Hlavní obsah

Kuchař po škole neumí ani vývar. A může být hůř

Foto: czechculinary.eu

Učni nemají kvůli pandemii koronaviru praxi.

Reklama

18. 3. 7:12

Studenti, kteří se dali na dráhu truhlářů, zámečníků nebo kuchařů, se často nemají kde učit základní dovednosti. Bez praxe, která tvoří polovinu výuky, jsou někteří učni už rok. Doplatí na to firmy.

Článek

Část absolventů učebních oborů je nepoužitelná, posteskli si občas už před pandemií šéfové firem v průmyslu a službách. Mladším generacím chybí manuální dovednosti jejich rodičů. A někdy i chuť do práce.

Kvůli pandemii bude minimálně část učňů mít ještě větší nedostatky. Na praxi, která v tříletých oborech tvoří polovinu výuky (s teorií se střídá po týdnu), totiž nemohou docházet už měsíce, a v některých oborech dokonce rok. Loni na jaře ještě praxe mohla probíhat, jenomže restaurace musely zavřít a učni neměli kde vařit.

„U nás v restauraci už jsme učně neviděli rok. Bude to mít určitě negativní dopad,“ uvedl známý šéfkuchař Jan Punčochář, který vede restauraci U Matěje na Praze 6. Už v minulosti si stěžoval na nevalnou kvalitu učňů, kteří neumějí pro profesi základní věci. „Setkáváme se s tím dnes a denně. Učni, ale bohužel i kuchaři s praxí, neumějí uvařit třeba vývar a nevědí, co je to bešamel,“ říká. Personál si musí vychovat a proškolit, což zabere čas.

Rok už je bez učňů také společnost LIKO-S, která zařizuje přestavby kanceláří a umožňuje praxi studentům kovovýroby a stavebních oborů. „Je to největší zvěrstvo, které se děje. Děti je potřeba dostat do škol a zajistit, aby se učily. Měli bychom rychle otevřít školy, ostatní zvládneme,“ nebere si servítky majitel Libor Musil.

Výjimka pro učně

K povolení praktické výuky už vládu před několika měsíci vyzvala Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), i když teď kvůli epidemické situaci uznává, že to není dobrý nápad.

„Ministerstvo zdravotnictví na náš apel uvedlo, že se požadavku na výjimku budou věnovat, jakmile to epidemická situace dovolí. Myslíme si, že by žáci odborných učilišť měli být první v řadě, komu se dá výjimka,“ uvedla ředitelka AMSP Eva Svobodová.

Odborný deficit mají podle ní kvůli chybějící praxi třeba autoopraváři, elektrikáři, pokrývači, klempíři nebo strojaři. „Opravy brzd znají autoopraváři jen z videa. Kominíci neumějí vyvložkovat komín. Problémy budou mít studenti stavebnictví a strojírenských oborů. Zahradník si něco vyzkouší doma na zahradě, ale strojař doma nemá soustruh,“ uvedla.

Firmám učni nechybějí do počtu, ale v budoucnu se musí připravit na to, že bude trvat déle, než budou schopni pracovat samostatně.

„Školy připraví studenty na práci při vší úctě tak ze dvaceti procent, zbytek se musejí naučit v praxi. Teď s nimi bude ještě větší práce,“ říká Svobodová.

Zazdít okno? To neumím

To připouští i Miroslav Janeček, ředitel pražské Střední odborné školy Jarov, která vychovává například řemesla, zedníky, klempíře, pokrývače nebo tesaře. Škola chce po otevření natáhnout praxi až do července a věnovat jí více času. Dohnat deficit přesto není možné.

„Bude trvat déle, možná rok dva, než se firmy na vyučené řemeslníky budou moci plně spolehnout a budou pracovat samostatně,“ uvedl. V závěrečném třetím ročníku se učni různých oborů učí řadu činností, v nichž mohou zaostávat. Například zedníci se učí náročnější práce, jako je usazování a zazdívání oken a dveří.

„Jsem z toho už rozčilená. Učňům chybí rok praxe, to znamená třetina jejich odborného výcviku,“ svěřila se Jana Porvichová, místopředsedkyně Sdružení učňovských zařízení.

„Firmy se děsí toho, s jakými znalostmi absolventi přijdou,“ říká Porvichová, která je zároveň ředitelkou Střední školy a vyšší odborné školy umělecké a řemeslné na Praze 5, která na trh dodává truhláře, čalouníky, umělecké kováře nebo řezbáře.

Problémy jsou však podle ní širší a nesouvisí jen s covidem. „Na základních školách se zrušila polytechnická výchova, děti ze základních škol jsou nepolíbené jakoukoliv manuální prací. Až v posledních letech se někde výchova vrací,“ podotkla s tím, že na vině jsou i rodiče, kteří děti k manuální práci v domácnosti nevedou.

„Děti umějí výborně klikat myší, ale to jim k ničemu není. Problém dnes mají i mladí chirurgové, kterým chybí jemná motorika ruky. Později se jí už nenaučí,“ dodala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované