Hlavní obsah

Kdyby Američané v květnu postupovali dál, nemuselo dojít ke krvavému povstání v Praze, říká Padevět

Výzva s Jiřím Padevětem: Po stopách klíčových událostí květnového povstání proti nacismu. (Video: Martina Spěváčková, Seznam Zprávy)

 

Reklama

29. 4. 2019 10:30
aktualizováno • 29. 4. 2019 12:08

Němci na začátku května 1945 čekali, že může v Přerově dojít k povstání, připomíná ve Výzvě badatel Jiří Padevět události, které před 74 lety odstartovaly vzpouru proti nacistické okupaci. Živelné přerovské povstání v ní sehrálo zásadní roli.

Článek

Když se rozšířila nepravdivá informace o kapitulaci nacistů, začali v Přerově 1. května 1945 místní obyvatelé a partyzáni odzbrojovat německé vojáky. Ti povstání rychle zadusili.

„Ve městě vznikly dva revoluční národní výbory, lidé se snažili obsazovat důležité budovy a vznikl tam opravdu velký zmatek. K potlačení povstání dal rozkaz přímo K. H. Frank (německý státní ministr pro protektorát Čechy a Morava), který seřval místního velitele gestapa, že proti povstalcům postupuje příliš mírně,“ líčí ve Výzvě badatel Jiří Padevět.

Přerovské povstání bylo klíčové pro další události ze začátku května 1945, protože vzpoura se postupně rozšířila do jiných měst. Padevět ho spolu s bojem o pražský rozhlas a masakrem civilistů na Pražačce mapuje v novém třídílném speciálu dokumentárního cyklu Krvavá léta. Na Stream.cz bude k vidění od 6. května (ukázky už teď můžete sledovat ve Výzvě).

Květnové povstání bylo podle držitele ocenění Magnesia Litera největším bojovým vystoupením Čechů od bitvy u Zborova, které se v roce 1917 účastnily československé legie.

„Jen v Praze padlo podle posledních propočtů historiků tři tisíce lidí. Buď příslušníků ozbrojených složek, policie, četnictva nebo vládního vojska, nebo to byli prostí občané, kteří se rozhodli v určitou chvíli správně, vzali do ruky pušku a šli bojovat proti nacismu,“ říká Padevět.

Válečné události v protektorátu měly na konci války odlišný charakter. „Sovětská armáda osvobodila Moravu za velice tvrdých bojů. Padla řada vojáků Rudé armády a ty boje byly nesmírně kruté, protože nacistické jednotky se bránily do poslední chvíle. V Čechách byla trochu jiná situace. Většinu území osvobodili povstalci nebo z něj Němci odešli,“ říká Padevět.

Připomíná i roli americké armády, která osvobodila západní část Čech. „Vzhledem k politickým dohodám nepostupovala dál. Kdyby postupovala dál, tak možná žádné Pražské povstání nebylo a americké tanky by byly v Praze kolem 5. nebo 6. května,“ odhaduje.

Jakou roli sehráli při Pražském povstání vlasovci? Kde a proč došlo k největším masakrům civilistů? A jak chápat někdy brutální násilí na Němcích, ke kterému docházelo po 8. květnu?

Podívejte se na celý rozhovor s Jiřím Padevětem v úvodním videu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované