to pro pacienty i personál. Na „jipce“, kterou má Marčáková na starosti, mají o vánočních službách jasno dopředu. Situaci trochu ulehčilo, že se v jejich týmu teď nikdo nenakazil, i díky stoprocentní proočkovanosti. „Rozdělení není nijak extra složité. Spravedlivě si každoročně losujeme, kdo odslouží Vánoce a kdo silvestr. Samozřejmě s covidem je potřeba dvojnásobný počet personálu,“ přibližuje Marčáková.

Část sester totiž po několik hodin zůstává ve špinavé zóně kontaminované koronavirem. Jsou navlečené do celotělových obleků a v boxech se starají o pacienty. Kolegyně v sousední čisté zóně jsou jim k ruce, připravují léky a podávají potřebné věci.

Jak si odpočinout? Boxem

Na oddělení budou na svátky potřeba minimálně tři sestry na den a tři na noc. „Lepší jsou čtyři a čtyři. Odvíjí se to od počtu pacientů na ventilátorech. Není to ideální, personálu nazbyt ale není. A nebude,“ ví moc dobře staniční sestra.

Potvrzuje to také vrchní sestra Drahoslava Švábenská, která má na starost kompletní zdravotnický personál celého infekčního oddělení s desítkami lůžek. „I mimo svátky je obecně složité skládat služby. Celkově chybí sedm sester. Takže nám vypomáhají kolegyně z chirurgických ambulancí a máme tu na výpomoc sestry z dětské nemocnice. Bez nich bychom nebyli schopni zajistit stávající provoz,“ zdůrazňuje. Péči o nemocné zasvětila většinu života. V nemocnici pracuje skoro padesát let. A jak říká, nic podobného jako covid nezažila.

+4

Nikdo ze zaměstnanců oddělení si žádné dlouhé dovolené v prosinci neplánoval. „Samozřejmě sestry a sanitářky si snaží vyjít vstříc, aby aspoň den dva strávily doma,“ popisuje Švábenská. Ona sama se těší, že stráví svátky se širokou rodinou.

Personál si musí od smutných příběhů na oddělení občas vyčistit hlavu. Vybřednout z dvanáctihodinových směn. „Většina se potřebuje fyzicky zničit. Někdo chodí běhat, jedna sestřička boxuje, jiná chodí s pejskem na cvičák. Každá si najdeme něco,“ říká Marčáková.

Vzkazy, které potěší

Na jejím oddělení pacienti atmosféru Vánoc příliš neokusí. Nemají jak. „Nemocniční jídelna samozřejmě chystá rybu, bramborový salát. Jenže pacienti vyžadující intenzivní péči nejsou schopni pozřít takové jídlo. Většina z nich není při vědomí nebo ani nevnímá, že jsou Vánoce,“ líčí sestra smutnou realitu.

Návštěvy jsou přísně zakázané. Individuální výjimky platí jen pro těžce nemocné nebo umírající pacienty.

Tíživou situaci se tak v těchto dnech snaží rozptýlit alespoň mimo izolované boxy. Ve chvilce času zaměstnanci navzájem ochutnávají cukroví, těší je i povzbudivé vzkazy, kterých ve vánočním období chodí víc. „Co si budeme vykládat, potěší nás každá dobrota a hlavně to vědomí, že na nás někdo myslí a na dálku nás podporuje,“ dodává Švábenská.

Některé si náladu zlepšují i barevnými respirátory z e-shopu jedné z kolegyň. „Když už to člověk musí mít na čumáku celý den, ať u toho taky trochu vypadá,“ směje se Marčáková.

Až přijde omikron

Přesto teď personál tíží obavy ohledně nového roku. Dobře si pamatuje, co se dělo loni po Vánocích. „Všichni se děsíme toho, co přijde po svátcích. Ať vláda nařídí, co chce, lidé to stejně dodržovat nebudou. Bojíme se přílivu nových pacientů. Všichni teď straší s omikronem. Uvidíme, co přijde, ale jsme nachystaní,“ zdůrazňuje.

Sestry na oddělení JIP se každý rok složí i na nějaký společný dárek. „Teď jsme se domluvily, že si pořídíme nové nástěnné hodiny na chodbu,“ říká Marčáková.

Všechny si přejí, ať čas covidu už skončí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované