Hlavní obsah

KSČM chce z České pošty banku. Visí na tom hlasování o důvěře, hrozí Filip

Komunisté požadují, aby se z České pošty vyčlenily finanční služby a vznikla nová banka – Ilustrační foto.

Reklama

2. 6. 17:27

Součástí politických jednání o důvěře Babišovu kabinetu je i důležitý státní podnik – Česká pošta. Komunisté chtějí, aby se z ní vyčlenily finanční služby do samostatné nové státní banky.

Článek

Podle výsledků vnitrostranické ankety v KSČM se většina členů kloní k tomu, aby komunističtí poslanci ve čtvrtek při hlasování o nedůvěře Babišově vládě opustili sál a kabinet tak de facto podrželi. Zda se tak stane, není jisté. O komunistickém „jazýčku na vahách“ při hlasování se do poslední chvíle jedná.

Jedním z požadavků, jimiž KSČM tlačí na Babiše, je vznik nové státní komerční retailové banky. Vznikla by buď z již státní Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), nebo by se jejím základem staly finanční služby a infrastruktura České pošty.

Finanční a pojišťovací služby má na poštovních pobočkách podle smlouvy z roku 2017 ještě šest let zajišťovat soukromá ČSOB. „Využití části České pošty je jednou z variant státní komerční banky, na které by podle nás měla exekutiva pracovat,“ řekl však pro Seznam Zprávy komunistický poslanec Jiří Dolejš, který má téma v partaji na starost.

Česko podle komunistů státem vlastněnou retailovou banku potřebuje, protože soukromé finanční domy podle nich nabízejí občanům a drobným podnikatelům služby příliš draze a nevýhodně. Státní banka by podle Dolejšova vysvětlení neměla za hlavní cíl tvorbu zisku a výplatu dividend akcionářům, takže by mohla pracovat s nižšími maržemi i poplatky.

Oprášený nápad

Postavení nové banky z finančních služeb a pobočkové sítě České pošty není nová myšlenka. „Uvažovalo se o tom už před tím, než to převzala ČSOB,“ podotkl Dolejš.

Banka na základech České pošty se znovu objevila v červenci 2020 mezi podmínkami, které předložila KSČM pro další toleranci vlády Andreje Babiše.

V první polovině dubna ale komunisté obdrželi od Babiše plán na vytvoření státní banky, který s Českou poštou nesouvisel. Nová Národní rozvojová banka měla vzniknout na základech ČMZRB, která dnes slouží hlavně firmám a samosprávám.

Když vicepremiér Jan Hamáček oznámil ve druhé polovině května plán na rozdělení České pošty na komerční a pobočkovou část, nebylo tam také o státní bance ani slovo. Komunistů se to dotklo. „Zásadně s tím nesouhlasím. Pokud má dojít k transformaci České pošty, tak se musíme zabývat bankou v rukou státu,“ uvedl šéf komunistů Vojtěch Filip k plánu, který si žádá legislativní změny.

Filip také potvrdil, že otázka státní banky bude mít vliv na to, jakou pozici komunisté při čtvrteční schůzi Sněmovny vůči kabinetu zaujmou.

Jedna z variant

Podle Dolejše je Babišův návrh na přetvoření ČMZRB na retailového hráče komplikované a cesta k němu nejasná. „ČMZRB by musela žádat o změnu licence. Naše představa byla, že o tom budeme jednat s premiérem, ale nakonec jsme tuto debatu vůbec neabsolvovali,“ řekl.

„Poštovní banka existuje historicky, měla k dispozici přepážkovou síť pošty, mohla tam nabízet své produkty. Než ji převzala ČSOB, uvažovalo se o tom, že by se z ní stala samostatná normální standardní banka. Ani tady jsme se ale k legislativním praktickým krokům nikdy nedostali,“ dodal.

Smlouva České pošty s ČSOB vyprší sice až v roce 2027, podle komunistů to ale není nepřekonatelná překážka. „Muselo by se to řešit v logice uzavřených smluv, smlouva s ČSOB by mohla skončit dřív, nebo by se k ní nasmlouvaly nějaké doplňky, nakonec s námi tyto věci ale nikdo neprojednával. Takže když jsme před dvěma měsíci rozvázali s vládou toleranční patent, hodně se argumentovalo právě i tím, že jsme se v otázce státní banky nikam nedostali,“ dodal Dolejš.

Babišova vláda, ať už dovládne s důvěrou, nebo bez ní, bankovní projekt do konce mandátu už nikam neposune. „Exekutiva ale na těchto věcech má pracovat, aby se na to po volbách dalo navazovat,“ upřesňuje Dolejš, co komunisté žádají.

Poštovní banka ve hře

Česká pošta je před transformací a připravuje svou budoucí podobu. V roce 2022 jí vyprší současná poštovní licence, na níž je vázán rozsah státem garantovaných a dotovaných služeb. Právě proto má transformace proběhnout do konce příštího roku a podle Hamáčkova oznámení se počítá se zmíněným rozdělením na dvě samostatné firmy: pobočkovou síť, zajišťující státem objednávanou a dotovanou „univerzální službu“. A druhou část – logistiku, fungující v tržním prostředí. Otázka je, kam v tomto modelu zamíří finanční služby, provozované v režii ČSOB.

Vedení pošty už se jejich budoucí podobou zabývá. „Máme pět let do konce smluvního vztahu s ČSOB, takže je třeba začít to pomalu řešit,“ říká generální ředitel České pošty Roman Knap.

Na stole je nyní několik variant: za prvé pošta může vypsat výběrové řízení na partnera, který převezme roli ČSOB. Další možností je koupě retailové banky, která by se s poštou spojila. „Prostředky by na to ale musel dát stát, Česká pošta nemá peníze na to, aby si koupila nějakou banku,“ podotýká Knap. Bankovní akvizici by tedy provádělo nejspíš Ministerstvo financí.

A do třetice, pošta může v oblasti financí, bankovnictví a pojišťovnictví spolupracovat s více partnery. Nabídla by jim svou infrastrukturu s 3,2 tisíci poboček, do níž by každý ze spolupracujících hráčů přinášel vlastní službu.

Všechny možnosti vyžadují legislativní změny a novou podobu poštovní licence, která vymezuje rozsah státem garantované a také dotované veřejné služby.

Sám Knap není přesvědčen o tom, že země novou státní retailovou banku potřebuje. „Nejsem ale bankéř, je to jen můj osobní názor. Nemůžeme a nechceme diskusi sami někam posouvat, jen ji sledujeme,“ říká. Rozhodující slovo musí mít politici.

Seznam Zprávy oslovily s žádostí o komentář k transformaci pošty a potřebě státní retailové banky také premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka, pod jehož Ministerstvo vnitra Česká pošta spadá. Ani jeden z nich ale nereagoval.

„V květnu jsme předkládali dozorčí radě strategii, kde otevřeně říkáme, že je třeba se tím problémem začít zabývat,“ říká ředitel Knap. „Kdybychom se rozhodli vypsat výběrové řízení na novou partnerskou banku, i kdyby se měla nějaká banka kupovat nebo něco podobného, tak je to práce na několik let. Bude to ale čistě politické rozhodnutí a bude se k tomu muset vyjádřit vláda – ať současná nebo jakákoli příští,“ uzavírá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované