Hlavní obsah

Královnina řeč a otřesené sebevědomí Britů. Příští rok Alžběta II. nepromluví

Projev britské královny Alžběty II.Video: Veronika Jonášová

 

Reklama

Tradiční projev britské královny před britským parlamentem patřil letos k nejkratším v historii. Odráží bezradnost vlády země, která pouhý den předtím zahájila nejdůležitější jednání za bezmála půlstoletí své historie: rozhovory o brexitu.

Článek

Tradicím bylo učiněno zadost. Britská královna přijela do Westminsteru v doprovodu jízdní gardy a předstoupila před parlament v pompézní róbě. Jenže pokud si někdo z přítomných v tu chvíli odskočil na šálek tradičního anglického čaje, aby si následně plně vychutnal její projev, přišel až po jeho konci.

Samotná královna ani nepředstírala zájem o to, co čte, tedy o nezvykle krátký program vlády, který dostala od poradců Theresy Mayové. Ta se sama topí v nejistotě. Svolala předčasné volby v naději, že získá drtivou převahu a s ní i potřebný mandát pro vyjednání brexitu. Místo toho přišla i o prostou většinu. Schvalování každého zákona se tak změní v drama – včetně zákonů nutných pro odchod z Evropy.

Vykázána za dveře

Slabost Britů samozřejmě vycítili jejich protihráči. Wolfgang Schäuble, německý ministr financí a jeden z nejvlivnějších politiků kontinentu, vzkázal do Británie: Pokud si to Britové rozmyslí, budou přivítáni zpět do evropského klubu. A stejné téma otevřel i předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek před začátkem summitu EU. Když citoval Johna Lennona a jeho „Můžete si myslet, že jsem snílek, ale nejsem sám“, narážel na totéž, co Schäuble: Brexit se povleče několik let. Tři týdny staré volby přitom i Therese Mayové ukázaly, že poměr sil se může změnit náhle a razantně.

Britská premiérka pochopila, že je čas na vstřícné gesto. To, kterého se odvážila před začátkem summitu, se týká jedné z nejbolestivějších otázek: Osudů asi tří milionů občanů zemí EU, kteří na ostrovech žijí. Premiérka jim nabídla rovnoprávný status – za podmínky, že v zemi žijí alespoň pět let.

Nic to ale nezměnilo na paradoxním a zčásti ponižujícím postavení britské premiérky: Přestože byla klíčovou osobou summitu, v řadě momentů byla vzhledem k rozhovorům o brexitu jednoduše vykázána za dveře během jednání, kterých se podle evropského práva nesmí účastnit.

Spojené království bezradnosti a (problémového) Severního Irska

Několik dní před projevem v parlamentu (a pár minut před setkáním s českým prezidentem Milošem Zemanem) měla královna jednu nepříjemnou povinnost: Navštívila okolí Grenfell Tower, místo šokující tragédie. Požár s desítkami mrtvých se pro řadu britských publicistů změnil z ojedinělé katastrofy v symbol systémových problémů země. Začalo se mluvit o britské Katrině – neštěstí, které odhalí slabiny země.

Sebevědomí Britů možná ještě čeká strmý pád. Dosud se mohli opřít o skvěle fungující ekonomiku. Ta vzdorovala apokalyptickým předpovědím, které provázely brexit, a loni rostla dokonce nejrychleji ze skupiny G7. Letos je tomu ale zatím přesně naopak. Britové se dostávají pod tlak: Mzdy stagnují, zatímco inflace zdražuje život na ostrovech. Nadějí zůstává paradoxní slábnoucí libra. Díky výhodnému kurzu mají britské továrny rekordní počet zakázek.

A problémy se začínají projevovat i v jiných oblastech. Zatímco je zdravotnický systém země závislý na personálu ze zahraničí, počet zdravotních sester z EU, kteří v Británii žádají o práci, klesl od referenda o brexitu o 96 procent.

Další problémy možná čekají britskou vládu na tradičně bolavém místě. Podpora, kterou Theresa Mayová potřebuje pro svou vládu od hyperkonzervativních severoirských unionistů, dráždí tamní katolíky.

Letošní královnin projev byl krátký. Příští rok nebude vůbec. Theresa Mayová se tak rozhodla údajně proto, aby dala své vládě prostor na práci. Podle kritiků ale jednoduše nemá co říct, nebo přesněji, vložit královně do úst.

Reklama

Doporučované